...... ta tam toho má nejvíc!!
Tak nevím, co meli zpeváci této písne na mysli, ale tato keška Vám ukáže, že Dejvice mají hodne zejména krásy a puvabu. I když, v podstate hovoríme stále o Dejvicích, ale cást, kterou Vás dnes provedu se oficiálne jmenuje Bubenec. Na výchozích souradnicích keš ale nehledejte. Tam stávala dríve socha V.I.Lenina, díky které se i dnešní konecná stanice metra nejmenovala "Dejvická", ale hezky poeticky "LENINOVA". Pro získání keše se mnou vyražte na malou procházku do Dejvic Bubence a treba najdete nejen její krásu ale i potrebné indicie pro odlov pokladu.
Upozornuji na to, že listing je vhodnejší vytisknout, do Oregonu nebo Colorada se nevejde a nestahne celý!!
Trasa Vaší vycházky není nicím limitovaná, ale pro sber indicií doporucuji se držet listingu. Vzhledem k horším podmínkám príjmu GPS signálu jsem vytycil cestu podle názvu ulic a císel popisných.
Centrálním bodem Dejvic je pro mnoho lidí Vítezné námestí. Sluší se tedy, abychom naší vycházku zacli práve zde
Vítezné námestí
Kruhové Vítezné námestí, známé spíše pod oznacením "Kulaták" vzniklo v podstate na zelené louce. Na samém konci 19.století století, v dobe kdy se zbavila svých již zastaralých obranných mestských hradeb, se zacala Praha mohutne rozrustat.
Vznikem Ceskoslovenské republiky v roce 1918 se Praha, do té doby v podstate provincní mesto, stala metropolí nového státu. To byl další podnet k rozsáhlé výstavbe, ke vzniku nových pražských ctvrtí. Pro Dejvice jako novou ctvrt zpracoval již v letech 1921–1924 arch. Antonín Engel zastavovací plán.
Engeluv návrh regulacního plánu Dejvic a Bubence už z r. 1921
Opíral se tehdy o u nás nové urbanistické zásady rakouského architekta Otto Wagnera. (1841–1918). Teorie tzv. vídenské moderny pocítaly se souvislou blokovou zástavbou mesta a s prísným geometrickým rádem ulicní síte, kterou až druhotne mela oživovat vložená námestí a další urbanistické prvky. Odborníci uvádejí, že práve Dejvice v projektovém zpracování A. Engela predstavují v nejvetším merítku a nejdusledneji uplatnení Wagnerových zásad u nás. Engeluv regulacní plán je tvoren hvezdicovitou ulicní sítí, sbíhající se v centrálním námestí. To je tvoreno prostorovým celkem o kruhovém pudorysu. Jednotlivé hlavní trídy se na križovatkách rozbíhají do prilehlých ulic a prostranství ruzných geometrických tvaru. Hlavní námestí zamýšlel Engel obestavet monumentálními budovami klasického stylu. V letech 1928–1934 vznikly vetšinou podle Englova projektu objekty cs. armády (budova Generálního štábu atd.) i cinžovní domy. Puvodní Engelovy zámery však nebyly zcela realizovány a jejich rešení tak prešlo hluboko do poválecné doby (komplex budov CVUT na severozápadní strane). Neuskutecnena také zustala monumentální brána (podle vzoru Vítezného oblouku v Paríži, viz obrázek), která mela být architektonickým dovršením námestí a mela ho uzavrít smerem k severu.
Vítezné námestí, budovy Ministerstva obrany
Architekt Engel vytvoril Vítezné námestí jako centrální prostor podkovovitého tvaru nove se rodící moderní ctvrte s budovami ústredních státních orgánu a sídlem Ceského vysokého ucení technického, vše ve stylu klasicizující moderny. Z námestí se paprskovite rozbíhala sít velkorysých ulic a prícných pásu zelene. Engluv koncept ovšem ani dosud nebyl zcela dokoncen, predevším Vítezné námestí zustalo navždy torzem.
