Pomnik letcu - Jaromerice Traditional Geocache

P A M A T N I K       L E T C U - J A R O M E R I C E

Tuto cache jsme zalozili na pamatku obetem letecke havarie. K pomniku se nejlepe dostanete z Jaromeric po cervené turisticke znacce.

Nezapomente si ze spodní strany vícka cache opsat cislo pro vypocet cásti souradnic pro Mystery cache Kalvárie. Druhá cást cisel pro vypocet souradnic je na vicku v cache Památník letcu Jevícko.

Havárie dvou vojenských letadel

nad Jevíckem a Jaromericemi dne 26. 5. 1949 v nocní bouri havarovala dve vojenská letadla. Co se presne tu osudnou noc na 26. 5. 1949 událo, nikdo však presne nemuže ríci, protože nikdo z obou posádek tuto havárii neprežil. Dosud však žijí prátelé a príbuzní posádek obou letadel a pametníci, kterí místo pádu obou letadel bezprostredne navštívili a kterí dosud se vzpomínkami tato místa navštevují.
„ V léte 2003 oba pomnícky, které na místech tragedie vznikly, navštívil též muj prítel a bývalý spolupracovník pan Alois Hemzal z Brna, který byl príslušníkem Letecké spojovací školy (LSŠ) v Chrudimi o rok dríve než zahynulí letectí dorostenci, z nichž nekterým jako délesloužící (mazák) delal velitele svetnice. V zárí 2003 me pak u sanatoria náhodne oslovil neznámý muž, který me požádal, zda bych ho nemohl dovést k pomnícku letcu, který už hodinu a pul hledá. Dovedl jsem ho k hledanému pomnícku, který je dnes ukryt ve vysokém lese. Turistické znacky, které k nemu vedou, byly tehdy ve špatném stavu, což je již napraveno a ani žádné smerové tabule neukazovaly, kde pomnícek hledat. Neznámý muž se mi cestou k pomnícku predstavil jako bratr zde zahynulého leteckého dorostence Jana Machálka. Žije nyní v Karlových Varech. Vyptával se me též na pomník v Jaromericích, který mel v úmyslu navštívit. Já sám patrím k tem obcanum Jevícka, kterí místo osudné havárie dne 26. 5. 1949 dopoledne navštívili. Pamatuji se velmi dobre, že jsem se tam jako ctrnáctiletý vypravil ihned po školním filmovém predstavení se svými kamarády. Byl pekný kvetnový den, ctvrtek dopoledne a my jsme tehdy netušili, na co se jdeme ze zvedavosti podívat. Místo tragedie si dodnes dovedu vybavit. Stromy byly zurážené ve smeru pádu letadla (od východu k západu) a po okolí v nekolika desítkách metru byly rozházeny trosky letadla a lidských tel. Trvale mám v pameti horní cást trupu visící na strome bez hlavy a rukou a prst se zlatým prstenem ležící na cesticce v lese. I ostatní obcané v údesu jenom prihlíželi, nikdo nic nesbíral a neraboval. V míste dopadu hlavní cásti letadla pak pozdeji postavilo mesto Jevícko pomnícek. Odpoledne 26. 5. jsem se s kamarády vypravil i na místo havárie
 u Jaromeric. Svedectví, jak to tam presne vypadalo, však podat nemohu. Místo dopadu bylo v polích s obilím a lucerkou a prístupové cesty byly již hlídány vojáky. Podle tehdejšího ústního podání a soucasných pametníku však havárie dopadla obdobne jako v Jevícku. Trosky letadla a pozustatky letcu byly rozházeny též v okolí nekolika desítek metru. Protože ležely v obilí a lucerce, tak se po hlavním odklizení trosek a pozustatku nacházely trosky
a pozustatky až pri sklizni v mnohem vetší míre než v Jevícku. V Jevícku douklízení lesa provedli starší skauti z Jevícka, kterí nalezené pozustatky údajne pohrbili v míste, kde rodina Machálkových instalovala pozdeji na strome madonu. V kronice mesta Jevícka je o celé havárii pouze strucný zápis, ve kterém je konstatovaná skutecnost, že v noci na 26. 5. 1949 došlo k havárii dvou letadel zasažených bleskem u Jevícka a Jaromeric, jejichž trosky byly od sebe vzdáleny vzdušnou carou asi 4 km (dle mého merení asi 5,75 km). Dále jsou uvedena jména havarovaných letcu u Jevícka (7 osob) a skutecnost, že na míste dopadu letadla je postaven pomnícek. Jako prícina havárie letadla je uveden zásah bleskem. Mezi obcany se tehdy ješte uvádela možnost srážky letadel v bouri a možnost sabotáže (rok po únoru 1948). V kronice Jaromeric je krome faktu havárie dvou letadel v noci na 26. 5. 1949 uvedeno, že trosky letadel a cásti tel (7 osob v Jaromericích) byly daleko rozmetány a že príciny pádu letadel si lidé rozmanite vysvetlovali. Dále je uvedeno, že tela letcu byla uložena do 7 rakví, na které dne 28. 5. generál Vicherek (velitel letectva) položil kytici. V nedeli 29. 5. odpoledne po farárove proslovu byly rakve odvezeny na nádraží. Odhalení pomníku se konalo 18. 9. za úcasti vojska, hasicu, sokolu a zástupu lidí.“
Ing. Jar. Zezula st.
(Prevzato z Jevícského Zpravodaje z dubna 2004)


