Tuto keš najdete na místě zvaném všemi Písečáky jako Serpentiny. V mapách se setkáte s pojmenováním Brložnice či Za Ptáčkovnou. V dávných dobách zde stála hajnice, dnes pod silnicí bydlí chataři. Je odtud krásný výhled na Písek, a to jak ve dne, tak i v noci, jak v zimě, tak i v létě. Navíc je zde alpskými serpentinami spoutaný krásný třešňový sad.
Je sice přestárlý, zpustlý a neudržovaný, ale neztratil nic ze svého kouzla. Jde o místo zapomenuté, ztracené, žijící vlastním životem. Třešně zde už léta nikdo nesbírá, trávu nikdo neseče, o stromy se nikdo nestará...
Na místo postupujte od doporučeného parkovište kolem silnice do kopce po méně či více znatelné pěšině (v létě dosti zarostlá kopřivami a podobným neřádem, v brzkém jaru, přes zimu a v pozdním podzimu výrazně průchodnejší). Sloužívá někdy jako pěší zkratka srkz serpentiny. Nezapomeňte v létě na repelent a vhodné oblečení. Pozor na klíšťata a bodavý hmyz! Chovejte se a parkujte pokud možno jako rozumní lidé.
Prunus avium (Třešeň ptačí), Prunus cerasus (Třešeň višeň)
Třešeň se vyznačuje stejně jako všechny ovocné dřeviny stejnoměrnou hustotou a zajímavou kresbou. Běl je žlutá, jádro červenohnědé s barevnými záběhy, které jsou u mladšího dřeva šedozelené, u starších stromů krvavě červené.
Letorosty jsou dosti výrazné, dřeňové paprsky četné, středně výrazné. Dřevo je slabě lesklé, snadno se moří a výborně leští. Používá se na dýhy, v řezbářství a soustružnictví.
Třešně patří mezi prastaré kulturní dřeviny, neboť třešně jako ovoce byly známé již v antice. Divoká třešeň ptačí osidluje křovinaté stráně, meze a remízky, dále roste podél komunikací a ve světlých listnatých lesích. I dřevo třešně je velmi cenné, používá se především pro výrobu luxusního nábytku. V literatuře a mytologii je třešeň symbolem osvěty, jednoty a sdílené hojnosti. Zasvěcena byla bohyni Gaie, řecké bohyni Země, a Floře, římské bohyni kvetoucí přírody.
V japonské mytologii je zasvěcena princezně 木花開耶姫, Ko-no-hana-sakuja-hime, která se mezi 14.–16. stoletím stala hlavní bohyní hory Fudži. Okvětní lístky třešní a hlavně sakur se v Japonsku používají do čaje a nakládají do osvěžujících nápojů. Do zelených listů se balí rýžové cukroví plněné fazolovou pastou, které se servíruje o svátku holčiček. Ale jinak je samozřejmě sakura hlavně symbolem dokonalosti, krásy i její pomíjivosti, ale také znovuzrození v přírodě. Podle japonských mýtů se padlí hrdinové vracejí na zem v podobě třešňových květů.
Energeticky je na tom třešeň velmi dobře a svou energii může předávat i nám. Její síla tkví v probouzení a harmonizaci sexuálních energií v těle. Především v době květu posiluje sexuální činnost, má vliv na potenci, omlazuje tělo i obličej. Rozvíjí ženský princip a zjemňuje povahu. Snižuje únavu, mobilizuje odvahu, odbourává zemdlelost. Východní kultury považují třešně za velmi harmonizující stromy. Kromě metaforického znázornění života mají kvetoucí třešně a zvláště sakury také hluboké spojení s buddhismem. Podle dharmy byl strom spojován už od 18. století s pojmem mono no aware, tedy empatií vůči věcem a vědomím pomíjivosti.
Opodál se nachází velký lom společnosti Kámen a písek s.r.o., Český Krumlov. Těží se zde žula, rula a syenit. Roční výrobní kapacita je 400 tis. tun. Technologické vybavení lomu tvoří tři stupně drcení, odhliňovač a automatické míchací zařízení štěrkodrtí dle určené křivky zrnitosti. Zde težený kámen se používá do hutněných asfaltových vrstev, pro obrusné vrstvy, pro ložní vrstvy, pro podkladní vrstvy, do litých asfaltů, kamenivo stmelené hydraulickým pojivem, do nestmelených vrstev, do prolévaných vrstev, do vtlačovaných vrstev, do postřiků a nátěrů, do emulsních kalových vrstev, pro zdrsňovací zimní posyp vozovek, do železobetonu, do předpjatého betonu, do cementobetonového krytu vozovek, pro železnicní svršek (kolejové lože), lomový kámen, stavební kámen pro podezdívky, mostní pilíre, opěrné a zárubní zdi, pobrežní zpevňovací kámen a kámen do gabionových sten.
V lomu se neustále pracuje, na jeho okraj a do jeho prostor je přísný zákaz vstupu!
