Tuto cache bych chtel venovat usmírení mezi Nemci a Cechy, kterí tu kdy žili. Je zbytecné se štourat v tom, kdo komu kdy ublížil. At se jedná o ubohé vyhnání sudetských Nemcu, nebo údajné utlacování Nemcu pred rokem 1938. Je ale nezvratný fakt, že po skoncení války a odsunu nemeckého obyvatelstva Perštejn zacal upadat a zdejší výrobní podniky se témer všechny zavrely. A co nerozkradli komunisti, to pomalu chátralo a obnova této nádherné obce zacala až po roce 1990. A ,jak je to v Sudetech bežné, i za peníze vyhnaných Nemcu, kterí prispívají na obnovy památek, kostelu...
Kdy presne osada Perštejn vznikla, nám dodnes není známo, jisté však je, že její vznik úzce souvisí s hradem Perštejn, podle nehož dostala i své jméno. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1344 a dá se predpokládat, že osada vznikla velice brzy na to, nebot hradní páni meli zájem o rychlé osídlení podhradí. Z roku 1431 už máme záznamy o nekolika stavbách, ležících v oblasti dnešního Perštejna, jedná se o krcmu a mlýn, první známá zpráva prímo o vsi je však až z roku 1468.
Název obce prošel radou zmen, v minulosti byl Perštejn uváden jako Purstein, lidový název znel Peršta, v nemecké regionální literature býval nazýván Luftkurort – klimatické lázne, letovisko, nebo také Meran Krušných hor.
O nejstarších dejinách Perštejna toho bohužel víme jen velmi málo, protože pri pohromách, které v letech 1639 a 1784 postihly klášterecký zámek, byly ztraceny všechny doklady a pametní knihy. S jistotou však mužeme ríct, že v dobe, kdy se v Perštejne zacali usazovat první obyvatelé, patrila cást zdejší pudy obyvatelum blízkých vesnic Cernýše, Rájova a Ondrejova. Ve zdejší oblasti bylo také rozšíreno dolování a železárství, první železné hamry jsou známy již z roku 1352.
Od této cache je asi nejhezcí výhled na Perštejn. Prístupu je nekolik. Z Klášterecké Jesene se po zpevnené ceste dá dojet skoro až na místo. Další možná cesta je i z restaurace Selský Dvur. Je to ale dost do kopce... Záleží na každém, jak se rozhodne. Preji štastnou cestu...