Další svedectví havárie techto letadel:

V katastru Jaromeric došlo v minulosti také k jedné z nejvetších armádních leteckých katastrof, jejich príciny dodnes nebyly uspokojive objasneny. K neštestí došlo 26.5.1949 a neobvyklé je, že pri ní havarovala dve letadla stejného typu startující ze stejného letište a na zem dopadla jen nekolik málo kilometru od sebe. Známo je pouze tolik, že letadla AERO C3A v.c.328 a 350, imatrikulace S-11 a S-15 startovala z chrudimského vojenského letište k nocnímu letu a to za špatné povetrnostní situace, kdy podle nekterých pametníku nemel velitel letového provozu start vubec dovolit. Piloti obou letadel údajne žádali o zmenu kurzu, prípadne návrat na materské letište, ale to jim nebylo povoleno. Jako duvod je spekulativne uvádena skutecnost, že clenové obou posádek nechteli vstoupit do KSC a proto byli takríkajíc “posláni na smrt“. V prípade letounu, který se zrítil poblíž Jaromeric, se jeho pilot za bourky, kdy byl stroj jen velmi težko ovladatelný snažil dostat pod mraky, které byly velmi nízko, a pri tomto manévru letadlo v plné rychlosti narazilo do zeme. Druhý stroj, který havaroval nedaleko Smolenské prehrady u Jevícka, byl pravdepodobne poškozen pri silném nárazovém vetru. Pilot se snažil jít pod mraky a pri tomto manévru došlo k destrukci letadla ve vzduchu. Tragédie si vyžádala celkem 14 mladých lidských životu. V prvním letadle zahynuli cetar Miroslav Tucek, rotmistr Jindrich Gubarjev, porucík Leopold Margetin a letectí dorostenci Josef Danek, Josef Durco, Antonín Beneš a František Drgon. V druhém pak porucík Jirí Kolár, podporucík František Hoffman, porucík Jan Pavlícek a letectí dorostenci Zdenek Kolácek, Jan Machálek, Bartolomej Jurec a František Král.
Na obou místech byl krátce po tragédii vybudován pomnícek na památku této události. Pres veškerou snahu obce, osobne starosty Jaroslava Grulicha ale i historiku, armáda nikdy nepodala uspokojivé vysvetlení tragédie a poskytla pouze obecnou a vyhýbavou odpoved. Zápis vyšetrovací komise ministerstva národní obrany je uložen v armádním archivu. Když se již zdálo, že bude možné dosáhnout odtajnení techto dokumentu a uspokojive historicky objasnit tuto událost byly armádní archivy v pražské Invalidovne zatopeny pri rozsáhlé povodni v roce 2002 a v soucasnosti jsou dokumenty odborne ošetrovány a pred zkázou na neurcitou dobu zmraženy. Proto i hádanka spojená s událostmi v roce 1949 bude na svoje rozluštení muset ješte nejaký cas pockat.
(Prevzato z knihy  Dejiny Jaromeric na Malé Hané od Oldricha Koudelky)