Dumka na batelovském vrchu Traditional Geocache

Karel Havlícek Borovský
(*1821 Borová †1856 Praha)

spisovatel, žurnalista, literární kritik

Karel Havlícek Borovský, ceský básník, novinár a zakladatel ceské žurnalistiky a literární kritiky je úzce spjat s vesnicí, kde se v roce 1821 narodil. Dal ji své jméno a ona dala jméno jemu. Pochází z obce Borová, která dnes nese na pocest svého rodáka prídomek Havlíckova a Karel Havlícek zase naopak zacal podepisovat svá díla jako Borovský.

Havlícek vystudoval gymnázium v Brode a poté zacal v roce 1838 studovat v Praze filozofii. Jistý cas zamýšlel dokonce stát se knezem, ale ze semináre byl vyloucen. Poté odchází pracovat jako vychovatel do rodiny univerzitního profesora v Moskve. Cílem této cesty bylo seznámit se vším, co k Rusku patrilo. Pomery v carském Rusku byl však šokován a v cervenci 1844 se Havlícek vrací do Cech. Zacíná pracovat jako redaktor Národních novin a posléze byl zvolen poslancem ríšského snemu. Byl však více novinárem, než poslancem, proto se poslanecké funkce vzdal a plne se venoval práci redaktora. Díky Havlíckovi mely Národní noviny velký vliv na ceské verejné mínení . Lidé hltali jeho epigramy a satirické popevky. Když Rakousko zacalo obnovovat absolutistickou vládu, vetšina ceských liberálních politiku zanechala svojí cinnosti, Havlícek se ale nadále stavel na odpor a nekolikrát stanul pred soudem, nakonec byl ve svém dome v Brode zatcen a odvezen do vyhnanství do Brixenu.

Památkou na Karla Havlícka je pametní deska (20 metru od této cache) vsazena do skály na Havlíckove vrchu nad obcí Batelov,.

V Batelove pobýval v dobe svého detství a jezdíval sem ke své tete Františce na letní prázdniny a pozdeji zde navštevoval prítele, faráre Slavíka. Jeho nejoblíbenejší místo byl kopec Vršek, v dnešní dobe nese název Havlíckuv vršek. Na vrcholku kopce mužeme posedet na básníkove oblíbeném míste, velkém balvanu na vrcholku. Ironií osudu vedla pres Batelov Havlíckova cesta do Brixenu a zpet domu.

“Dumka na batelovském vrchu“ je jednou z prvních Havlíckových básní, kterou napsal o prázdninách v srpnu 1841. Je psána v ceském jazyce, nedokoncil ji však a proto odvezl rukopis s sebou do Moskvy. Zde casto stýskal po domove a proto jej napadlo dokoncit tuto elegii pri krásných vzpomínkách na rodnou vlast. Snad to bylo práve na Velký pátek 23. dubna 1844, kdy Hvalícek vzal nedokoncený rukopis. Roztesknení nad umírajícím národem se ozvalo velmi silne v tklivé melodii první hotové sloky. Onehdy básen dokoncil.

Obsah cache pri jejím založení:
Predmety na výmenu
- 1 GB flash disk
- kapesní kompas
- klícenka
- poznámkovník

Stálé predmety:
- logbook
- listing
- propiska