CZE
O Hrneckovi
Hostinský od „Cerné vrány“ si pohledem zmeril
nového hosta v lokále a zakabonil se. Vodník. Co tu chce? A co s
ním? Vedel co jsou vodníci zac, že topí lidi a jejich
duše si schovávají pod vodou do hrnícku, ale nikdy
žádného nevidel. Mýlit se nemohl, zelené vlasy, kabátek ani
boty nikdo jiný nenosí, a po nikom jiném na podlaze loužicka
nezustává. Obezretnost tedy byla na míste. Ale zase, host je host,
a když prijde do hospody, chce se prece napít. A tak natocil
jedno cerné a postavil ho pred vodníka na stul. Vodník upíjel pivo
a tiše pozoroval ostatní hosty. Starý Berka lamentoval nad
špatnou úrodou a farár se ho snažil pred pánem bohem
krotit. Kovár Harva, ackoli byl už pod parou, prosil statkáre
Janderu o dceru a parta rybáru se u velkého stolu hádala o
nejvetší úlovek. Nikdo z nich si vodníka nevšiml, ani
když si objednal druhé pivo.
„Máte cím zaplatit zelený
mužícku?“, zeptal se hostinský Potrefa když
pokládal na stul další pullitr. Vodník zvedl obocí, uprímne
se usmál a vytáhl z pod kabátu krásný hrnecek. Potrefa na hrnecek
pohlédl a musel uznat, že je opravdu nádherný. „Co
ale s takovým hrnkem, nejsem trhovec abych ho v nedeli prodával na
rynku.“ Vodník se pomalu zvedal ze židle,
když vtom prispechal statkár Jandera, který si rozhovoru
všiml. Kovár totiž v puli vety usnul a padl pod stul.
„Já bych ho koupil, takové hrnícky by se hodily dceri
do vena.“ Vodník pohlédl na statkáre, pak na
hospodského a obchod byl uzavren. Potrefa nosil na stul a spolecne
s Janderou vodníka zpovídali. „A odkudpak jsi, a jak se
darí, jak jde remeslo a tak dále, a tak dále…“
Potešen zájmem o jeho osobu se zelenác rozpovídal a zaujal
tím celou hospodu. Vyprável, že prebývá v rybníce Ostrice, a
že mu tamní vodní tráva už leze na nervy, že už
dávno lidi netopí, protože u toho všichni
strašne kricí a je mu lidí líto. Že mu zacíná pod vodou
být zima a na brehu na vrbe zas fouká atd... A bavili se dlouho do
noci.
I nadále chodil Hrnecek, jak zacali vodníkovi
ríkat, do hospody a prodával své hrnky. Svou veselou povahou
prirostl Potrefovi k srdci jelikož ho presvedcil, že ne
každý vodník musí být nutne zlý morous lacnící po lidské
duši. Stali se z nich prátelé a tak poznal když Hrnecka
neco trápí. Vždy se mu snažil radou pomoci, ale dnes se
mu vodník ne a ne sverit se svým trápením. „Co
sedíš jak zmoklá slepice?“ rýpl si hostinský do
vodníka. „Ale nic Potrefo, asi se budeme muset
rozloucit“ opácil Hrnecek. „A co že
tak najednou?“ podivil se Potrefa. Vodníkovi se
nechtelo, ale nakonec se preci jen rozpovídal. Bolí ho prý z revma
záda i klouby a tráva ostrice ho stále v rybníce lechtá na nohách.
Ryb, že je tam cím dál víc a budí ho ze spaní. „A
hlavne Potrefo, došly mi hrnecky. Co budu ted
delat.“ I tentokrát chtel hostinský vodníkovi pomoci a
tak se zamyslel. „Hrnecku, proc ty si vlastne
nepostavíš u rybníka malý domek s kamny jako máme tady v
hospode, bylo by ti tam teplo a pritom bys byl stále u vody. Na trh
bys nechodil s hrnky, ale s rybami, když je jich tam taková
spousta a mohl by sis žít pekný život. Sám bych rád nekdy
k tobe zašel.“ Vodníkovi zajiskrilo v ocích,
ani nedopil a se slovy „To je nápad!!!“
zmizel z hospody. Hostinský Potrefa se jen usmíval pod fousy
když utíral po Hrníckovi louži na podlaze.
Tohle je stará povest a možná není ani
pravdivá, ale na míste kam Vás šipka zavede je rybník plný
ryb a trávy ostrice a uprostred toho rybníka malý domecek. Cestu k
nemu lemují vrby a uvnitr možná žije …
Pokud se nekomu z Vás poštestí pri návšteve tohoto
místa zastihnout Hrnícka na brehu, nebo jak vysedává na vrbe
(což dodnes obcas delává), vyfotografujte ho a dukaz
priložte do logu. Videt ho je totiž velká vzácnost.
ENG
Vodník (Waterman) is the traditional character of
Czech fairytales and fables. Various water spirits or water fairies
exist in the mythology of majority of countries, but czech Waterman
is somehow special. Sometimes he drowns people, too, and he puts
theirs soul into a cup, but he chooses only bad people. You can
recognize waterman by water dripping from his green coat's
coat-tail, also, some of them have green hair or skin.
One of them lived here on Ostrice pond. He was
called Hrnícek (Little Cup) because he paid with the cups for the
beer in the pub. He was big friend with local innkeeper and was
very friendly and helpful. He took care of fishes and state of
water.
Today you can meet him near this place sometimes. So, if you will
see him, give a picture of him here please.