Heroldovy Vrsovice Mystery Cache

This cache has been archived.

stanleypaulGC: Vše má svůj čas a tak tuto kešku pošlu do archivu. Udělala nám spoustu radosti, děkuji všem hledačům. Třeba na místě vznikne nějaká jiná a ještě hezčí keška.

More
Hidden : 2/7/2008
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
1.5 out of 5

Size: Size: micro (micro)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works
Looking for a different adventure?

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Pozor, podle nekterých zpráv a fotek zmizela deska u jedné z lip, které jsou v parku. Jednalo se ale o jinou lípu, tzv. Lípu republiky, ne o Heroldovu lípu, u které se zjistují indicie pro výpocet finálky. Hledáte lípu, u které je vetsí zulový kámen pritesaný do tvaru pametní desky.


CZ:Tato cache Vás ukáze neco málo z krásy prazské ctvrti Vrsovice.
EN:This cache will show You piece of the beauty of one part of the Praha, Vrsovice district. English listing on request.

Heroldovy Vrsovice


CZ: Archivace tradicní kese" Heroldovy sady", která byla zde v sadech umístena umoznila vznik jiné, snad hezcí a zajímavejsí kese. Doufám, ze bude mít delsí zivotnost nez její predchudkyne. Na úvodních souradnicích kes nehledejte, nejprve si v klidu prectete listing.

Jak na kes?


Abyste z této kese neodcházeli jen bohatsí o bod do statistiky, vylovil jsem pro Vás výse uvedené informace a budu za to chtít, abyste navstívili dve zajímavá místa. Mozná, ze uz cestou ke kesi pujdete okolo domu ve Francouzské ulici císlo 5/593, kde pan Herold zil. Prohlédnete si pametní desku na celní stene domu a najdete pri tom i malou modrou, trochu zkorodovanou tabulku s nekolika císlicemi, která visí vlevo od vchodu do domu mezi dvema úzkými okny. Jsou na ní celkem jedno písmenko (S) a 4 císlice. Zapiste si tato císlice jako A a BCD. Potom najdete Heroldovy sady, projdete se tam a soucasne najdete tzv. Heroldovu lípu. Nemuzete ji minout, pozor jen, Heroldovy sady mají dve cásti, oplocenou a volne prístupný neoplocený prostor pred a za zámeckem. V parcích je také více označených stromů, hledjte strom, který má u sebe žulový kámen s vytesaným nápisem Heroldova lípa. U lípy je i malý kámen - pametní deska a ní je vytesaný nápis. Spocítejte pocet znaku (písmen a císlic) nápisu na celní strane desky. Spocítejte písmena zvlást a císla zvlást. Ostatní znaky (mezery, tecky, cárky, atd.) ignorujte.
Pocet písmen na desce = EF
Pocet císlic na desce = G

To je vse, v klidu si sednete na nekterou z pripravených lavicek, vychutnejte si atmosferu parku a spocítejte finální souradnice. Nezapomente si také obejít a prohlédnout zámecek i jeho okolí.

Finálová kes:


Kes se nachází na souradnicích : N50°04.XXX
E014°27.YYY
 kde: XXX=(A-E)(B+F-C-1)(F-A+4)
a YYY=(E-D-B)(C-A)(G+F-C)
(závorky se mezi sebou nenásobí, jedna závorka znamená jedno jednociferné císelko)



Kes se nachází v jedné cásti z Heroldových sadu. Je umístena tak, aby nebyla závislá na "hygiene" pejskaru, mládeze, bezdomovcu a jiných individuí. Nehledejte na zemi ani v podzemí. Prestoze je to jen klasická micro (filmovka), jiste ji najdete bez problému. Ale dávejte velký pozor na mudly!!! Je jich tu spousta, tak at kes nezmizí!!! Puvodní kes v Heroldových sadech zmizela velmi rychle, tak at to nepotká tuto. Díky a preji vsem hezký zázitek a bezproblémový odlov. Good Luck!!!

