Partyzani na Vysocine 1-Hriste- Smrt generala Luzi Mystery Cache
Partyzani na Vysocine 1-Hriste- Smrt generala Luzi
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
EN: Sorry, this cache is only for czech speaking people
Život
Po absolvování reálky studoval od
1909 VUT v Brne, nedokoncil pro vyhlášení války (1914); odešel
jako jednorocní dobrovolník k pešímu pluku v Plzni a
absolvoval školu pro dustojníky pechoty; jako velitel cety
odjel na ruskou frontu, kde byl v léte 1915 zajat. V dubnu
1916 se prihlásil do 1. srbské dobrovolnické divize, úcastnil
se boju v Dobrudži a od 1917 byl v cs. legii až do dubna
1920-návratu do CSR V cs. armáde se stal jedním z významných
príslušníku dustojnického sboru; velel postupne pešímu pluku,
brigáde, armádnímu sboru; absolvoval kurz generálního štábu v
Praze, v letech 1922–1923 Vysokou školu válecnou v Paríži; byl
prednostou operacního oddelení hlavního štábu cs. armády
(1924–1929); pedagogem na Vysoké škole válecné v Praze a
1932–1935 jejím velitelem. Od podzimu 1937 do 1939 byl Zemským
vojenským velitelem v Brne; pri zárijové mobilizaci 1938 byl
velitelem II. csl. armády; v cervnu 1939 propušten do civilu v
hodnosti divizního generála. Opet studoval VUT v Brne,
nedokoncil pro uzavrení vysokých škol17. listopad 1939.
Zároven nastoupil k Zemskému úradu v Brne odkud 31. brezna
1941 odešel na vlastní žádost do penze.
Od pocátku okupace v roce 1939 se zapojil do odboje; spolupracoval
s generálem Ing. Aloisem Eliášem a po jeho zatcení (27. ríjna 1941)
ihned odešel do ilegality. Ukrýval se v Rícanech pak v Javurku u
Domašova na Vysocine. Od cervna 1942 do brezna 1943 se skrýval v
rodine Jana a Františky Secových v Bosonohách. Po zatceních v
Brnenském odboji odchází opet na Vysocinu do Pánova a Deblína. Po
nekolika mesících se vrací zpet do Bosonoh, kde je až do kvetna
1944. Po prozrazení místa pobytu konfidentem odchází Luža opet na
Vysocinu.
Spolupracoval s bývalými cs. dustojníky Josefem Robotkou a Karlem
Steinerem - Veselým a profesorem Josefem Grnou (1897-1967) a
vybudovali na torzu odboj. organizací Obrana národa a Peticní výbor
Verni zustaneme svoji organizaci „Rada Trí“. V ní byl Luža
vojenským velitelem (1943-1944); pripravoval konkrétní kroky k
plánovanému odboji, žádal exilovou vládu v Londýne o dodávku
zbraní, vydal výzvu csl. dustojníkum, kterí se do odboje
nezapojili. Pri svém peším ilegálním presunu z Cech do štábu Rady
trí na Moravu se v neprízni pocasí zastavil v Hrišti u Pribyslavi.
Zde byl generál Vojtech Luža 2. ríjna 1944 po prestrelce v hostinci
„U Nemcu“ zabit protektorátními cetníky, jeho pobocník porucík
Josef Koreš (27 let) byl težce zranen uprchl a nedaleko spáchal
sebevraždu.
Odvetná akce odboje následovala 26. ríjna 1944, kdy 10ti clená
skupina rusko ceských partyzánu mimo jiné i syn zastreleného
Radomír Luža a Jan Sec prepadla vecer cetnickou stanici v
Pribyslavi v dome cp. 9. Po výslechu popravili pet cetníku, z nichž
dva se prímo podíleli na akci v Hrišti.
zdroj
Co se stalo v Hrištích
Dne 2. ríjna 1944 kolem 16. hodiny
dorazil v dešti spolu se svým pobocníkem porucíkem Josefem
Korešem do vesnice Hrište, ležící asi 2 km na severovýchod od
Pribyslavi. Protože byli oba po nárocném presunu unavení a
zcela promoklí, chteli si odpocinout a usušit se. O pomoc
požádali nejprve selku Aloisii Matejovou, a když je odmítla,
obrátili se na starostu obce Jaroslava Honzu. Rekli mu, že
jsou bývalí dustojníci a utíkají pred gestapem. Starosta jim k
odpocinku nabídl svuj dum, ale když s tím Luža s Korešem
nesouhlasili, poslal je do nedalekého hostince. Pri odchodu se
ješte Koreš vyptával, zda je poblíž letište a co na nem je.
