Moravska zemska knihovna je univerzalni vedeckou knihovnou, slouzi vsak i jako knihovna krajska - pro Jihomoravsky kraj. Jeji sbirky citaji okolo 4 milion svazku a tim ji nalezi "titul" druhe nejvetsi knihovny u nas (po Narodni knihovne v Praze). Jejich sluzeb rocne vyuziva asi 40 000 ctenaru.

Celni fasada Moravske zemske knihovny

Pocatky Moravske zemske knihovny jsou spojovany se soukromou knihovnou Moravsko-slezske hospodarské spolecnosti pro povzneseni zemedelstvi, prirodovedy a vlastivedy, která vznikla v roce 1770 a jiz od te doby mela pravdepodobne svou prirucni knihovnu. Pisemne doklady vsak pochazeji az z 19. stoleti - jako datum zalozeni pak byva uveden rok 1808. Vzhledem k zamereni spolecnosti se z pocatku knihovna soustredovala na porizovani zemedelske literatury.

Roku 1817 byla knihovna prirazena k Frantiskove muzeu (dnesnimu Moravskemu zemskemu muzeu), ale stale slouzila pouze clenum hospodarske spolecnosti. Postupne se tedy zacaly objevovat snahy o premenu knihovny v knihovnu verejnou. Nejblizsi verejnou knihovnu mohli totiz Brnane navstivit v Olomouci. I pres dlouhodobe snahy se teto premeny dockali az roku 1883, zasluhou Christiana d´Elverta.

Rozmach knihovny jako verejne instituce je pak spojen s osobou Wilhelma Schrama, kdy knihovna zacala vystupovat pod nazvem Zemska knihovna moravska. Po letech pak ziskala provizorni, ale dustojne prostory v Zemskem dome na Zerotinove namesti, kde ctenarum zacala slouzit pujcovna a citarna. Dalsim prelomovym rokem se stal rok 1923, kdy knihovna presla ze zemska spravy do rukou statu a zacala plnit funkci knihovny univerzitni pro novou Masarykovu univerzitu.

Roku 1958 byla tato Univerzitni knihovna sloucena spolu se Statni pedagogickou knihovnou a Statni technickou knihovnou. Ackoliv administrativne pusobily nadale kazda na svem puvodnim miste, vystupovaly pod spolecnym nazvem Statni vedecka knihovna. Pocatek 90. let pak prinesl vyrazne zmeny v dosavadnim fungovani knihovny, diky pouzivani automatizovaneho systemu pro zpracovani knihovnickych zaznamu.

Bocni fasady

Roku 1993 byl prijat novy statut knihovny a ta se vratila k historickemu nazvu Moravska zemska knihovna. Omezena kapacita studoven i velke mnozstvi mimobrnenských depozitaru zabranovalo radnemu fungovani knihovny, byla proto vyhlasena verejna soutez, ve ktere zvitezil návrh firmy ONEX Praha (Tomas Adamek, Petr Benedikt). Byla tak 2.dubna 2001 otevrena budova na Kounicove ulice, do ktere byly umisteny nyní sloucene fondy Univerzitni, Pedagogicke i Technicke knihovny. Zbyle fondy najdeme najdeme na ulici Solnicni.

Zakladni idea stavby je zalozena na jednoduche symbolice solidniho, neznicitelneho, tak trochu tajemneho zdroje a z nej vyverajicich proudu informací. Tyto proudy se klikati tak jako cesta za poznanim, ktera neni vzdy prima. Dulezitym motivem byla snaha o to, aby se funkce a provoz budovy projevily na jejim vnejšim vzhledu. Objem je tedy clenen na ctyri zakladni prvky, z nichz kazdy obsahuje ucelenou provozni cast. Neznicitelny zdroj zde predstavuji dve skladove veze, zvlnene proudy jsou tvoreny jiznim krídlem kancelari, strednim volnym komunikacnim a odpocinkovym prostorem a severnim kridlem studoven.

Tvarovani jednotlivych prvku navazuje na okolni zastavbu: skladove veze maji obdobne jako prilehla budova pravnicke fakulty vyrazny tvar hranolu a svym charakterem take reaguji na blizke vyskove stavby. Cela kridel a vstupni cast davaji pruceli do Kounicovy ulice vertikalni charakter, ktery je zde kontrastni k okolnim budovam s prevazne horizontalnim clenenim a proporcemi. Zkosene celo kridla kancelari zduraznuje narozi a zaroven navadi navstevniky k hlavnimu vstupu, ktery je naopak zduraznen striskou tvorenou tremi cervenymi deskami.

Budova je koncipovana tak, aby byla minimalizovana energeticka narocnost jejiho provozu, coz se, predevsim diky vyuzivani slunecni energie, vyrazne promitlo do zakladni architektonicke koncepce. Dale za zminku stoji reseni fasad a predevsim pak plastika zobrazujici Komenskeho Labyrint.

Plastika Komenskeho Labyrintu na celni fasade

K samotné keši

Protoze knihovna je obehnana kamerovym systemem a hlidaci sidli primo v budove a nechtela jsem, aby dochazelo k nejakym konfrontacim, umistila jsem tedy kes k jine, mene vyznamne budove - k Listovym kolejim. Od kese je ale pekny pruhled na celni fasadu knihovny a kdo bude mit zajem, tak si jiste sam dojde knihovnu prohlednout zblizka.

Pri odlovu davejte prosim klasicky pozor na mudly - ale pozor nejen ty vlevo a vpravo, ale hlavne ty, co pujdou ze dveri a po schodech u vas, ale i za vami. Celkove doporucuju nechat odlov na vecerni hodiny nebo vikend, kdy zde neni takový provoz. Kes jsem neschovala do keru, tak ji tam ani nehledejte. Dekuju.

Doufam, ze se bude kes libit a jako maly nepovinny ukol zadavam: Napiste mi nejakou knizku, ktera se vam libila a kterou byste mne a ostatním doporucili. Za sebe pisu Malého Prince od Antoina de Saint-Exuperyho.

Zdroje: e-Architekt
Wikipedia
MZK