Žernov

Jedete-li od obce Chvojenec smerem na Holice, vjedete do lesa Žernova. Cache se nachází na jeho vrcholu ve vysce 277 m.n.m. a odlovit ji muzete treba behem multiny Ctyri bratri, osm sester. K místu se váže povest, která má podobný základ jako ta o pokladu v nedaleké Chvojenecke tvrzi.

V tesne blizkosti se nachazi waymark trigonometricky bod polohoveho pole TB 2416-33 Zernov.

Západne od Holic, nedaleko vsi Chvojence, zvedá se kupovitý kopec Žernov, k nemuž možno odbociti se silnice "moravské", vedoucí od Holic do Hradce Králové. Pokryt je celý chvojným hávem vysokého lesa, jehož okraj sahá dosti daleko v okolí údolí. V nem nalézáme, co se vyskytuje v kraji pardubickém jen rídce a ne všude: jedovatý 1ýkovec s ružovými kvety vune silne sladce mámivé; a jedovatou potmešilou zmiji.
Pred mnoha lety stávala na temene kopce vysoká osamelá jed1e, pnoucí hrde vrchol svuj nad okolní kroviska a lesy tak, jako královna svuj diadém nad lidem, poníženým v prachu.
Jednou vracel se mladý synek kteréhosi redického hospodáre domu z Hradce, a že bylo již pozde vecer a chtel býti brzo doma, dal se cestou pres dubový les pod Žernovem vzhuru do kopce.
Ale po západu slunce hrkem se setmelo, což prinutilo mladého poutníka, že zbystril kroky, a když pricházel k té osamelé vysoké jedli, tu již z dáli videl kmitati se pod ní modrý plamen.
Hoch se zprvu zalekl, ulevil v kroku, ale vzpamatovav se po chvíli, sáhl rychle do kapsy pro drobecky, nebot slýchal od starých, že kde se ukáže v zemi modry plamének, tam prý horí peníze, jichž se muže clovek zmocniti, prehodí-li je ch1ebovými drobty.
Na štestí trochu drobecku v kapse našel, a když se priblížil na dosah ruky k tajemnému místu, prehodil jimi ten modrý plamen.
Jakoby prudký vítr jej sfoukl, tak rychle plamen zmizel. Synek uvidel ted na tom míste lesknouti se mnoho z1atých a stríbrných penez.
Klekl hbite na zemi a nahrnul si zlatáku a stríbrnáku, kolik jen mohl, do kapes a rukávu, a pak chtel odejíti. Ale v tom okamžiku, kdy se sbíral obtežkán penezi ze zeme, neco za ním náhle hrozne zamrucelo - bezpochyby zlý duch, jak se domníval ve své prostote, kterýž hlídal ten poklad pod jedlí.
Mladík byl však dosti srdnatý, ani se neoh1éd1, aby podle povery nepozbyl pokladu, a pospíchal, co mu nohy stacily, domu. Když pak prichvátal již na okraj lesa, zaslechl za sebou výhružný výkrik: "Pa1teho!" a prapodivný h1omoz a ryk. Lec ani ješte ted se neohlédl štastný nálezce pokladu. Ackoliv nemel na sobe již nit suchou a vlasy mu stály na hlave jako hrebíky, dal se prece ješte do skoku a utíkal ze vší síly k Redicum, jakoby mu zlý duch sedel již na zádech.
Témer bez dechu vrazil doma do dverí a dlouho trvalo, než rodicum povedel, co a jak se mu prihodilo. Nalezené peníze na úteku ztratil a co za štestí považoval, když tam na Žernove pod jedlí plnil si kapsy, obrátilo se mu v záhubu; zemrel tretího dne od nadlidské námahy tela a hrozného zdešení.

Rezervace Zernov se nachazi na uzemi historicky prinalezejicimu Pardubickemu panstvi, ktere casto menilo majitele. V obdobi 1560 – 1857 byl Pardubicky velkostatek v majetku kralovske ceske koruny. pak se rozprodaval a poslednim vlastnikem tohoto uzemi byl markrabe Alexandr z Pallavicini – Velkostatek Dasice. V prubehu prve pozemkove reformy byl pallavicinsky lesni majetek rozparcelovan. Soucasne nejstarsí dubove porosty svuj vznik datuji do obdobi drzby Alexandrem Pallavicinim.
Jedna se o vice ci mene intenzivne obhospodarovany stredni (stromy z vymladku doplneny dubem ze semene) a vysoky (vyhradne stromy ze semene) les. Jeste v r. 1871 je na Dasickem velkostatku obhospodarovano 418 jiter (250,8 ha) jako nizky (vymladkovy) les v 20letem obmyti. Predevsim diky stanovistnim podminkam na jílovitem slinu s fyziologicky nepriznivou, byt bohatou pudou, se pravdepodobne i na Zernove z vetsiny udrzoval les nizky a pozdeji stredni, vysledkem cehoz je neprava kmenovina. Prave na slinech mely dubohabriny s jedli nejvetsí sanci na preziti, nebot jejich vitalita zde byla znacna a narocnost obdelavani ci zavadeni jinych drevin daleko obtiznejsi nez jinde. Svoji roli ovsem na zachovani casti nizkeho lesa mela i myslivost a potreba tvrdeho palivoveho drivi v okolnich obcich.
Uzemi prirodni rezervace patri ze zoologickeho hlediska k nesmirne bohatym a zajímavym. Rybniky hraji vyznamnou roli pri jarnim a podzimnim tahu vodnich ptaku. Cely areal je pro zivocichy atraktivní pro svoji rozmanitost biotopu. Diky clenitosti a zastoupeni rostlinneho krytu jde o velmi uzivne uzemi, ktere poskytuje neprebernou moznost ukrytu. V porovnani s mnoha jinymi chranenymi uzemimi, je zde vysoky vycet druhu zanesenych v Cervene knize.

Budu moc rád, když svými geoauty nebudete vjíždet do lesa. Parkování si opravdu dobre rozmyslete predem - pozor na nebezpecný úsek silnice I. trídy c. 37, kde dochází casto k dopravním nehodám