Tyršovy sady byly založeny v roce 1930. Hlavním architektem byl V. Vetešník. V prostoru těchto sadu se dříve nacházely též výstavní pavilony, které byly později zbořeny. Po dlouhou dobu sloužily Tyršovy sady jako pokusná jiřinová zahrada.
V letech 1967 - 1971 se sady dočkaly rekonstrukce od Ing. K. Vaňka. V téměř nezměněné podobě jsou zachovány dodnes.
Mezi roky 2014 - 2015 proběhla v sadu rozsáhlá rekonstrukce, díky které částečně zmizely náletové dřeviny a místo nich byly vysazeny stromy lépe přizpůsobené pro parkovou úpravu. Sad byl zároveň i odvodněn, jelikož byla při rekonstrukci zjištěna vysoká hladina spodní vody, díky které byla značná část dřevin uhnilá, a proto i potenciálně životu nebezpečná. Do sadu přibyla částečně krytá promenáda, odpočinkové a relaxační zóny a především osvětlení. Mezi další současné dominanty patří nově vybudovaná kavárna v jižní části a velké žulové schodiště.
Stejně jako v Bubeníkových sadech, lze i v Tyršových sadech najít nemálo zajímavých dřevin. Mezi ne patří jehličnan Tisovec dvouřadý, který je zajímavý svými „dýchacími“ kořeny. Jde o jakési vzpřímené výrůstky ze země v okolí kmene (pneumatofory), vytvářející se u starších stromu. Tisovec je dřevina pocházející z vlhkého a bahnitého prostředí a tímto se přizpůsobila dlouhodobému zaplavování. Stromy tohoto druhu rostly na naší planetě již v třetihorách.
Mezi další dřeviny, které jistě stoji za povšimnutí, lze zařadit Kaštanovník jedlý (setý), oblíbený svými nažkami, které se laicky nazývají kaštany. Jistě je mnozí z nás znají v podobě lahůdkových pečených kaštanů.
Borovice těžká, nepřehlédnutelná svými dlouhými jehlicemi, svěšenými větvemi a krásnými šiškami s ostny. Je to jedna z dalších zajímavějších dřevin.
Na podzim zde lze nalézt krásně do žluta zbarvený Ořešák černý. Jeho oplodí je výrazně aromatické, pecka je velmi tvrdá a semena jsou hrubě vrásčitá a jedlá.
Rozhodně bychom neměli zapomenout na živou fosilii, jediného zástupce skupiny rostlin primitivnějších, než pravé jehličnany, jehož název v překladu zní Stříbrná meruňka. Jistě tuto dřevinu znáte pod českým názvem Jinan dvoulaločný (lat. Ginkgo biloba). Druhové adjektivum je odvozeno z latiny a vztahuje se ke tvaru listu. Skládá se ze slov bis (dva, dvojí) a lobos (lalok). List vypadá jako vějířovitá čepel rozdělena na dva laloky. Obsahuje přibližně 60 biologicky aktivních látek. Tlusté, dužnaté osemení, samičích stromů obsahuje dráždivé látky (alergeny) a páchne po fekáliích. Proto se z tohoto důvodu v parcích častěji vysazují samčí stromy.
Pestrost dřevin v těchto sadech okouzlila Pikomufa natolik, ze se rozhodl tu pro Vás založit tuto keš a já se nyní starám o její další fungování. Procházka v klidném centru Pardubic za to stojí. Trocha dendrologie kačera určitě jen obohatí, a když neobohatí, přinutí ho alespoň trošku zpomalit a zrelaxovat před lovem dalších keší.
Keš
K vyluštění finální cache je zapotřebí získat 4 indicie. Ty zjistíte relativně snadno přímo na místě, ale aby to nebylo tak jednoduché:
Budete si s sebou muset vzít krejčovský, nebo skládací metr!
*Prosím lovce, aby neotrhávali ze stromu plody, šišky a jine části dřevin, potřebné ke zjištění odpovědí. I přesto, že některé plody jsou jedlé, zachovejme tyto dřeviny tak, jak je najdeme.*
Otazky:
1. Borovice těžká Uveďte délku jehlic Borovice těžké. Atlas stromu uvádí délku až 30 cm, Vás ovšem bude zajímat délka borovice rostoucí v Tyršových sadech (při hledaní se snažte nalézt nepoškozené shluky jehlic popadaných na zemi, průměr z několika pokusu měření Vám určitě dá to správné číslo). Borovici poznáte vcelku snadno podle velmi dlouhých jehlic. Strom naleznete na Úvodních souřadnicích = Stage 1.
Pokud je délka jehlic:
a) 5 - 13 cm, A = 2,
b) 14 - 26 cm, A = 3,
c) 27 - 33 cm, A = 1.
2. Jinan dvoulaločný Tento velmi málo rozšířený strom, který zde již stojí drahnou řádku let naleznete na Stage 2. Pro zjištění indicie B Vás bude zajímat počet lavic (dvojlavic) na schodech v bezprostředním okolí po obou stranách od sochy (do 20 metru od Vaší současné pozice).
3. Tisovec dvouřadý U tohoto stromu je potřeba, abyste nalezli jeho vzdušné kořeny, které jsou cca 1 metr od kmene. Hledejte ten ve směru na jiho-jiho-západ (Stage 3).
Zjistěte, jaký má tento kořen průměr (viz fotohint):
a) 5 – 10 cm, C = 4,
b) 10 – 13 cm, C = 8,
c) 14 – 18 cm, C = 6.
4. Platan javorolistý Tento strom poznáte již z dálky (Stage 4). Je charakteristicky svými kulatými a chlupatými plody. Nyní se rozhlédněte okolo sebe, je odsud možné spatřit pouze jednu památku Pardubic.
Pokud vidíte:
a) Zelenou bránu, tak D = 5,
b) Pardubicky zámecký komplex, tak D = 8,
c) Kunětickou horu, tak D = 7.
Nyní máte již všechny potřebné indicie, keš naleznete na souřadnicích:
50° 02.BC(A-3) 15° 46.AD(C+3)
Keš rozdělávejte opatrným OTÁČENÍM závitu! Buďte při jejím vyzvedávaní ostražití a dávejte si pozor na mudly.
* 9. 5. 2010 došlo ke změně souřadnic.
* 2. 4. 2012 byla keš adoptována Novomem, změna zadaní vypočtu, umístěni a listingu.
* 19. 10. 2015 po rekonstrukci parku byl upraven výpočet a některé stage.