Engeluv návrh vzhledu námestí
Námestí melo splnovat nekolik ruzných aspektu. Bloky jednotne stavených cinžovních domu od sebe meli oddelovat široké trídy lemované stromovím a cetné plochy zelene. Centrální námestí melo mít tvar podkovy, jejíž hlavní osu mela tvorit univerzitní trída ve stredu puloblouku námestí. Vítezné námestí bylo puvodne projektováno jako spojnice širokých bulváru vybíhajících smerem k Pražskému hradu (ulice Svatovítská), smerem k stavebne významné oblasti Letné (ulice Dejvická) a do dalších perspektivních smeru rozvoje Prahy ( universitní campus, letište, Suchdol, Bubenec,atd.) Koncept se bohužel nepodarilo nikdy dokoncit a i dnes je stále patrné, že "kulatáku" neco schází. Napríklad budova v severovýchodní cásti námestí, v místech nedávno zrušeného tržište. Krása symetrie celého prostoru je nejlépe patrná z plánu na dostavbu, kterou predstavili F. Cermák a G. Paul v roce 1958, a za níž obdrželi i 1 cenu v souteži.
Plán na dostavbu námestí a univerzitního mestecka
Pres radu pozdejších souteží zustal Engeluv návrh neprekonán. Na tento projekt navazovaly jeho regulacní plány vilové ctvrti na Hanspaulce, v horní Šárce, na Babe, v oblastech Bubence a Dejvic. V letech 1924-28 provedl Engel také nekolik studií regulace Letné a Petrské ctvrti.
socha V.I.Lenina na kulatáku, odstranená po r. 1989
Jako respektovaný urbanista a clen Státní regulacní komise byl Engel poveren duležitým úkolem - propojit Dejvice s Pražským hradem. Tady se ale stal sokem jiného architekta - hradního architekta Plecnika, který mel o severním predpolí Hradu jiné predstavy. Antonín Engel byl svázán s osudem oblasti na sever od Hradu i jinak než jen pracovne. Dlouhou dobu bydlel v Bubenci (od 1916), poté ve vile v Dejvicích (od 1927) a na sklonku života se prestehoval na Letnou (1939).
Více se o plánech na výstavbu i stále ješte plánovanou dostavbu budov v okolí "Kulatáku" dozvíte napr. zde
Pro Vás bude z hlediska hledání keše dobré dostavit se na Kulaták, treba na výchozí souradnice (kde poblíž na dnes již zatravnené cásti trávníku dríve stála socha V.I.Lenina) a spocítat pocet sloupu lamp ulicního osvetlení, které jsou ve vnitrním kruhu kruhového objezdu. Je jich presne A (sudé císlo). Ale pozor, pocítejte POUZE ty sloupy, na nichž jsou lampy, ne ostatní sloupy a sloupky!
Nájemní domy Bubenecské
Pražský Bubenec a Dejvice, to jsou však dnes predevším domy. Domy nájemní, cinžovní jako i budovy kancelárské at už magistrátní, vojenské, obecní (mestské cásti Praha 6), soukromých firem ale i ostatní státní správy. Budovy této cásti Prahy nejsou možná tak výstavní a honosné, jako treba v Parížské ulici, ale jiste mi po procházce dáte za pravdu, že jsou i tak nádherné. Nekteré jsou méne ci více zašedlé, ale i tak jsou hezké. Ovšem, nutnou podmínkou je, že nesmíte koukat stále jen pod nohy, abyste nešlápli do psích exkrementu, ale je nutno zvednout zrak trochu výš, k nebesum. Pojdte ted tedy na malou procházku a pár si jich prohlédnete.
I u obycejných nájemních a cinžovních domu v celé oblasti se snoubí rozmanitost barev, zdobení, stavebních slohu a krásných detailu, až Vám budou oci vyskakovat z dulku. Je možné videt domy secesní, renesancní, barokní, domy, kde se tríští ruzné formy kubismu, dekorativismu, rondokubismu, stylu zvaného styl Legiobanky, oblouckový sloh, je možné videt spoustu zajímavých arkýru, vlysu a plastik a dalších zajímavých architektonických prvku stejne jako budovy ve stylu zdánlive nezajímavého konstruktivismu. Verím, že se Vám zde jiste bude líbit. Ackoliv se pri své ceste zamerím více na bloky "obycejných" nájemních domu, tak v této cásti Prahy je i nekolik zajímavých soliterních vil a tak jako v ostatních cástech Prahy 6 i v oblasti Bubence najdete i spoustu objektu a vil zastupitelských úradu a residencí ambasád cizích státu. O tech snad príšte. Dost povídání, pojdte se se mnou projít a uvidíte sami.
