Kostel Vsech svatych v Horsove Traditional Geocache

Kostel Vsech svatých v Horsove

Jedna z nejvýznamnejších a nejcennejších staveb regionu západních Cech. Objekt má status Národní památka.

První písemná zmínka o Horšove, který byl od nepameti v majetku pražského biskupství, pochází z let 1182–1192. Do období poslední tretiny 12. století je také možno klást pocátky kostela. Románský kostelík byl však podstatne menší, než je dnešní kostel a byl opatren tribunou. Z románské podstaty kostelíka se dochovala cást západní a jižní steny lodi.

V období šedesátých let 14. století došlo k prestavbe puvodního kostela v gotickém stylu do podoby, kterou si objekt v zásade uchoval dodnes. Kostel byl dostaven o presbyterium ukoncené petibokým záverem s vnejším operným systémem a sklenuté dvema poli krížové klenby. Klenba a steny presbyteria byly opatreny nástennými malbami znázornujícími symboly evangelistu a galerii postav Všech svatých na pozadí bohatého arabeskového dekoru. Malby byly odkryty v prubehu obnovy vnitrku kostela v roce 2005.
Jedním z nejcennejších dokladu prestavby kostela v gotickém slohu je unikátní krov nad presbyteriem. Konstrukce krovu je podle výsledku dendrologického pruzkumu datována do roku 1363 a patrí mezi nejstarší konstrukce tohoto druhu u gotických církevních staveb v Cechách.
Krátce po dokoncení prestavby kostela byla k jižní strane presbyteria pristavena kaple svaté Barbory. Klenba i vnitrní steny kaple byly opatreny malírskou výzdobou, z níž se do dnešní doby zachovala cást na východní stene. Gotickou prestavbou byl v tomto období pudorysný vývoj kostela v zásade ukoncen. Jeho novejší výraz doplnila ješte na pocátku 16. století štíhlá kostelní vež opatrená soudobým zvonem. Ten je ve veži zachován dodnes.

Poslední velká slohová prestavba kostela byla uskutecnena v období pred rokem 1745. Na výrazu exteriéru stavby mela pouze dílcí vliv, zásadnejším zpusobem se projevila v jejím vnitrku. Kostel byl nove zarízen oltári pripisovanými dílne plzenského sochare Karla Legáta. Po umelecké stránce velmi hodnotnými a slohove jednotnými prvky. Z tohoto období pochází hlavní oltár, oba bocní oltáre, chórové lavice, kazatelna a chórová mrížka. Kostelní lavice a varhanní pozitiv pocházejí až ze druhé tretiny 18. století.

V 18. století byl prostor hrbitova pri kostele opatren kamennou ohradní zdí a vstupní bránou. K západnímu prucelí kostela byla pristavena predsín. Poslední vetší stavební úpravou v 19. století byla rekonstrukce vežní báne a provedení nových vnejších omítek fasád kostela.

V devadesátých letech 20. století prevzal zcela zchátralý kostel Památkový ústav v Plzni. V období let 2001–2005 byla za prispení Ministerstva kultury CR v rámci Programu záchrany památek architektonické dedictví CR a Programu restaurování movitých kulturních památek uskutecnena celková památková obnova areálu kostela a jeho hodnotného vnitrního zarízení.

---

---