Budejovicke knihovny Multi-cache

This cache has been archived.

Chemic77: Odebran posledni kousek "cache", ktery zustal na strome. A ted jiz jen staci zamacknout slzu... dekuji za pekne logy.

More
Hidden : 3/6/2008
Difficulty:
2.5 out of 5
Terrain:
1.5 out of 5

Size: Size: micro (micro)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works
Looking for a different adventure?

Related Web Page

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Cache Budejovicke knihovny nam pripomene historii knih, rekne nam strucne jak se se tisklo, kdo vymyslel první knihtisk, a kde najdeme v CB knihovny.

Logo




Historie knih tisku

Johannes Gutenberg nebyl prvním, který se zabýval myšlenkou tisku, první pokusy o tisk již byly známy. Vetšinou se používaly matrice drevené, nebo z pálené hlíny, okrajove se používala med, ale vzhledem ke složitosti zpracování se príliš neuplatnovala.

Johannes Gutenberg byl vyucen ve zpracování kovu a zlatnictví, proto po prvních pokusech se drevem se zabývá výrobou matric písmen z kovu. V roce 1430 se stehuje z rodné Mohuce do Štrasburku, kde otvírá svou zlatnickou dílnu. Finance na výrobu písmen získává predevším ze své živnosti zlatnické a také díky výuce tovaryšu. Jeho životním snem byl tisk Bible, která by byla lacinejší než v té dobe jediné dostupné – rucne prepisované.

Rok 1453 je oznacován za rok, kdy svetlo sveta spatrila první tištená Bible. Byla ve dvou svazcích o 320 listech. Bible byla goticky stylizována a rucne zdobena. Ve své dobe mela velikou odezvu. Pochopitelne byla velmi srovnávána s originálními predlohami a Gutenbergova Bible v tomto srovnání uspela. Celkem bylo vytišteno 150 výtisku. Vynález knihtisku otevrel masovému rozšírení knih, a tím i vzdelanosti dvere.

Historie ceské knihy

Historie tištených knih v ceském jazyce se zacíná psát s vydáním Trojánské kroniky v roce 1468. Ve stredoveku pak mužeme obdivovat narativní umení legend a kronik, první ceský preklad bible, pocátky ceské poesie a prózy, stejne jako odvážné myšlenky Tomáše Štítného ci pozdeji Jana Husa. Co se umelecké stránky knižní produkce týká, zasluhují si náš obdiv iluminované rukopisy vytvorené za vlády Karla IV., a to i presto, že za vlády jeho syna Václava IV. došlo v umení iluminace k úpadku. S príchodem knihtisku se také znacne rozšírila kulturne osvetová role knih. Zlevnení výroby umožnuje knihám šírit kulturu ve stále širších spolecenských vrstvách.


Budejovicke knihovny

Každý znás asi zná nejaké dobré knihkupectví, kam si rád zajde. I já mám dve oblíbené, kde si pravidelne kupuji nejakou knihu. Nejoblíbenejší je pro me autor, Artur Halley.

Ale víte kolik máme v Ceských Budejovicích knihoven? Predpokládám, že minimálne jednu ci dve známe každý, ale pokusím se, Vám predstavit knihovny méne známé. Budeme se venovat jen knihovnám, které jsou vetších rozmeru a tím pádem, nám mohou poskytnout slušný výber knih.


Stage 1
Tyto souradnice nás privedou ke knihovne první a to k knihovne Jihoceského muzea.

Knihovna Jihoceského muzea uchovává v historických fondech a ve fondu odborné literatury celkem více než 100.000 knižních svazku. Knihovna Jihoceského muzea je laické i odborné verejnosti prístupná.

Muzejní knihovna shromažduje cenné historické knižní sbírky a zároven rozmnožuje fond odborné literatury. Fond odborné literatury cítá více než 40.000 svazku o jižních Cechách... V knihovne Jihoceského muzea jsou rovnež regionální noviny (napr.: Budivoj, Budweisser Zeitung a mnohé další) a casopisy, a to od pocátku novinové produkce v jižních Cechách až po dnešek. Jen ve fondu casopisu je zastoupeno približne 1.160 titulu. Fond odborné literatury celkem obsahuje více než 80.000 svazku knih a casopisu. Knihovna JcM je nejvetší regionální muzejní knihovnou a zároven nejvetší jihoceskou knihovnou se speciálním fondem k dejinám regionu.


Na souradnicích N48° 58.344 E014° 28.576 stojite pred budovou v niz se nachazi knihovna. Cislo popisne v bile tabulce Vam da indicie pismene A.