Takže prvním místem, které byste cestou z kulatáku mohli navštívit, je námestí Ceskoslovenské armády. Zde mužete videt treba cerstve opravenou fasádu tzv. Sklenáku nebo budovu základní školy Emy Destinové. Pred vjezdem do jejího vnitrobloku z prední strany zjistíte, že ne všechny deti jsou ve škole, nekolik se jich už spoustu let školní docházce vyhýbá a místo ucení krmí ptácky. Kolik postav zde je? Je jich presne B.
Nyní zabocte do ulice V.P.Ckalova. Po levé ruce v c.p.18 sídlí soud. Když spocítáte pocet "useknutých" hlav na fasáde budovy, možná zjistíte, proc odtud odchází mnoho hríšníku opravdu hodne smutných (spíše jsou odvádeni do fialových autobusu). Tech hlav byste meli videt presne C. (pozn.: Pokud se nekomu zdá, že je objekt tvoren dvemi vedle stojícími budovami, má pravdu, spocítejte hlavy na obou z nich.)
Poté na první križovatce zahnete vlevo do ulice Národní obrany. Na jejím konci, t.j.na križovatce s ulicí Eliášovou se na chvilku zastavte. Cestou jste asi minuli dva zajímavé domy po levé strane, Národní obrany 4 a 2, které mají zajímavou výzdobu okolo dverí, povšimnete si i nádherné dekorativistické ztvárnení fasády a ozdobných reliefu domu Národní obrany c.p.2. Snad se dvema silákum nese jejich bremeno lehceji, když jim k tomu z Eliášovy 16 hraje dáma na loutnu. Zajímavé jsou i fasády a okrasné prvky výzdoby na domech Eliášova 16 a 14, a až se pokocháte, všimnete si modré tabulky HNED u vývesní tabule "Mandl rucní žehlení" na dome Eliášova 18 (není to ta smaltovaná ale ta takzvaná T-nivelacní, mírne vybledlá desticka, složená z více kousku, viz popis a foto na konci listingu). Provedte ciferný soucet jejích císlic a zapište si jej jako císlo D.
V pohádce
Další cesta by Vás mohla zavést blízkou ulicí Jaselská až ke križovatce s ulicí Bubenecská. V ulici Bubenecská 15 a 17 mužete obdivovat krásné secesní fasády dvou nádherných domu. Mužete si tu pripadat opravdu jako "V pohádce" jak ukazuje nápis na jednom z nich, ale ona celá tahle križovatka je docela zajímavá, zkuste se rozhlédnout. Na rohovém dome, cp.8, hned vedle vchodu do ruského obchodu (nově obchodu IQ párek) najdete nekolik již známých modrých T-nivelacních tabulek. Ale je tam i jedna cervená. Provedte tentokrát ciferný soucet císlic na té cervené tabulce výsledek zapište jako E.
Dále pokracujte ulicí Jaselskou až k rohu se Srbskou a tam doprava až na križovatku ulic Srbská, Pod Kaštany a o kousek dál i Muchova. Dum Srbská c.p.1 není ani tak zajímavý svou barvou a výzdobou jako svým nápisem. Na kulatém rohu budovy nemužete prehlédnout nápis "U NOVÉ PRAHY", dokumentující rozvoj této cásti Prahy v zacátcích 20.století. Nakonec tato slova dokládá i letopocet 1913 nad portálem dverí, který najdete na tomto dome o kousek více vpravo u c.p.1. A hned pod tabulkou s 
c.p.1 najdete i známou modrou tabulku s císly, zapište opet ciferný soucet jejích císlic jako F.
Než opustíme tento kout, který ješte není tak rušný jako další ulice, pokochejte se napríklad dvema témer stejnými domy v ulici Muchova, c.p.11 a c.p.13. Zdánlive jde o ruzné domy, ale tyto domy se liší pouze barvou.
Až se pokocháte treba ješte renesancní fasádou domu Pod kaštany 7, mužete se vydat dále. Projdete okolo Bubenecské sokolovny a vydáte se podél tzv. "Kremelské zdi" smerem k nádraží Praha Dejvice ulicí Dejvická. I zde stojí nekolik domu o Vaše krátké zastavení, napr. dum Dejvická c.p.14.
Pokud Vás procházka se mnou unavila nebo Vás zacíná trochu nudit vydržte ješte chvíli, už to není daleko. Udelejte si treba zastávku na rohu ulic Dejvická a Eliášova. Mužete se zde obcerstvit ve známé restauraci Bruska, kouknete na její zajímavý i když trochu zašlý exterier (ani ten interier není úplne špatný, tocí tam dobré pivo....) a všimnete si, že má ve znaku loukotové kolo. Duvod se dozvíte pozdeji. Dríve jste se mohli obcerstvit i jinde, podél cásti zdi naproti restauraci Bruska stálo mnoho prodejních stánku se zeleninou, ovocem ale i s obcerstvením za lidové ceny. Ale místním radním se asi nelíbily tak je dali nedávno strhnout. Krome toho mužete nahlédnout o pár kroku dál až k domu v Dejvické 24 se zajímavou barokní fasádou.
