Pred mnoha a mnoha zimami hledali odvazni bojovnici indianskeho
kmene misto, kde by se mohli usadit, daleko od motorovych oru a
obrovskych mravenist bileho muze.
Ze sveho rodneho udoli putovali po proudu potoka az do mist,
kde se jeho voda potkava s velkou rekou. Zde, na Slunecni louce na
brehu reky se usadili, a to misto se stalo jejich druhym domovem.
Na kraji louky si postavili sve tee-pee, odpocivali ve stinu
stromu, hledali tajne zpravy ve skalach, plavili se po rece,
spratelili se s lidmi ze srubu na druhe strane reky a krome rostlin
a zvirat se naucili rozpoznavat i ruzne druhy ohnivych oru, ktere
se prohanely lesem nad loukou.
Vraceli se sem kazdy rok, znali zde kazdou kvetinu a kazdy kamen, a
to misto jim tak prirostlo k srdci, ze je skoro povazovali za sve.
Ale ve skutecnosti patrilo bilim muzum, kteri neustale potrebuji
vice mista pro ohniveho ore a vice dreva na sve domy, takze jednoho
dne indiani na miste sveho taboriste nasli misto krasnych stromu
rozbrazdenou paseku.
Bylo jasne, ze na teto louce uz nemohou taborit a ztrata milovaneho
mista je bolela jako boli hluboka rana nozem. Dva roky putovali
svetem, videli nova mista a poznali nove pratele, ale ani nejvetsi
dobrodruzstvi nedokazala prekonat jejich stesk po velke rece.
Tretiho leta se vratili k soutoku, a i kdyz zadne misto na svete
nemuze nahradit Slunecni louku, pod skalami na druhem brehu reky
nasli klidne misto, kde se se svolenim bileho muze usadili.
Toto misto se jim zalibilo natolik, ze se rozhodli nenechat si
ho pro sebe a ukazat ho svym pratelum. Rozhlasuji vsak tuto zpravu
se strachem, protoze vedi, ze honba za pokladem dokazala zaslepit
oci mnoha bilych muzu. Doufaji, ze pouze ti, kteri hledaji
odpocinek v lesich a miluji a chrani svou Matku Zemi, vydaji se do
techto koncin. Nic by indiany neranilo vic, nez ztrata dalsiho
milovaneho mista.
Cesta k pokladu neni kratka. Sve putovani muzete zacit u
Trebele a spojit ho s prochazkou kolem
Kosiho potoka a v osade odbocit na cervenou znacku, nebo prijit
rovnou po cervene shora z obce Vizka. Take muzete docestovat
ohnivym orem do Oselina a prijit z druhe strany, nejprve po zelene
a potom po cervene. V tom pripade se urcite divejte z okynka,
uvidite nadhernou krajinu a navic muzete obdivovat mistrnou praci
italskych delniku, kteri zde lamali skaly a kopali tunely, aby se
Franz Josef mohl podivat do Chebu.
V kazdem pripade ale prosim vyuzijte cesty, na kterou byste
meli narazit na souradnicich nize. Ta vas dovede k taboristi u
reky, poklad naleznete ve skalach nad nim. Po ceste uvidite na
druhem brehu kousek Slunecni louky.
Pri hledani se budete pohybovat ve svahu, takze davejte pozor, kam
slapete (kvuli sobe i rostlinam), pouzijte hint a fotohint a v
pripadne nepresnosti zamereni kese i odbocky hlaste, premereni
vitano. Pro nalezeni kese nemusite lezt po srazu, nikde hrabat
ani odlamovat kusy skaly. Po nalezeni se radeji vratte stejnou
cestou, pres skalu se nikam nedostanete.
Protoze se jedna o indiansky poklad, naleznete v nem predmety z
prirodnich materialu - kuze, koralku, dreva, hliny, pryskyrice.
Vetsina z nich byla vyrobena jako odmena pro deti na Indiansky den
u Prelatova (Hraveho) pramene. Prosime, dodrzujte tema kese a
nevkladejte nic napadne umeleho, plastoveho, ruzoveho,
oranzoveho,... Budeme radi za vlastnorucni praci.
Hlavne ale nezapomente, ze nejvetsim pokladem je toto
misto.
Usadte se na skale a poslouchejte, jak zpivaji ptaci a sumi
reka...