Keška je umístena nedaleko kopie pomnícku, na kterém je
vzpomínána dávná vrazda slechtice.
"U ZABITÉHO"
Kousek od
Smradavky v Leopoldove údolí mezi silnicí a Dlouhou rekou naleznete
repliku pomnícku, na kterém je dnes již težko citelný
nemecký nápis, pripomínající vraždu, která se na tomto míste
udála. Nápis v prekladu zní: "Postuj poutníce a cti! Tuto
skoncil beh života Jindrich Prakšický ze Zástrizl, od
svého zbrojnoše vlastním kordem úkladne proboden 1582, 25.
cervence. Nyní jdi dále, varuj se hríchu, miluj cnost a prej mu
život vecný."
Mrtvého Jindricha
zde nalezli poté co se nevrátil z lovu probodeného vlastním kordem.
Kord nesoucí na cepeli hesla majitele: Gloria virtutem seguitur
(Sláva následuje cnost) a Virtus funeri superstes (Ctnost
prežívá smrt) je dnes spolu s Jindrichovým portrétem vystaven
na hrade Buchlove.
Jindrich Prakšický ze Zástrizl byl pochován
v bratrském kostelíku v Buchlovicích (kaple sv. Alžbety).
Otázka vraha, ci spíše toho kdo si vraždu objednal
nebyla nikdy uspokojive dorešena. Jindrich Prakšický
byl drsné a násilnické povahy, zájem na jeho smrti mohlo mít hned
nekolik osob. Je dostatecne známo, že jeho vztahy s
manželkou Katerinou Rájeckou z Mírova nepatrily k
nejlepším a podezrelou se zdá i skutecnost, že
nedodržela lhutu povinného smutku a brzy se znovu provdala,
navíc za manželova neprítele Viléma Zoubka ze Zdetína. Také
opat velehradského panství Jakub Bílský z Belé mohl mít zájem na
smtri šlechtice s kterým vedl urputné spory o spolecné
hranice. Dalším vážným podezrelým byl Jan
Šembera z Boskovic, který predchozího roku zabil v poulicním
souboji v Brne bratra pana Jindricha Zikmunda. Vedl s ním soudní
spor, který byl Jinrichovou smrtí ukoncen. V neposlední rade se
mohlo jednat také o pomstu zbojníku, jejihž vudce Jana
Šerého dal buchlovský pán
popravit.