Zastavte se však zcela urcite u domu U Cápa (Eliášova 3/266), kde byste meli pod tabulkou s cílem 266 spocítat opet ciferný soucet císlic ze známé modré tabulky a zapsat jej jako G.
Další cesta Vás povede ulicí Václavkova až k nádraží Praha-Dejvice. Dejte prosím delníkum ješte chvilku casu at mohou popracovat na celkové rekonstrukci budovy nádraží a zatím se porozhlédnete po Bachmacském námestí kde stojíte. V jeho dolní cásti jsou dva zajímavé domy. Jeden zajímavý dum má jako ochránce jednoho svatého, jeho protejší dum je zase vyzbrojen nekolika ozbrojenými muži nesoucími bremeno horní rímsy. Na tomto druhém dome, vlevo poblíž tabulky se jménem námestí (Bachmacské) a tabulky s cerveným císlem c.p. 334 je i nekolik známých modrých tabulek s císly a jedna z nich (ta nejspodnejší) je cervená. Spocítejte opet ciferný soucet císlic na cervené tabulce a zapište jej jako indicii H.
No ale nyní už pojdte zpet do kopecka až dojdete k zbrusu nove opravené budove Dejvického nádraží stojícího na horním konci Bachmacského námestí.
Železnicní stanice Praha - Dejvice
Ackoli o tom málokdo ví, dnešní železnicní stanice Praha - Dejvice je vubec nejstarší železnicní stanicí na soucasném území hl. m. Prahy. Její provoz byl zahájen už v roce 1831, kdy sem prijely první vlaky se drevem na konesprežné dráze z Lán. "Pražská" konecná trate byla nazvána Bruska podle nedaleké brány v pražském barokním opevnení (tak už ted možná stejne jako já víte, proc má restaurace Bruska jako jeden ze symbolu ve svém znaku loukotové kolo). Samotná stanice konesprežky ovšem ležela až za pražskými hradbami, tedy MIMO území tehdejší Prahy. První železnicní stanicí v Praze tak paradoxne bylo dnešní Masarykovo nádraží, které sice bylo uvedeno do provozu "až" v roce 1845, ale jako první leželo prímo na tehdejším území mesta Prahy.
Až do roku 1861 sloužila konesprežka z Brusky do Lán pouze nákladní doprave. Krome dríví se vozilo i uhlí. Osobní doprava se na konesprežné dráze udržela pouze do roku 1863, kdy byla trat prestavena na klasickou železnici s parostrojním provozem, kterou provozovala Buštehradská dráha. 
Od zavedení parostrojního provozu se nejezdí do Lán, ale na Kladno.V roce 1868 byla prodloužena trat Buštehradské dráhy z Brusky do Buben, kde se napojila na Severní státní dráhu Praha - Ústí nad Labem - Dráždany (dopravce Spolecnost státní dráhy) a vlaky po ní mohly pokracovat na pražské (dnešní Masarykovo) nádraží. Krome názvu Bruska bylo soucasné dejvické nádraží dríve známo také jako Písecká brána. V letech 1925 - 1941 neslo název Dejvice a od roku 1941 Praha - Dejvice. Podle soucasného stanicení leží stanice Praha - Dejvice v kilometru trate 3,7 (pocítáno ze stanice Praha - Bubny). 
Trat císlo 120 je dosud jednokolejná a neelektrifikovaná. Stanice Praha - Dejvice má tri dopravní koleje, krome nichž se pred stanicní budovou nacházejí ješte dve koleje manipulacní (nejbližší a nejvzdálenejší od budovy). Neobvyklá výpravní budova pochází z roku 1873 a vchází se do ní z Václavkovy ulice. Cestujícím v budove slouží výdejna jízdenek. Skryt ocím zustává prezidentský salonek z roku 1937.
Stanicní budova není jedinou zajímavou stavbou na dejvickém nádraží. Na opacné strane kolejište (od Masarykova nádraží v pohledu vlevo od trati) stojí prestavená budova konesprežné dráhy, puvodne prízemní. V jejím sousedství se nachází vodárna z dob parostrojního provozu.