PS: Za rychlou technickou pomoc pri shánení materiálu pro listing moc dekuji Sylvii999.

.

Vršovice - neco málo z historie


Vznik osady Vršovice souvisí s osídlením údolí Botice v dobe, kdy se na Vyšehrade usídlil první knížecí rod. Název Vršovice, je pripomínán v roce 1088, v základní listine kapituly Vyšehradské, která tehdy ves vlastnila.
Po ní vesnice napr. v letech 1311-1328 ves s dvorem, vinicemi a rybárstvím v povodí Botice, patrila Pražanu Štukovi. Od nej koupil ves rád nemeckých rytíru v Praze. Centrem vsi byla od stredoveku tvrz u Botice. Kolem ní se soustredoval po staletí veškerý hospodárský život Vršovic.

Rangherka - Vršovický zámecek
Vršovický zámecek


Za vlády Karla IV. se okolí tvrze a bohdalecké stráne zmenily na vinice. Zato v dobe tricetileté války nastal úpadek zdejšího hospodárského života. Vršovice pravdepodobne zasáhly i svízele bitvy u Vyšehradu roku 1420. Ves se stala svedkem porážky císare Zikmunda a odtud také roku 1448 zaútocil pozdejší ceský král Jirí Podebradský proti Vyšehradu a dobyl jej.

V roce 1556 získal Vršovice Kašpar Granovský z Granova, sekretár Ferdinanda I. Granovští pozdeji prodali už rozkvétající ves panu Trckovi z Lípy. Poté, co Trcka prišel v dobe konfiskací po bitve na Bílé hore (1620) o majetek, získali vršovickou tvrz Šternberkové a jejich príbuzná rodina Paaru. Ti ve Vršovicích príliš nepobývali, zato ves, která mela v roce 1788 už 70 chalup, zatížili dluhy. Štastné období nastává pro Vršovice v roce 1797, kdy je koupil Jakub z Wimmeru (1754-1822). Wimmer byl puvodne c.k. dustojníkem, dotáhl to až na plukovníka a za vojenské zásluhy si vysloužil šlechtický titul. Dobre si však vedl i v civilním živote. Vlastnil Vršovice, Nusle, Zábehlice a nekolik dalších vesnic, ale i pražský Platýz. Zavádel moderní metody v zemedelství, šteparství, založil sady, vinice, dbal na rozvoj manufaktur, ale štedre podporoval i kulturu. Wimmer, který je považován i za spoluzakladatele Vinohrad, byl cestným pražským obcanem, ale záhy po smrti upadl v zapomnení. Pouze jedna z ulic na rozhraní Vinohrad a Vršovic nesla kdysi jeho jméno (dnes J. Masaryka).

Zámecek v barváchZámecek v barve


Koncem 19. století pusobil na rozvoj obce rust národního sebevedomí ceských podnikatelu, ale i stavební ruch, k nemuž došlo díky bourání pražských hradeb po prusko-rakouské válce (1866 - 1885). Zatímco v roce 1840 mely Vršovice asi 900 obyvatel, v roce 1860 to bylo 2400 a na prelomu století už 14 tisíc. Na zacátku 20. st. bylo ve Vršovicích nekolik továren, ale také mlékárna, pivovar, bednárna a pekárna a pusobila zde rada živnostníku a remeslníku. Z hospodárského rozkvetu težila i obecní pokladna. Od roku 1868 mely Vršovice poštu a od roku 1891 telegrafní stanici. Stavební rozvoj obce se po roce 1891, jako v jedné z prvních obcí, rídil regulacním plánem. Rozvoj hospodárství spolu s vlasteneckým smýšlením obyvatel vedl ke vzniku nekolika spolku. Jmenujme alespon Spolek vzájemne se podporujících živnostníku (1895) a delnický spolek Kruh (1873) pro podporu v prípadech "neschopnosti k práci." Roku 1887 vzniklo Obchodní grémium na pomoc zchudlým obchodníkum.
V roce 1885, zhruba po 800 letech od prvního pripomenutí existence vsi, byl na schuzi obecního zastupitetstva precten okresním hejtmanem výmer, v nemž "Jeho císarské a královské Velicenstvo rácilo svým rozhodnutím z 22. února Vršovice na mestec povýšit." Poté byl schválen vršovický znak a program oslav této události. V roce 1902 byly Vršovice povýšeny na mesto.

