Stoparka

Stoparka neboli Vitejovická križovatka (místne zvaná také Na križovatkách), jak již sám název napovídá, leží u mostu pres Zlatý potok nedaleko Vitejovic asi na pul cesty do Hracholusk. Každého, kdo projíždí smerem na Šumavu od Netolic a Ceských Budejovic, at už na Prachatice a Volary nebo na Husinec a Vimperk, jiste upoutá vrch Osule se stejnojmennou zríceninou hradu, kde mužete navštívit keš GCXGZ2 a dva památníky tesne u križovatky. K tem se váže zajímavá historie, která typickou ukázkou „kotrmelcu“ našich pohnutých novodobých dejin. Stojí tu na památku jedné slavné události na konci II. svetové války.

Jiste se zeptáte, proc ale hned dva a proti sobe. Oba památníky pripomínají, že se zde v kvetnu 1945 setkalo pet armád. A to sice tak, že zde 9. kvetna americká armáda zastavila prchající nemecké a madarské jednotky. Zrídila zde zajatecký tábor, kde bylo zadrženo okolo 1000 Nemcu a Madaru. Ten strežili cerstve zmobilizovaní ceskoslovenští vojáci. Teprve za ctyri dni dorazili jednotky sovetské, které tábor prevzaly. Podle pametníku zde bylo zastreleno i nekolik Nemcu, které zakopali na louce u Hracholusk.

Po válce zde byl postaven malý pomník - jednoduchý, plochý kámen s pametní deskou, kde byly popsány uvedené události. Díky nápisu, že americká armáda zde vlastne byla první a proto, že k památníku pravidelne jezdily delegace z velvyslanectví USA a ceremoniálu se úcastnilo mnoho místních lidí i nekolik bývalých veznu koncentracních táboru, ležel památnícek komunistickým soudruhum „hluboko v žaludku“. Protože se báli ho odstranit, snažili se alespon úcastníkum oslav znepríjemnit život.

Záminka k jeho zlikvidování se po letech konecne našla. Byla to rekonstrukce silnice s križovatkou a výstavbou nového mostu pres Zlatý potok, v osmdesátých letech 20. století. Nová silnice vedla „ausgerecht“ zrovna pres pomnícek. Projektantovi to muselo dát asi fušku. Všimnete si, až budete projíždet, jaké tu delá silnice „esícko“. Kámen pomnícku skoncil v období výstavby 1986/87 v základech nového mostu a desku se podarilo zachránit v depozitári muzea v Prachaticích.

Aby se nereklo, byl vystaven na druhé strane silnice nový, ale megalomanský socialistický památník. Ten byl železobetonové konstrukce cástecne obložený leštenými kameny, s pametními deskami se sice tendencním textem, ale dokonce ve trech jazycích. Pomník má nekolika metrový podstavec z bronzovou sochou ženy, která dala v lidovém humoru tomuto místu nové jméno, „U stoparky“. Vystaven byl v letech 1986-1987. Traduje se, že byl použit beton z Jaderné elektrárny Temelín, jejíž výstavba zapocala ve stejném období.

Po sametové revoluci byl v roce1990 znovu obnoven pomnícek s puvodní deskou, ke kterému dnes znovu chodí delegace. Nový památník verejnost nikdy neprijala a tak se u pomalu rozpadajících betonu objeví v kvetnových dnech pouze rudá kytice z OV KSCM Prachatice.

Porovnejte nápisy z obou pomníku a uvidíte, že když delají dva totéž nemusí to být vždy totéž. Jiste si reknete, jestli ta anabáze a ty obrovské peníze kvuli jedné vete stály soudruhum za to:

Puvodní pomnícek:

Pravda vítezí. Tento památník at na vecné casy pripomíná že, na této križovatce sešla se na konci války L.P. 1939-1945 vojska peti armád. Vítezná americká armáda zde zastavila dne 9. kvetna v 5 hodin odpoledne L.P. 1945 prchající armádu nemeckou a madarskou. Ceskoslovenští vojáci zde hlídali internované novoveké barbary do 13. kvetna L.P. 1945 v kterýž to den vecer prevzala celý tábor vítezná Rudá armáda. Zde si podali ruce hrdinové ruští a americtí. Ceskoslovenský národ nezapomene svých osvoboditelu.

Nový památník:

Na tomto míste se ve slavných kvetnových dnech roku 1945 setkali vojáci 100. gardové strelecké divize sovetské armády generálmajora A. I. Makarenka a 5. peší divize americké armády generálmajora A. E. Browna. At krev prolitá spolecne v bojích proti fašizmu je trvalým varováním pred opakováním válecných hruz.

V dnešní dobe je známá hlavne množstvím dopravních havárií. Takže, až pojedete lovit keš tak opatrne. Zaparkovat mužete na benzinové stanici odkud je to jen kousícek. Obcerstvit se mužete hned u silnice ve vitejovické hospudce „U Kleinu“, kde dobre varí a za návštevu stojí i samotné Vitejovice, unikátní vesnická památková zóna .