Stage 2
Jako další zastávka nám poslouží souradnice, které nás navedou k Francouzko – Ceské knihovne.

Teprve v roce 2001 byl v Ceských Budejovicích otevren Francouzsko – ceský klub z iniciativy mladých lidí, kterí meli vztah k francouzštine. Mel podporu místních institucí (magistrát mesta a krajský úrad) i na akademické pude ( rektora Jihoceské univerzity a katedry romanistiky pri pedagogické fakulte).
V zárí 2003 získala asociace prostory na námestí (150 m2), kde stále sídlí. Tento dum má renesancní jádro, prucelí je však barokní a mužeme si na nem prohlédnout zvláštní domovní znamení, provedené ve štuku - dominikánský mnich s lebkou u nohou se zde modlí za odvrácení ohne.
30.zárí 2004 se Francouzsko – ceský klub transformoval ve Francouzskou alianci Jižní Cechy – Ceské Budejovice, první v Ceské republice, která má regionální pusobnost.
Slavnostní zahájení jejího provozu probehlo 29.listopadu 2004 za prítomnosti J.E. pana Joëla De Zorziho, velvyslance Francie v Ceské republice a pana Ondreje Peška, predsedy Francouzské aliance a dále pana Jana Zahradníka, hejtmana Jihoceského kraje, a pana Miroslava Tettera, primátora mesta Ceských Budejovic.

V dnešní dobe tento spolek disponuje kolem 3 tisíc knih, ucebnic francouzštiny, francouzké casopisy, noviny a filmy na DVD. Samozrejme vše ve francouzštine.

Do této knihovny se mužete zajít podívat i vy a neco si zde vypujcit. Aby jste meli dost casu to prelouskat, tak je tu výpujcní doba 3 týdny.


Na souradnicích N48° 58.488 E014° 28.517 stojite pred informacnim centrem mesta Ceskych Budejovic, kde se ve druhem patre nachazi knihovna. Cislo popisné tohoto domu (bílá tabulka) Vam da indicie pismene B.


Stage 3
Následující souradnice nás zavedou ke knihovne ve spolecnosti Britské centrum.

Britské centrum se nachází v ulici Krajinská, v dome kterému se ríká "Puklicuv dum", poznáme ho podle charakteristické nárožní vežicky, ta byla vystavena teprve v roce 1902 a údajne mela pripomínat tvar amerických mrakodrapu. Knihovna se zde se nachází od 1. dubna roku 2002 a je soucástí Evropského jazykového centra Jihoceské Univerzity. Je to jediné centrum tohoto typu v jižních Cechách.
Hlavní cinností Britského centra jsou: knihovní služby, anglické semináre, kluby s anglickými spisovateli, prednášky s rodilými mluvcími, výstavy, projekcní pásma a jazykové kurzy.
Soucástí centra je i obsáhlá knihovna ( 14 tisíc knih a doprovodných anglických materiálu). Britské centrum je jediným regionálním organizátorem mezinárodne uznávaných a celoživotne platných cambridgeských jazykových zkoušek.
Britské centrum je podporováno Jihoceskou univerzitou, statutárním mestem Ceské Budejovice, Jihoceským krajem a British Council v Praze.

V knihovne Britského centra najdete pestrou nabídku literatury a multimédií pro všechny zájemce o studium anglictiny. Fond knihovny je prubežne rozširován ve spolupráci s Britskou radou v Praze a se zástupci britských vydavatelství v CR.


Na souradnicích N48° 58.520 E014° 28.422 stojite pred budovou v niz se nachazi Britske centrum. Na zdi tohoto domu najdete pametni desku s informaci o udalosti, která se zde odehrala. Pocet pismen kalendarniho mesice, ktery je uveden na teto desce, Vám dá indicie pismene C.


Stage 4
Tyto souradnice nás privedou ke knihovne první a to k Jihoceské vedecké knihovne v Ceských Budejovicích.