Heroldovy sady

Sady získaly jméno po Josefu Heroldovi, právníkovi a dlouholetém starostovi Vršovic.

Josef HEROLD - starosta Vršovic

Josef Herold



(* 22. 10. 1850 Vršovice, dnes cást Prahy, + 4. 4. 1908 Praha)
"Josef Herold ... byl hybnou silou, která zacala sázeti jádra nových myšlenek, nového života, která chtela, aby obec zdejší, co do trvání starická, ukázala, že sice staroba jejího trvání jest ctihodná, ale starosta obcanstva že se musí a muže omlazovati. Vstoupení jeho do zastupitelstva obecního znamená veliký obrat v cinnosti obce zdejší. Maje po strane své muže mladé, kterí jím vedeni podrobovali se rádi jeho radám, dovedl získat i ze starších ty, kterí meli porozumení doby, a tak srovnav tyto dva elementy, probudil obec k životu rozvoje." (Z Vršovické kroniky B.Šplíchala)

Koncem 19 století docházelo v Ceských zemích k bourlivým zmenám a nebylo tomu jinak ani v Praze ve všech jejích oblastech života. Dochází ke stavebnímu boomu v Praze, kde se bourají zastaralé hradby Starého mesta i Nového mesta pražského. Dochází k výrazné radikalizaci spolecnosti, která se snaží dosáhnout stejného postavení ceského obyvatelstva jako mají Rakušané, Madari a Nemci. Vzpomenme boure z roku 1893, kdy pri príležitosti shromáždení k oficiálním oslavám narozenin císare Františka Josefa I. na Staromestském námestí 17.srpna 1893 tato slavnost prerostla v protihabsburskou demonstraci. Z v té dobe nejpokrokovejší strane, Národní strane, se od F.Palackého a F.L.Riegra odštepuje skupina mladých demokraticky smýšlejících "mladocechu", aby si r.1874 založili novou stranu - "Národní stranu svobodomyslnou". Spolu s K. Sladkovským, K.Kramárem, A.Rašínem a dalšími k nim patrí i vršovický starosta a ríšský poslanec Josef Herold.

Dum kde J.Herold bydlelDum kde J.Herold žil

JUDr Josef HEROLD se narodil v r.1850 ve Vršovicích u Prahy. Už za studií na právnické fakulte se zapojil do verejného života a vlasteneckého hnutí. Do komunální politiky vstoupil ve svých 27letech a do vršovického obecního zastupitelstva vnesl nové,progresivní názory. Není divu, že se záhy stretl se svými konzervativními kolegy, což vedlo k mnoha trenicím. rozpory mezi mladým Heroldem a vetšinou ostatních zastupitelu pochopil tehdejší vršovický starosta František Toužil jako nerešitelné spory dvou generací a radeji v kvetnu 1879 ze své funkce dobrovolne odstoupil a prenechal ji majiteli místní provazárny, tehdy 34letému Eduardu Jaegrovi.

" ...Vstupem J.Herolda do sboru zástupcu obcanstva zacal vanouti duch názoru mladé nové generace..." V srpnu 1894 byl JUdr. Josef Herold sám zvolen Vršovickým starostou. Když si ale o rok pozdeji otevrel soukromou advokátní kancelár v sousedních Královských Vinohradech, musel se starostenství ve Vršovicích vzdát. Nevzdal se však politiky. Od roku 1883 (tedy ješte pred svým starostováním) zastupoval mladocechy v zemském snemu a od roku 1888 dokonce v ríšské rade.

