P&P#03 Chroustovsky poklad Traditional Geocache

CHROUSTOVSKÝ POKLAD

V dobe asi pred sedmi sty lety probíhala v našich zemích rozsáhlá kolonizace. Tehdy také došlo k založení celé rady nových vsí,  které dostaly názvy, jež s kolonizací velmi úzce souvisely. Tak napr. dnešní názvy Lhoty jsou od lhuty. kterou kolonizující novousedlíci dostávali od panovníky ci šlechty k placení poplatku.
Názvy Zhor nebo Ždár prozrazují, že místa, kde se noví obyvatelé usídlovali, bývala vyždárena, vypálena apod.
V této dobe se rozhodl hledat nový domov také mladý sedlák Chroust žijící kdes v Polabí. Pri své pouti za novým domovem zabloudil až do koncin severne od Trebíce a zde se usídlil mezi dvema malými tehdy vesnickami, Rudíkovým a Hroznatínem.
Hned po svém nastehování zapocal mladý Chroust se stavbou nákladné zemanské tvrze. Ponevadž byl dobrého srdce, brzy získal radu obyvatel, kterí hledali rovnež nový domov a byli ochotní se v sousedství tvrze usídlit. A tak byla založena obec, která na rozdíl od  druhých, v té dobe se tvorících, dostala název po svém zakladateli „Chroustov“.
Obyvatelé nové vsi Chroustova byli velmi snaživí a tak obec rostla a bohatla. Hluboké okolní lesy byly místnímu obyvatelstvu vydatným zdrojem obživy. Bohatá vcelstva, která žíla v techto lesích dávala obyvatelum hojnost medu, velké množství zvere poskytovalo maso a jakostní kožešiny.
I když se prehnaly mnohé války, obec Chroustov, která byla skryta v hlubokých lesích, zustával válecných hruz ušetrena.
Zeman Chroust se oženil s dcerou jednoho ze svých spoluusedlíku. Manželé žili klidne a pokojne. Protože zeman Chroust nenávidel válek, nikdy do nich nezasahoval.
U zemanu meli dve dítky, chlapce a devcátko. Obyvatelé meli zemanské deti rádi, jako jejich rodice. Cas plynul, rodice stárli, deti dorustaly. Syn majitele tvrze se oženil s dcerou sousedního zemana Rudíka a mladá zemanka se nastehovala do nového domova v Chroustove. Sestra mladého zemana se provdala do sousední Náramce, a tak mezi Chroustovým, Rudíkovým a Náramní nastal stálý vzájemný styk. Byly prosekány široké cesty, které spojovaly jednotlivé obce, takže ves Chroustov prestala být skryta mezi hlubokými hvozdy. A zemanstvo v Chroustove, stejne jako ostatní obyvatelstvo Chroustova, velmi bohatlo.
Plynula léta a opet nastaly války v ceských zemích. Válka se prehnala z Cech na Moravu, proto také se rozhodli majitelé Chroustova vesnici dobre opevnit. Když se pak Chroustovští dovedeli, že se blíží neprátelská vojska, rozhodli se uschovat všechen svuj majetek. Byla vykopána hluboká rokle a do té sneseny všechny cenné veci, poklady, které si obyvatelé Chroustova behem dlouhých let, za dobu více než ctyr generací, nashromáždili. Do skrýše bylo uloženo nejenom stríbrné nádobí, ale i ostatní rodinné zlato, stríbro, ruzné šperky, ozdoby atd.
A válecná lítice nenechala na sebe dlouho cekat. Neprátelská vojska vtrhla do kraje a zacala pustošit a loupit. V sousedních vsích znicila obilí na polích, borila zemanské tvrze a selská obydlí. A zvlášte pak, když se nepodarilo vetrelcum znicit a dobýt blízké mesto Trebíc, které bylo velmi dobre opevneno a odolávalo náporu , pocalo zvýšené besnení cizí soldatesky.  A jak tomu bylo v každé dobe, nalezli se i tehdy mezi sousedními usedlíky takoví, kterí našeptali vudcum neprátelských vojsk, jak bohatá je obce Chroustov a její obyvatelé, predevším pak sám majitel tvrze. Cizácká vojska vtrhla do vesnice, jež pre své opevnení nakonec podlehla cizímu náporu. Neprátelská vojska, povzbuzená vyprávením o možném bohatém lupu, nakonec tvrz dobyla, všechny obyvatele povraždila, tvrz zapálila a vyplenila a pocala s hledáním pokladu. Radu dnu hledali rozzurení vojáci  ukrytý poklad. Nepodarilo se jim to, a proto si pocínali tím nelítostneji. Neušetrili jediné obydlí,k a tak z domku tvrze trcely jen trosky a mezi nimi se povalovaly zbytky ohorelých mrtvol. S neporízenou musela neprátelská vojska odtáhnout ze zpustošené obce, která ješte donedávna oplývala životem a veselím.
Na zbytcích kamenných hradeb pocali hnízdit ptáci a behem staletí pak zub casu rozhlodal i jejich trosky.  A ponevadž z nekdejších obyvatel Chroustova se nikdo nezachoval naživu, zanikla obec úplne, navždy.  Ješte v minulém století byly zrejmé zbytky zemanské tvrze. Dnes však již z techto zbytku tvrze a obce chroustova není uchováno nic. Starí pametníci však ješte za mládí autora této povesti vypráveli, že Chroustovský poklad je dosud uložen nekde v troskách bývalé zemanské tvrze, o jejímž presném míste se však dnes již nic neví.
V minulých dobách bylo sice dosti tech, kterí se kopáním snažili poklad objevit, ale jejich pocínání bylo marné. Patril mezi ne i autoruv starický strýc Jan, který jako malý chlapec, na pocátku druhé poloviny minulého století se o toto štestí objevení Chroustovského pokladu pokoušel.
Je težko ríci, kolik je ve vyprávení o zakopaném Chroustovském pokladu pravdy. Jisto však je, že v onech místech kdysi skutecne stávala obec Chroustov, která nekdy v dobách husitských válek, nebo snad o neco pozdeji, byla zpustošena a zanikla.

snazila jsem se kes zamerit co nejpresneji, bohuzel kvuli hustemu lesnimu porostu nevim, do jake miry se muj zamer povedl, hledejte taky podle hitnu, myslim, ze dost pomuze...