Tato multicache Vás zavede do Polabí, do Lobkovic. Ty jsou dnes součástí Neratovic, ale dříve to byla samostatná obec, mnohem větší a významnější než Neratovice. Vyluštění i s cestou Vám zabere půl hodinky a projdete se od lobkovického kostela Nanebevzetí P. Marie podél Labe k lobkovickému zámku. Přijet můžete i vlakem do zastávky Lobkovice, odkud je to k 1.zastávce 300 m po zelené turistické značce.
Poznámka k obtížnosti: po deštích a v létě (vzhledem k hustému porostu a častému výskytu komárů) může být terénní obtížnost vyšší.
1. stage – pomník obětem 1. světové války (monument)
N 50o 15.167´ E 014o 31.958´
počet osob uvedených na desce pomníku = A
number of persons on plate of the monument = A
Pomník stojí v parčíku před kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Kostel byl postaven před rokem 1352. Jde o jednoduchou gotickou stavbu. Loď je obdélníková 10 x 7 m, krytá plochým stropem patrně rákosovým. Sakristie je pozdější než gotický kostel, několikrát přestavována. Při pravé straně lodi je boční vchod do chrámu, nyní upraven jako kaple Panny Marie Lurdské, se sochou vyrobenou ze dřeva v 19. století. Pozoruhodný je krásný hlavní barokní oltář s neobyčejně bohatým řezaným rozvilinovým rámem, oživený velkými květy a zlacením. Pochází z konce 17.století. Vedle kostela stojí kamenná zvonice, která v roce 1834 nahradila původní dřevěnou.
Kostel je obklopen dnes již nepoužívaným hřbitovem. Na levé straně jsou hroby rodiny Palackých, jimž vévodí hrobka slavného dějepisce a Otce národa Františka Palackého. Ten do Lobkovic často zajížděl na zámek, který od roku 1829 vlastnil jeho tchán, pražský advokát a velkostatkář Jan Měchura a později Palackého manželka Terezie. Na zámku Palacký pracoval na části svého díla Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě. Po úmrtí Františka Palackého (26.5.1876) se konaly vždy ve výročních dnech vzpomínkové poutě k jeho hrobu do Lobkovic. Účast na těchto poutích bývala projevem vlasteneckého a národního cítění. Dnes na ně navázalo neratovické gymnázium, které nese Palackého jméno, studentskými slavnostmi.
V okolí kostela naleznete památnou (dříve tzv. chráněnou) lípu malolistou a další staré stromy. Druhá památná lípa, která rostla u vchodu na hřbitov byla pro svůj špatný stav v listopadu 2015 pokácena. Nejstarší tři lípy a dva kaštany byly zasazeny dětmi zdejší školy v roce 1879 u příležitosti stříbrné svatby Františka Josefa I. Naopak nejmladší tři lípy sdrčité zasadili 26. května 2013, u příležitosti tradiční vzpomínkové akce na Františka Palackého, zástupci lobkovických hasičů, fotbalistů a Občanského sdružení Lobkovice.
Kostel ani hřbitov nejsou běžně přístupné. Bohoslužby se konají v neděli v 9:30 hodin. Zvonice bývá otevřena o víkendech. Můžete se v ní seznámit s její historií a prohlédnout si stálou výstavu o Františku Palackém. Pokud je zvonice zavřená a také pokud chcete vidět hrobku Františka Palackého, použijte kontakty uvedené na dveřích zvonice.
2. stage – břeh Labe – kilometrovník (Labe shore – kilometre point)
N 50o 15.168´ E 014o 32.271´
číslice na kilometrovníku = B
the figure on the table = B
Číslo udává vzdálenost ve stovkách metrů od 851. km nové (evropské) kilometráže Labe, která začíná při ústí Labe do Severního moře. Tato kilometráž tady byla nově vyznačena v dubnu 2010. Do té doby byl o pár metrů výše proti proudu kilometrovník 14 plavební kilometráže středního toku, který udával vzdálenost od soutoku Labe s Vltavou v Mělníku. Tam začínala plavební kilometráž Labe jak proti proudu k prameni, tak po proudu ke státní hranici. Přeznačení kilometráže splavného úseku Labe v ČR (od státní hranice do Kunětic) proběhlo do konce roku 2010.