Pametní deska na domePametní deska

Do historie Vršovic se tento pán zapsal skutecne zlatým písmem. S jeho jménem je spojeno založení místní sokolské jednoty a Obcanské záložny. Byl rovnež funkcionárem nekolika místních spolku a stál v cele vršovické Meštanské besedy. V r. 1882 se pricinil za to, že vršovice zakoupili tzv. Rangherku, kde se potom usídlily vršovické školy, rada organizací a casem i radnice. Okolní zahrady nechala obec upravit na sady, které dnes nesou jeho jméno.

Bezpochyby nejvetší událostí spojenou s J.Heroldem coby starostou byl císarský výmer, který byl precten na schuzi obecního zastupitelstva Vršovic dne 19.3.1885, z nehož vyplynulo toto:

Léta páne 1885 za panování Jeho císarského a královského Apoštolského Velicenstva Františka Josefa I., když byl starostou JUDr. Josef Herold, advokát a poslanec zemský, byla obec Vršovická nejvyšším rozhodnutím ze den 22. února t.r. povýšena na mestys.

V roce 1885 byl dne 23.cervence 1885 JUDr. Josef HEROLD za své zásluhy o obec jmenován cestným obcanem Vršovic.

Rangherka - Vršovický zámecek


První zmínka o budove zámecku v dejinách geocachingu pochází z roku 2006, kdy o této budove psali pánové CzechoCowboy a Honza 498 v listingu blízské keše Archer Smile. Dovolím si jejich informace trochu rozvést. Hedvábnictví, jehož pravlastí byla Cína, bývalo kdysi rozšírené také v Praze. V hradebních príkopech,ale i v širším pražském okolí, se pestovali tisíce moruší pro chov bource morušového, jehož housenky produkují hedvábná vlákna. Na zacátku 19.století byla ale vetšina pražských moruší pri rušení hradeb a hradních príkopu vykácena. Slávu pražských manufaktur na výrobu hedvábí se pokusila obnovit italská rodina Rangheri.
V roce 1760 se narodil v severoitalsé Gore Josef Rangheri. Když dospel chtel a venoval mimorádné úsilí chovu bource morušového a zabýval se výnosným obchodem s prírodním hedvábím. Koncem 18. století je cesty privedly i do Prahy, kde se mu zalíbilo a rozhodl se zvelebit upadající pražské hedvábnictví.Zpracování hedvábí melo sice v Praze a okolí bohatou tradici, ale v dobe jeho príchodu do Prahy fungovala už jen jediná hedvábnická dílna, na Hradcanech dílna pana Tchuberta. Vzrostlé moruše v mestských hradebních príkopech nechal jejich majitel Jan Ferdinand ze Schoenfeldu na prelomu 18.-19-století bezohledne vykácet.

Rangherka na staré pohlednici Rangherka na staré pohlednici

Rangherimu tedy nezbylo aby to co Schoenfeld pokazil zase napravit. V r.1811od Schoenfelda koupil zbylé morušové sady se zanedbanými cca 450 stromy a v krátké dobe se mu podarilo zašlé aleje jakžtak obnovit. S tím se však nespokojil a v r. 1813 založil u Konské brány (dnes už dávno zbouraná, stála na horním cásti Václavského námestí, v místech hradeb dnes je magistrála) novou školku morušových stromu. Po jeho smrti v r.1832 pokracoval v jeho práci syn Jindrich Rangheri, který výrobu hedvábí rozšíril a tento v r. 1842 zakupuje usedlost v samém stredu Vršovic, zvanou Špendlikárka. K ní prináležel rozsáhlý pozemek, kde Rangheri vysázel na 200moruší. V dalších letech nechal budovu usedlosti prestavet do nové podoby a vznikla tak hedvábnická manufaktura, zvaná príznacne "Rangherka" nebo také "Ranžerka", nejvýstavnejší budova v tehdejších Vršovicích. Velký pozemek nad kostelem sv. Mikuláše ve Vršovicích spolu s prestavenou usedlostí Špendlíkárkou, kde Rangheri nechal vystavet honosnou dvoupatrovou budovu s dvema nízkými hranolovitými vežemi na západní strane, kde byly zarízeny síne pro pestování bource morušového a v jejichž sousedství postavil ješte jednu menší budovu byli natolik honosné, že dali vzniknout oznacení Vršovický zámecek

