Douglaska tisolistá
Pozorný cykloturista, projíždející hlubokými trebonskými lesy polesí Svatá Barbora po cyklistické naucné stezce „Okolo Trebone“, na tom míste zastaví a s úžasem hledí vzhuru do korun s mohutným a tvarove neobvyklým vetvovím nápadných lesních velikánu, vysoko prevyšujících okolní lesní porost. Obvod kmenu techto mohutných stromu je srovnatelný s pet století starými duby nedalekých hrází jihoceských rybníku – ostatne prímo v sousedství je torzo takového dubu, na parezu s prumerem 105 cm (obvodem 330 cm) mužete napocítat 310 letokruhu. Málokdo z návštevníku však pozná, že tito, prímo u cesty se zde tycící, impozantní obri, jsou americké douglasky a že jejich stárí je „pouhých“ 120 let.
|
 |
Douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii) je jehlicnan, domovem v západních oblastech severní Ameriky. Patrí mezi nejmohutnejší a nejstarší žijící organismy na Zemekouli. Ve své domovine dosahují nekterí jedinci až 100 metru výšky a témer petimetrového prumeru kmene. V roce 1895 v Britské Kolumbii byla u jednoho exempláre tohoto druhu stromu namerena dokonce výška 127,0 m a stárí až 1450 let. Na území Ceské republiky roste rada pozoruhodných douglasek. K nejvýznamnejším patrí Cernínova douglaska v Americké zahrade v Chudenicích, která patrí mezi nejstarší stromy svého druhu v Evrope. Jako tríletá byla v roce 1842 vysazena v Chudenicích a velmi pravdepodobne jde o vubec první výsadbu ve strední Evrope. Obvod kmene merí 520 cm, strom dosahuje výšky 44 m a koruna se rozkládá do šíre 26 m. Nejvetší douglaska v CR má dokonce obvod kmene 547 cm a výšku 50 m a nachází se ve vojenském prostoru Brdy (proto nebyla dosud vyhlášena jako památný strom). Rada dalších douglasek je chránena jako památné stromy, celkem se jedná o 14 jedincu.
|
Ale zpet do trebonských lesu – stromy, které jsme práve navštívili, znají zdejší lesníci jako tzv. Císarskou skupinu. Vysazeny byly v r. 1888, na pocest 40.výrocí panování císare Františka Josefa I. Jeden z nejmohutnejších jedincu Císarské skupiny je vyhlášen jako „význacný strom Lesu CR“. Jeho výška ciní 47,5 m, obvod kmene v prsní výšce 370 cm.
Pralesy Trebonska byly kdysi tvoreny dubovými porosty s jedlí, ve vyšších polohách pak prevažoval buk a primíšena byla celá rada dalších druhu drevin. Dlouhodobou lidskou cinností bylo zastoupení drevin výrazne meneno, takže dnes vetšina porostu má charakter jehlicnatých monokultur. Z hlediska ochrany prírody je dlouho-dobým cílem v lesích Trebonska postupné zvyšování podílu jedle a listnácu, hlavne dubu a buku, a to predevším na úkor borovice, smrku a nepuvodních druhu. Existence douglasek jako nepuvodního druhu na území CHKO je tedy v rozporu s tímto dlouhodobým cílem. Od r. 1979, kdy byla vyhlášena CHKO Trebonsko, se již nové porosty s douglaskou nevysazují. Naši americtí obri zde však zustanou, nejen jako svedci dob Rakouska Uherska, ale treba i drívejších názoru na hospodarení v lesích. A budou li mít štestí, mohou tu žít ješte 1000 let.
Mohutné douglasky jsou zajímavým krajinným fenoménem a pres výše naznacený rozpor s cílovou druhovou skladbou lesu v CHKO si zasluhují pozornost a ochranu. Alespon cást z nich by mela být výhledove navržena k vyhlášení památnými stromy, nebot se jedná o jedny z nejmohutnejších stromu nejen v jihoceském regionu, ale i v celé CR.
|