Pomniky bitvy u Hradce Kralove c. 12 Multi-Cache

Pomniky c. 1 - Nechanice, Pomniky c. 2 - Hrádek, Pomniky c. 3 - Dolní Prím, Pomniky c. 4 - Dlouhé Dvory Pomniky c. 5 - Horní Prím, Pomniky c. 6 - Mokrovousy, Pomniky c. 7 - Probluz, Pomniky c. 8 - Dohalice, Pomniky c. 9 - Horní Dohalice a les Holá, Pomniky c. 10 - Nový Bydžov, Pomniky c. 11 - Sadová, Pomniky c. 13 - Bríza, Pomniky c. 14 - Rozberice, Pomniky c. 15 - Cisteves, Pomniky c. 16 - Horice v Podkrkonoší, Pomniky c. 17 - Máslojedy, Pomniky c. 18 - Cerekvice nad Bystricí, Pomniky c. 19 - Nedelište, Pomniky c. 20 - Všestary, Pomniky c. 21 - Benátky, Pomniky c. 22 - Horineves

Tato serie keší má pripomenout památku tisícu vojáku, kterí padli dne 3. cervence 1866 v bitve v okolí vesnice Chlum, známé také jako bitva u Hradce Králové nebo bitva u Sadové.

Cílem této série je provést vás po památnících této bitvy nalézajících se na katastrech jednotlivých vesnic tak, abyste si uvedomili rozsáhlost bojište.

Tato multicache Vás provede po památnících na tuto bitvu nalézajících se na katastru na katastru obce Rosnice

Prubeh boju

Podle bitevní dispozice mel zaujmout postavení u vsi rakouský I armádní sbor, který sem v 8.30 h. nastoupil pochod od Kuklen. Sotva jeho brigády dorazily bylo jim narízeno, aby postoupily k Dlouhým Dvorum. Severozápadne od obce se postavila cást rakouské armádní delostrelecké zálohy.

V poslední fázi bitvy proudily pres Rosnice cetné rakouské jednotky ustupující k Hradci Králové, které kryla od Žižkova stolu i sborová delostrelecká záloha rakouského VIII. armádního sboru. Z peších jednotek jistila ústup až do poslední chvíle Abeleho brigáda, která poté chtela ustoupit prostorem mezi Rosnicemi a Brízou a pres Hamplovu cihelnu se dát k Hradci Králové. Jednotky pruského VI. armádního sboru vsak mezitím již obsadily cihelnu a privítaly odtud brigádu prudkou palbou. Rakušané byli tak prinuceni postavit se zde k poslednímu organizovanému zápasu o své bytí ci nebytí. Velitel brigády povolal dopredu dosud v záloze stojící 22. myslivecký prapor, pod jehož ochranou ustoupila brigáda až k Bohdaneckým Dvorum. Na svém ústupu však byla rozražena prchající rakouskou jízdou, která se bezohledne probíjela k Hradci Králové, nehledíc na vlastní jednotky. Tato potycka mezi Rosnicemi a Brízou svedená Abeleho brigádou s pruským 50. peším a 10. granátnickým plukem od 21. peší brigády gmjr. Hannenfeldta, který osobne rídil boj o cihelnu a byl pod ním pritom zastrelen kun, byla posledním bojem pechoty v královéhradecké bitve.

Ve chvíli, kdy se v okolí Rosnic rozhorel poslední boj, vracela se ze srážky u Strezetic rakouská 3. rezervní jízdní divize gmjr. Coudenhova. Protože od Rosnic bylo slyšet strelbu, dalo se predpokládat, že se divize bude muset prosekat neprátelskou linií. Brigádník gmjr. kníže Windischgraetz vydal svým jezdcum rozkaz zastavit a seradit se podle plukovní príslušnosti. Ješte dríve než se Rakušanum podarilo usporádat své rady, tak od rosnických zahrad padlo z pruských pušek nekolik salv, které mezi prekvapenými jezdci vyvolaly paniku. Ta mela za následek, že se celá masa rakouské kavalerie bez vyššího rozkazu dala do zbesilé jízdy k Bríze a násilím si vynutila pruchod radami ustupující rakousko-saské pechoty, kterou však tím uvedla rovnež v šílený zmatek a nepopsatelný chaos. Na míste razení rakouské jízdy zustalo nekolik mrtvých a ranených, mezi kterými byl i samotný brigádník, kterému pruská kulka roztríštila kycel. Již v jezdecké seci u Strezetic byl bodnut kopím do svalu levé ruky a rána, která dosud nebyla obvázána, krvácela, avšak další zranení ho naprosto ochromilo. Nekolika opešelými jezdci byl odnesen do krajního stavení (asi cp. 26), kde se mu dostalo od saských lékaru prvního ošetrení, ale i pruského zajetí.

V 19 h. padla po boji rozlicných rozptýlených rakouských oddelení ves do pruských rukou. Bylo zde zajato nekolik saských lékaru, kterí zde zustali a nadále ošetrovali velké množství ranených.

Krátce po dobytí vesnice ji projel i pruský král Vilém l. na své vítezoslavné jízde bojištem. Bourlivým voláním: „ Král je s mimi! Ano to je náš králi" jej privítal práve zde se zdržující peší pluk od 22. peší brigády VI. sboru. V Rosnicích se mu hlásil i velitel I. sboru gen. pechoty Bonin, který zde byl prítomen se svým štábem. Král pokracoval dále do Všestar, ale pozdeji vecer se sem ješte jednou vrátil.

Po bitve bylo v obci mnoho lazaretu, ranení byli uloženi prakticky v každém dome. Zemrelí byli vetšinou okamžite pohrbíváni v zahradách domu. Od 6. 7. do 30. 9. 1866 zemrelo v Rosnicích 213 vojáku, z nichž bylo 138 rakouských, 57 pruských a 18 saských.

Zastavení c. 1

N = 50º 14.911'

E = 015º 45.288'

Pred Vámi se nalézá za plotem zahrady pískovcový obelisk na hromadném hrobe pruských vojáku padlých pri bojích o Rosnici. Vaším úkolem je zjistit císlo ABC predstavující pocet pohrbených vojáku

Zastavení c. 2

N = 50º 14.824'

E = 015º 45.120'

Pred Vámi se nalézají dva pískovcové obelisky a tabule naucné stezky po bojišti u Hradce Králové popisující boje o obec Rosnice. Další pomník se nalézá za domem v zahrade (neprístupný).

Finální keš se nalézá na souradnicích

N = 50º 14.(B + 1)(A + 1)(C + 3)'

E = 015º 44.(C + 6)(B + 4)(B - 1)'

Nacházíte se na míste puvodního delostreleckého postavení sborové delostrelecké zálozy rakouského VIII. armádního sboru. Pod nedalekými kovovými kríži jsou pohrbeni rakouští a saští delostrelci padlí v záveru bitvy.

Celá trasa je dlouhá cca 1 km, dá se projít pešky, projet na kole nebo autem. Finální keš se nalézá mimo silnici ve vzdálenosti cca 50 m. Auto je možné zaparkovat na silnici u keše.