Po trati císlo 120 jsou vedeny vlaky osobní (zastávkové), spešné a rychlíky. V Dejvicích zastavují všechny. Pražskou konecnou techto vlaku je Masarykovo nádraží. Opacným smerem jezdí vlaky do Kladna, Rakovníka, Kralup nad Vltavou pres Kladno nebo rychlíky až do Chomutova. (informace cerpány z této stránky) Doufám, že mne za ne Minarjo pochválí :-)
Tolik pár informací o nádraží, více informací o probíhající rekonstrukci najdete treba na této stránce. A až se dosyta vynadíváte, cca ve stredu nástupište na stene nádražní budovy je mezi vstupními dvermi z nástupiste do nádražní haly starší tabulka a na ní je císlo složené z šesticifer (nadmorská výška).
Provedte ciferný soucet císlic a zapište si je jako poslední indicii I.
No a ted už se v klidu posadte kde je libo, na nádražní lavicku nebo do parku pred nádražím a v klidu si dopoctete souradnice finálovky.
Finálová keš, jak na ní?
Nejprve sectete všechny sesbírané indicie do jednoho velkého (trojciferného) císla Z. Poté spocítejte souradnice keše, které jsou :
N50°05.XXX
E014°23.YYY
kde XXX=Z*(I-C)+D+E+F+G
a YYY=Z*(D-B)+A+B+I+H
Z*(D-B) znamená Z krát výsledek závorky D minus B, kdyby tomu nekdo špatne rozumel (platí klasické zákony matematiky, prednost násobení pred scítáním, prednost závorek atd... )
Správný výsledek by vás nemel odvézt moc daleko od budovy nádraží. Hledejte mikrofilmovku s logbookem a možná i tužtickou. Keš se nachází na volne prístupném míste, není na zemi ani není nutno nic hrabat. Stací sáhnout na správné místo a je to. Pouze pozor na všímavé pohledy mudlu peších i volant držících, at keš nezmizí navždy.
Pokud nebudete tušit, kde hledat (ale to pochybuji), tak zkuste hint, at zbytecne netápete. Hlavne pozor na mudly.
Verím, že jste se mnou pekne prošli a odpocinuti jste si ted dosli pro zaslouženou odmenu. Doufám také, že jste se cestou nekoukali jen do listingu (prominte mi jeho obsáhlost), ani pouze pod nohy na nebezpecné psí exkrementy, ale že jste se dívali pred sebe a hlavne nahoru, kolem sebe a videli jste víc než jen to co bylo nutné kvuli indiciím.
Nedá mi to nevzpomenout na jednoho velkého obdivovatele pražské architektury, na pana Miroslava Hornícka, který prý ríkával: "...Zvednete hlavu a uvidíte jinou Prahu.." . Zajímavých domu i v této cásti Prahy je pochopitelne mnohem více, tohle byl jen takový krátký prulet. V Dejvicích a Bubenci je také mnoho zajímavých vil a sídel, na jejichž výstavbe se podíleli známí architekti. Je zde i spoustu výstavních vil ruzných ambasád a zastupitelských úradu. Nechtel jsem je v této keši opomenout, ale zámerne jsem se zameril jen na zdánlive obycejné domy nájemní, mnohdy prehlížené a neprávem opomíjené. O tech dalších treba zase nekdy príšte.
Pokud jsem v listingu hovoril o MODRÉ (nekdy také cervené) tabulce s císly a ciferném souctu císlic, mám na mysli malou tabulku, kterou tvorí nekolik vyskládaných císlic a obvykle i písmen, a která vypadá približne tak jako tato na obrázku. Touto tabulkou NEMYSLÍM tabulky s císlem popisným ani orientacním, ani napr. smaltované tabulky. Jsou to tabulky, kde je císelne vyskládáno umístení (vzdálenosti) k uzáverum vody nebo jiných medií pod chodníkem (kdo hledá moje keše, jiste už to zná). Co se týká v textu uvádených císel popisných, sypu si popel na hlavu, mnohdy jsou to správne císla orientacní, ale vy si s tím urcite poradíte.
CIFERNÝM souctem císlic se rozumí soucet císlic z tabulky, tedy v tomto prípade: X=6+1+7+1+8 = 23. Neplést s ciferizací!!! Indicie, resp. jejich císelné vyjádrení mohou být i vícemístná císla.
Lovu zdar!!