Krátce nato se na oba neznámé dotazovala starosty Aloisie
Matejová a doporucovala mu, aby byl opatrný. To Jaroslava
Honzu zneklidnilo. Obával se, že by mohlo jít o provokatéry,
na jejichž existenci byl nedávno upozornen, a rozhodl se jim
zanést prihlašovací lístky a ty pak predat cetnické stanici v
Pribyslavi. Náhodou však byl na obchuzce v obci cetnický
strážmistr Josef Navrátil, který se stavil za starostou a ten
ho o celém prípadu neúredne informoval. Strážmistr Navrátil
rekl, že pujde neznámé do hostince legitimovat. Nejdríve ale
šel ješte neco vyrídit. Pak se necekane vrátil za Jaroslavem
Honzou a sdelil mu, že si nejprve vyžádá posilu z Pribyslavi.
Telefonicky žádal jednoho cetníka a velitel stanice vrchní
strážmistr Bohuslav Mecír mu narídil, at zatím nic nedelá. Do
Hrište prišel sám Bohuslav Mecír ješte se strážmistrem
Stanislavem Onderkou. Po krátké porade zamírili všichni tri
cetníci do hostince. Luža s Korešem mezitím odpocívali, hráli
se u kamen a pili caj. Ptali se také na možnost prespání, ale
pak se dohodli, že pujdou dál, i když stále pršelo. Náhle do
místnosti vpadli cetníci s napraženými pistolemi a výkrikem:
"Ruce vzhuru!" Když Luža s Korešem nereagovali, výzvu
opakovali. Vojtech Luža nato vytáhl pistoli a vystrelil smerem
k cetníkum, ovšem témer jiste s úmyslem nikoho nezranit. Po
tomto výstrelu, který zasáhl služební brašnu strážmistra
Mecíre, zacali cetníci strílet. Mírili predevším na bližšího
generála Lužu, kterého trefili celkem devetkrát, z toho
nekolikrát smrtelne. Vzdálenejšímu Korešovi, kterého zasáhly
jen dve strely, se podarilo uniknout z hostince ven, aniž by
ho cetníci pronásledovali. Vedom si svých zranení se však za
hostincem sám zastrelil. Když generál Luža padl mrtvý na zem,
strelba ustala. Všichni cetníci zustali v hostinci nad mrtvým
Lužou, ponekud prekvapeni vývojem událostí. Nejvíce byl
vyveden z míry strážmistr Mecír, který starostovi ríkal, že za
tricet let služby ješte nikdy na nikoho nevystrelil. Požádal
ho také, aby si nechal pro sebe, že jde o bývalé dustojníky,
protože by byly pronásledovány jejich rodiny. O dvou
zastrelených se pritom nic nevedelo, jejich totožnost zustala
cetníkum i obcanum Hrište neznámá. Teprve nemecké gestapo,
kterému byl prípad nahlášen, zjistilo, kdo ve skutecnosti byli
oba mrtví. Tela Vojtecha Luži a Josefa Koreše zustala kvuli
vyšetrování tri dny v obci a poté je Nemci 4. ríjna odvezli do
Brna. Jejich další osud není znám.
zdroj
Neco o Hrištích
První písemná zmínka pochází z roku 1502, presto pocátek Hrišt
mužeme zaradit do 14. století, díky souvislostem s hradem Ronov a s
Pribyslaví. Puvod jména je možné spojovat se stredovekým oznacením
pro porádání her a zápasu, kde dle povestí pán Cenek z Ronova
porádal rytírské turnaje.
Jak na kešku
Pri uklízení jedné z místních pud byly nalezeny tyto staré papíry.
Po prectení bylo zjišteno, že to psali partyzáni, kterí se u Hrište
nalézali. Máme dojem že do tohoto dopisu ukryli i císla, která nyní
dávají smysluplné souradnice.
Tento príbeh je vymyšlený
Podekování
Moc bych chtel podekovat Kati.S, která me pomáhala s prípravou a
korekcí listingu
Neprozrazujte zpusob rešení ani umístení v logu ani na požádání
jiným kacerum, zkazili byste jim radost z luštení
Díky
Rešení vám vyjde úplne presne díky souradnicím, které si mužete
zkontrolovat zde:
Additional Hints
(Decrypt)
[luštení] fgnpí wra hzrg pífg
[final] Arav an mrzv