Po smrti Jindricha Rangheriho dedicové v hedvábnictví nepokracovali, objekty prodali, majitelé se strídali až r. 1882 vše zakoupila vršovická obec, vykácela morušový sad a založila zde sady, pojmenované po významném vršovickém starostovi JUDr. Josefu Heroldovi. V letech 1899 - 1900 byly budovy Rangherky prestaveny v jednotném novorenesancním stylu. Veže západního prucelí byly odstraneny, celní budovy stavebne spojeny a uprostred hlavního prucelí vznikla zdobená šestiboká vež s altánem. Touto prestavbou zacal objekt pripomínat ješte více zámecek. Na svahu pred hlavním prucelím vznikl park, kterým vede k budove schodište. V prubehu casu bývala v budove škola, ruzné úrady a zejména vršovická radnice, která zde sídlila až do r. 1974. Tento historický objekt byl pak známý predevším svou svatební síní, a v soucasnosti prochází celkovou rekonstrukcí, díky níž je okolí zámecku a prilehlé Heroldovy sady útocištem ruzných nekalých živlu a okolí to moc neprospívá.

Soucasnost Rangherka v dobe rekonstrukce


Doufejme, že po rekonstrukci, kterou dnes pripomíná snad pouze plechová ohrada okolo zámecku a hromady vyvezené suti, se zámecek vyloupne do své puvodní krásy a opet se do budovy dostaneme alespon za úcelem svatebního obradu.

Kašna

Kašna s fontánou

V rámci obnovy Heroldových sadu od poloviny devadesátých let 20. století zde vznikla i stupnovitá kašna s fontánou pred Vršovickým zámeckem. Byla vytvorena podle návrhu Ing. Pavla Šimka z projekcní kanceláre Florart a realizována v letech 1997-1999. Kašnu tvorí nekolik kruhových a polokruhových bazénku. Fontána vrcholí válci o nestejném prumeru, po nichž stéká voda. Do válcu jsou zapušteny segmenty z hlazeného cerveného mramoru, toho casu krytého drevenou pergolou.

Kašna s fontánou


Již od svého spuštení trpela fontána castými poruchami, proto byla již nekolik posledních sezón stále mimo provoz. Během právě dokončené rozsáhlé rekonstrukce zámecku a úpravy okolí pred zámeckem byla zrušena úplne.
(prevzato z www.prazskekasny.net)

Současnost


Ve chvíli, kdy dopisuji tento upravený listing končí dlouhá a rozsáhlá rekonstrukce a celý zámeček i s okolím se chystá pro víkendové otevření veřejnosti. V zámečku má být luxusní domov pro seniory (hovoří se o tom, že měsíční nájem od důchodců má být až 40tisíc korun). Pro mne osobně to přijde hrozně moc, ale spíše si myslím, že po pár letech, až všichni důchodci, kteří si to budou moci dovolit pomalu umřou při pohledu na svůj měsíční účet, tak se potichounku tento domov seniorů promění v luxusní hotel a bude plnit kapsy nějakého boháče penězmi od bohatých turistů.... Ale to už je život a česká realita. Ale i tak mohou končit významné památky v Praze.
,br>

Další zajímavé budovy v okolí:


* Secesní budova obcanské záložny od arch. Balšánka na Vršovickém námestí z roku 1911 - dnešní Ceská sporitelna
* gotický kostel sv. Mikuláše z roku 1374, barokne rekonstruovaný v roce 1704 a dále ješte nekolikrát upravovaný.
* moderní železobetonový kostel sv. Václava na Cechove námestí od architekta J. Gocára z let 1929-1930

Additional Hints (Decrypt)

Nm zvaebu zrcnxb, qbc zravzbx

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)


Advertising with Us

Inventory

There are no Trackables in this cache.

View past Trackables

What are Trackable Items?

Bookmark Lists

View all bookmark lists...