Knihovna v Ceských Budejovicích vznikla v roce 1885 spojením knihoven spolkových (Beseda lidu, Beseda ceskobudejovická, Beseda remeslnicko-živnostenská). Umístena byla v Besede v ulici Na Sadech a verejnosti se otevrela 12. listopadu 1885. Pod správu mesta prešla po roce 1919 a jejím prvním knihovníkem byl stredoškolský profesor Rudolf Strnad. V roce 1935 byla pojmenována po slavném rodákovi a nesla tak název Verejná mestská knihovna dr. Augusta Zátky. Knihovna mela dobré složení knižního fondu, peknou budovu na Mariánském nám. A tešila se velké pozornosti obyvatel.
Období fašistické okupace znamenalo pro verejnou knihovnu prudké zhoršeni existencních podmínek. Knihovna byla vystehována ze své budovy, kam byla presunuta knihovna nemecká. Zpet se verejná ceská knihovna vrátila až po 9. kvetnu 1945. V tomto roce se díky prof. Josefu Lomskému uskutecnil i dávný požadavek jihoceské inteligence - 1.8.1945 vznikla Jihoceská vedecká knihovna. Ihned byly zahájeny práce na sberu knihovního fondu z celé jihoceské oblasti. Knihovna byla umístena v Lamezanove vile, odkud se v roce 1946 prestehovala do Eggertovy vily Na Sadech, kterou si nechal postavit obchodník a majitel tuhových dolu Anton Eggert v roce 1859. Roku 1990 se tato knihovna rozšírila o další budovu, kterou najdete na Lidické tríde 1, na místo bývalého muzea Delnického hnutí.
Po sloucení bývalé mestské knihovny a jihoceské vedecké knihovny v roce 1958 pod jedinou instituci - Krajskou knihovnu, prejmenovanou vzhledem k rozsahu a zamerení knihovního fondu a informacních služeb v roce 1979 na Státní vedeckou knihovnu v Ceských Budejovicích, vznikla nejvetší knihovna v regionu jižních Cech. Knihovna doplnuje podle financních možností své knihovní fondy ceskými i zahranicními informacními zdroji papírovými i elektronickými. Spolupracuje se všemi okresními a mestskými knihovnami v regionu, s knihovnou Akademie ved Ceské republiky a knihovnami Jihoceské univerzity.
V letech 1979 - 2000 mela knihovna ve své správe bývalý cisterciácký klášter ve Zlaté Korune. V soucasné dobe má Státní vedecká knihovna v kláštere odborné pracovište historických fondu , které patrí k predním svého druhu v knihovnách Ceské republiky.
V srpnu 2002 byly tri budovy Jihoceské vedecké knihovny ve vnitrním meste v Ceských Budejovicích postiženy povodní na ploše 1900 m2 do výšky kolem 1,70 m. Celkem bylo odepsáno kolem 120.000 svazku knih a periodik. Následky povodne byly velmi rychle díky všem zamestnancum knihovny a brigádníkum odstraneny. Do konce roku 2002 byly postupne provádeny stavební práce na opravách budov a práce spojené s rádnou evidencí ztrát a zustatku knihovního fondu. Postupne probíhá doplnování ztrát knihovního fondu.
V roce 2003 obdržela knihovna jako první v celé CR Cenu Ministerstva kultury „Knihovna roku“ v kategorii „významný pocin v oblasti poskytování verejných knihovnických a informacních služeb“ za elektronickou knihu "Kohoutí kríž".


Areál knihovny není prístupný v noci a o víkendech. Jak získat souradnice o víkendu se mužete nechat inspirovat logem od Woselno Team.
Na souradnicích N48° 58.687 E014° 28.576 naleznete tabulku s informaci o Eggertove vile, na teto tabulce sectete vsechny cislice. Toto cislo Vam da indicie pismene D.



Jsme na konci procházky za kulturou, kterou nám nabízí knihy. Doufám, že jsem Vás namotivoval, a že si brzy nejakou knihu prectete. Ale ted již do rešení dnešní multicache.


N48° 58. (D*C)*(A+A)-B-(A*5)
E014° 28. (D*C)+(B*C)-81


Jelikoz se cache nachazi na znacne rusnem miste, tak doporucuji odlov cache ve vecernich hodinach. A i tak budte prosim znacne ostraziti. Dekuji


zdroj informaci:
www.britskecentrum.cz
www.sweb.cz/clubfrcb
www.cbvk.cz
www.muzeumcb.cz
www.lib.jcu.cz



POZOR - bonusová otázka


Na zacátku logbooku najdete štítek s otázkou. Na otázku odpovezte a výsledné císlo si zapamatujte (popr. zapište) pro pozdejší úcely, které vyuzijete na cache Ceske Budejovice.





www.geojih.cz

Additional Hints (Decrypt)

oevmn inz ancbiv

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)


Advertising with Us

Inventory

There are no Trackables in this cache.

View past Trackables

What are Trackable Items?

Bookmark Lists

View all bookmark lists...