Keš naleznete u kostela svatého Ducha
na kopci nad Neprobylicemi. Kostel puvodne stával na návsi a
patrila k nemu zvonicka patrne z druhé poloviny 16. století. V roce
1741 byly kostel i zvonicka zboreny. Na návsi byla postavena presná
kopie puvodní zvonicky. Jedná se o drevenou zvonici na šestiboké
podezdívce z pískovcových kvádru. V podezdívce jsou zasazeny
reliéfové náhrobky majitelu neprobylické tvrze, Václava Petipeského
z Chýš (z r. 1602) a manželky Odolena Petipeského staršího,
Magdaleny z Aladar (z r. 1604). Ve zvonici jsou zachovány tri
puvodní zvony. Zvonicka má svoji keš
GC16AW9. Kostel byl v roce 1741 nove vystaven nad
Neprobylicemi. Puvodne byl barokní, v 19. století byl upraven. Dnes
je uvnitr zcela zchátralý. Doporucená prístupová cesta je ze
souradnic: N 50° 15.681 E014° 01.793. Je tam možno i
zaparkovat.
K Neprobylicum a k tomu, jak vzniklo
jméno majitelu tvrze Petipeský, se váže povest O babe
Kuklici.
Podle povesti pred dávnými lety žil v
tvrzi rytír - velmi hodný clovek. Oženil se a toužil po potomkovi,
kterému by svou tvrz v Neprobylicích a dvur v Bysni odkázal. Léta
plynula a dedic nepricházel.
Najednou bylo vyhlášeno tažení proti
Turkum. Po celých Cechách sbírali vojsko a tak došlo i na rytíre z
Neprobylic. Nerad se loucil s manželkou, ale musel. Za krátký cas
po jeho odchodu se rytírce narodilo pet kloucku. Matka s tím však
nebyla vubec spokojena. Prála si holcicku a ted místo ní mela pet
kluku. Premýšlela o tom, že peti detem najednou by nemeli co dát a
museli by jít do služby. Rozhodla se, že se radeji detí zbaví, než
se roznese po okolí, že se narodili. Poslala proto služebnou pro
babu Kuklici.
Kuklice byla stará, zlá carodejka,
která kde mohla, udelala neco zlého. Ihned po zavolání prišla za
rytírkou a navrhla jí, že deti odnese utopit do rybníka. Matka s
tím souhlasila. Oblékla deti do bílých košilek, políbila je na
rozloucenou a s Kuklicí je nandaly do nuše. Kuklice ovázala nuši
plachetkou, dala ji na záda a vyšla z tvrze.
Když už byla baba na hrázi a tešila
se, jak bude deti jedno po druhém topit, najednou vyjelo z úvozu
nekolik jezdcu. Byl to rytír z Neprobylic, který se vracel se svou
družinou domu, protože z války s Turky sešlo. Rytír se ptal
Kuklice, co má v nuši težkého a baba mu odpovedela, že nese utopit
pet štenat. Rytír se rozhodl, že na pocest dnešního dne si jednoho
pejska vezme. Jaké bylo jeho prekvapení, když v nuši objevil místo
pejsku pet roztomilých kluku. Uhodil na Kuklici, kde je sebrala a
ta mu prozradila, že jsou to jeho vlastní deti.
Rytír nechal deti odnést do dvora v
Bysni. Tam se o klucíky postarali. Kuklici nechal zavrít do sklepa.
Po návratu do tvrze porucil vystrojit veliké hody na oslavu míru.
Na ne sezval všechny své známé z celého okolí. Když poobedvali,
zeptal se rytír svých hostu, co by podle jejich soudu zasloužila
matka, která by dala utopit své zdravé deti. Vladyka z Hrešic
povídal, že taková matka by zasloužila uvrhnout do tmavého vezení a
nechat ji tam zemrít hladem. Tu jim teprve rytír povedel, co se
prihodila na jeho tvrzi a jak zabránil neštestí. Že to byla jeho
vlastní žena, která rozkázala Kuklici, aby utopila jejích pet synu
jako psy. On je však zachránil a protože své deti miluje, ponese
jméno Petipeský. Rytírku narídil uvrhnout do hlubokého vezení a
Kuklici namocit v rybníce a potom upálit na hranici. Sám opustil
neprobylickou tvrz navždy. Usadil se v Bysni a tam vychovával svých
pet synu. Všichni se pak psali Petipesští.
TA TUŽKA
NENÍ V KEŠI PRO SRANDU KRÁLÍKUM - PROSÍM VŠECHNY HLEDACE, AT TUŽKY
I S OREZÁVÁTKEM V KEŠI NECHAJÍ!! DEKUJI!!
