Ve druhé polovine 19. století žil Karlín naplno. Vznikaly
nejruznejší obcanské spolky, školy a kulturní instituce. Za
kostelem vyrostla reprezentativní novorenesancní radnice – dnes
Karlínské Spektrum. Mezi Karlínem a Prahou jezdila konka,
predchudkyne pozdejší tramvajové trate. Domu a obyvatel pribývalo,
nekdejší nehostinná planina se rychle menila v moderní predmestí
Prahy. Presto se Karlín dockal povýšení na mesto až v roce
1903.
Stávající karlínské školy již nemohly
pojmout narustající pocet žáku, proto se mestská rada rozhodla
vystavet novou školní budovu. Nemela to však být budova ledajaká.
Melo se jednat o nádhernou stavbu, jejíž dustojnost by potvrzovala
duležitost vzdelání.
V léte roku 1904 byly na tehdejším
Riegrove námestí zapocaty stavební práce podle plánu architekta
Josefa Sakare. Stavbu rídil architekt Matej Blecha ve spolupráci s
karlínskými remeslníky. Behem dvou let vyrostlo v cele námestí
monumentální prucelí nové secesní budovy školy, která byla nejen
jedna z nejkrásnejších, ale i nejmodernejších v celém tehdejším
Rakousko-Uhersku. Málokterá škola se v té dobe mohla pochlubit
takovými prostorami a vybavením. Budova byla rozdelena na cást
chlapeckou a cást dívcí, každá mela své vlastní reditelství a
vcházelo se do ní oddeleným vchodem. Zvlášt byla umístena 4
oddelení školy materské. Žáci a žákyne obecné a meštanské školy
využívali celkem 21 uceben, telocvicnu, lázen a slavnostní sín.
Ucitelum byly k dispozici 2 sborovny a 8 kabinetu. V prízemí se
nacházely 2 reditelské byty a 2 byty školníku. Na školním dvore
bylo hrište a pred budovou dve zahrádky. Pitná voda byla cerpána z
vlastní studny, budova se jako jedna z prvních u nás vytápela
ústredním parním topením. Celkové náklady na koupi pozemku a stavbu
se vyšplhaly do tehdy závratné výše 951 375 korun a 50
haléru.
Dne 30. zárí roku 1906 byla škola
vysvecena pražským arcibiskupem Lvem Skrbenským z Hríšte.
Zanedlouho poté navštívil školu dokonce i samotný císar František
Josef I. V letech první svetové války byl ve škole zrízen
vojenský lazaret. Prohraná válka prispela k rozpadu monarchie a
vzniku samostatného Ceskoslovenska dne 28. ríjna roku 1918. Kdy
následovalo relativne klidných 20 let první republiky, které však
ukoncila 2. svetová válka. Válecná léta 1939 – 1945 byla obdobím
kdy škola opet nesloužila svému úcelu.
V pondelí 19. listopadu 1939 byla školní budova zabrána
nacisty. Na nekolik let se stala nemeckou „továrnou“ na zpracování
kuží. Žáci ze školy na Lyckove námestí byli prerazeni do jiných
škol. Ale ono tehdy vlastne ani žádné Lyckovo námestí neexistovalo,
bylo to námestí Riegrovo (nejaký cas také Erbenovo). Prejmenováno
bylo až pozdeji na základe jedné válecné události.
Za 2. svetové války pusobil v Karlíne
jako praktický lékar MUDr. Bretislav Lycka. V dobe nacistického
teroru prokázal obrovskou lidskou statecnost. Byl to práve on, kdo
mel v kvetnu 1942 odvahu ošetrit zranené parašutisty Kubiše a
Gabcíka poté, co spáchali atentát na ríšského protektora R.
Heydricha. Také je pomohl ukrýt a pripravoval jejich tajný odsun z
Prahy. K jejich prevozu chtel použít rakve. Byl však prozrazen.
Když byl vecer 21. cervence 1942 obklícen gestapem v úkrytu
nedaleko Prahy, sám se zastrelil. Bylo mu tehdy pouze 39 let. Jméno
tohoto odvážného muže bychom nemeli zapomínat.
Válka trvala ješte nekolik let a byla
opravdu krutá. Ve školní kronice mužeme císt i tato rozechvelým
písmem psaná slova z posledních válecných dní: „Nemci vraždili a
pred tanky hnali Cechy, které vybrali z krytu, aby mohla nemecká
brigáda od Vysocan proraziti zabarikádovanou Prahou… I zde v
Karlíne zuril boj. Nemecké vojsko se stáhlo ze školy do kasáren.
Také v Karlíne hnali Nemci pred tankem Cechy. Ve škole rádili Nemci
zurive. Dvere rozštípali, skríne rozbili, vyrabovali a vyloupili
kabinety… Okna byla vetšinou vytlucena, mnohé dvere rozštípány a
vypáceny, ve trídách plno skla, omítky a zbytku po nemeckém
vojsku…“ Težko si dnes dovedeme predstavit radost lidí, když byla
9. kvetna 1945 Praha osvobozena Rudou armádou. Obdivuhodné je i
nadšení tehdejších ucitelu školy, kterí dokázali nacisty znicenou
budovu behem necelého mesíce pripravit opet pro výuku. Z konce
války se lidé nemohli radovat príliš dlouho. Diktatura nacistická
byla zanedlouho nahrazena diktaturou socialistickou, respektive
komunistickou. Není bez zajímavosti, že pocátky novodobé totality
jsou úzce spojeny s Karlínem. Komunistická strana Ceskoslovenska
totiž vznikla v kvetnu 1921 jenom pár metru od školy – v Národním
dome v Hybešove ulici. Tehdy byla KSC ješte stranou víceméne
demokratickou. To se však v následujících letech zmenilo –
komunisté lidem zabírali majetek, cenzurovali tiskoviny…
Koncem padesátých let zde sídlila jedenáctiletá strední škola,
pozdeji základní devítiletá škola, která proverovala nové pojetí
výuky matematiky. Koncem osmdesátých let se však mnohé
zmenilo.
Dalším duležitým mezníkem byly povodne
v srpnu 2002. Celý Karlín se tehdy témer celý týden nacházel
pod vodou. Když voda kulminovala dosahovala do výše cca 2m. Když
voda opadla, nastalo scítání škod. Došlo k zatopení sklepních
prostor se zázemímpro mimoškolní aktivity, ponicení telocvicny atd.
Vlastní statika budovy však poškozena nebyla. Díky sponzorum se
podarilo vzniklé škody napravit..
Vlastní Cache je
magnetická nano. Protože se budete pohybovat na pomerne
frekventovaném míste, budte opatrní pri vyzvedávání. K odlovu
nejsou vhodné hodiny: 7:45 – 8:00 a 16:30-17:00.
!!!TUŽKU S
SEBOU!!!
Zdroj: internetové stránky školy na
Lyckove námestí…