Od pramene v Krkonoších ve výšce 1384 m n.m. sem do Lobkovic již Labe urazilo asi 240 km a kleslo o 1222 metrů.
V tomto místě je Labe široké 80 m a za normálního stavu jím proteče za sekundu okolo 100 m3 vody, v létě ale třeba jen 15 m3. Na sloupku kilometrovníku si můžete všimnout značek posledních velkých povodní v letech 2002, 2006 a 2013.
Labe ale teče tímto korytem teprve od 20. let minulého století. Do té doby tady bylo jen slepé rameno, obtékající zámek. Labe teklo obloukem v lese na druhém břehu. Části původního koryta se zachovaly (Kozelská a Jiřická tůň).
Vlevo mapa 2. vojenského mapování z roku 1852, vpravo současná mapa se slepými rameny starého Labe. Tečkou je na obou mapách vyznačen zámek.
Východ Slunce od 2. zastávky.
Kilometrovník 4. června 2013.
3. stage – stavidlo u zámku (sluice near castle)
N 50o 15.142´ E 014o 32.528´
počet schodů u stavidla na jedné straně = C (sudé číslo)
the number of steps on one side of the sluice = C (even n.)
Původní dřevěná tvrz v místě dnešního zámku vznikla nejpozději v 1. polovině 14. století. Postupně se tvrz změnila do podoby středověkého hrádku, kterému dominovala vysoká štíhlá hranolová věž, zbudovaná na nejvyšším skalnatém místě tvrziště. V roce 1409 získal tvrz Mikuláš Chudý z Újezda, který se později psal „z Lobkovic“ a stal zakladatelem mocného a rozvětveného rodu Lobkoviců.
V 16. století vlastnil tvrz rytířský rod Sekerků. Objekt tehdy prošel významnou renesanční přestavbou a začíná se o něm mluvit jako o zámku. Pravděpodobně před rokem 1540 byl u zámku založen pivovar. Fungoval zde až do roku 1879 a pak jako sladovna do roku 1920.
V roce 1616 získal zámek zpět do vlastnictví na další dvě století rod Lobkoviců. Třicetiletá válka znamenala několikerou devastaci zámku a jeho dlouhodobé pustnutí. Zámek byl z velké části bez střechy a částečně vypálený. V letech 1679 – 1681 proběhla obnova staré goticko-renesanční části zámku pod vedením italského stavitele Antonia Porty. Následně bylo přistavěno nové barokní křídlo zámku. Přestavěný zámek sloužil již jen jako obydlí hospodářských úředníků a k ukládání obilí. Později byl, včetně dvora, pronajímán.
V roce 1829 koupil statek a zámek pražský advokát Jan Měchura, který nechal provést řadu stavebních úprav. V roce 1840 získala majetek jeho dcera Terezie, manželka Františka Palackého, který na zámku často pobýval. Na konci 19. stol. získali zámek do vlastnictví potřetí Lobkovicové.
Po roce 1948 byl zámek zkonfiskován a sídlily zde různé instituce. Zámek postupně chátral, v roce 1977 se zřítila část věže. Po roce 1980 jej získala Univerzita Karlova, začala rozsáhlá rekonstrukce a úprava na depozitář knihoven, která ale nebyla dokončena. V roce 1992 byl zámek vrácen v restituci současnému majiteli Alexandru Lobkowiczovi.
Ještě zajímavost ke stavidlu, kde stojíte: vidíte dvě horní stavidla oddělující řeku a strouhu k zámku. Pod nimi je ale ještě třetí kulaté stavidlo, které pouští vodu do potrubí o průměru 140 cm (tzv. shybky), vedoucí pod Labem na druhý břeh. Tam ústí do strouhy spojené s mlékojedským starým Labem (Kozelská tůň). Shybka má sloužit v případě povodní k vyrovnání hladin rozlité řeky na obou březích.
final stage: N 50o 15.0(3xB+3xC)´ E 014o 32.(36xA+B+C)´
POZOR! V říjnu 2015 byly finální souřadnice změněny.