Stare zidovske mesto prazske / Old Jewish Town Multi-cache

Staré židovské mesto pražské! Kde se dnes nachází? Kde jsou jeho obyvatelé? Stále se o nem mluví, stále je to pojem. Bohužel však nenajdeme z nej v soucasné dobe více než nekolik budov. Vetšina zmizela, byla zborena, nebot tak usoudili naši predkové. Takový je osud staveb. Ne tak atmosféry místa, vzpomínek, povestí zasutých casu. Proto žije duch rabiho Löwa a jím stvoreného Golema, proto pritahuje fantazii predstava spechajících studentu do ješivy, živých krámku s nejruznejším zbožím a v neposlední rade debat pánu Kohna s Roubíckem.

Nejnápadnejším znakem pudorysu židovského mesta jsou jeho dve oddelené cásti, které se nikdy nespojily. První cást je skupina domu kolem Staré školy (dnes Španelská synagoga) a druhá kolem Staronové synagogy. Toto souvisí s otázkou príchodu a puvodu Židu prišlých do Cech. První písemná zpráva o Židech v Cechách pochází z 9. století. Predpokládá se, že Židé prišli do Cech ze dvou stran: Židé ze západu pricházeli až v pozdejších stoletích a usadili se kolem Staronové synagogy, kterou si postavili a starší, puvodní vrstva židovského obyvatelstva z východu osídlila okolí Staré školy. Usazovali se zde na místech pro obchod zvlášte duležitých, poblíž brodu pres Vltavu a mezi tržišti Na rejdišti (u Rudolfina) a Staromestském námestí, zde vznikala židovská osada, která se pozdejivyvinula v Židovské mesto s vlastní samosprávou a soudnictvím, které až do pol. 17. stol. zastupovalo ve vztahu k panovníkovi a zemským úradum všechny židovské obyvatele Cech.

Od 13. století byli jeho obyvatelé nuceni žít od ostatního, krestanského, mesta oddeleni, nebot církev pomocí zákonu ucinila z Židu v celé Evrope obcany druhého rádu. Tito byli napríšte nuceni bydlet v ghettech a mohli se venovat pouze obchodu s penezi. Pražská židovská obec prosperovala a pritahovala pristehovalce, kterí ucinili z Prahy svého casu nejvetší židovské sídlište v Evrope, významné místo židovské ekonomiky a kultury. Pražští Židé za to vdecili zejména ceským panovníkum, kterí jim za výhodné pujcky poskytovali radu privilegií a ochranu. Postupem casu museli i v Praze celit Židé útisku a diskriminaci. O Velikonocích roku 1389 se ghetto, cítající tehdy cca. 3000 obyvatel, stalo obetí velkého pogromu, pri nemž byla vetšina obyvatel vyvraždena a ghetto vypáleno. Jedním z mála, kdo prežil, byl lékar a pozdejší rabín Avigdor Kara, který na pamet události složil žalozpev, dodnes predcítaný pri svátku Jom kippur. Náhrobek Avigdora Kary je nejstarším dochovaným náhrobkem na židovském hrbitove. 

Obyvatelé Starého mesta usilovali o vypovezení Židu z Prahy, s poukazem na jejich ekonomickou konkurenci krestanum. Toto se takrka povedlo v polovine 16. století, kdy byli Židé vypovezeni dokonce z celé zeme. Ale již brzy vystrídal léta úpadku zlatý vek pražského ghetta za panování Rudolfa II.. Vrátil se hospodárský a kulturní rozkvet, byla potvrzena židovská privilegia. Nekolikanásobne vzrostl pocet obyvatel, hodne se stavelo. V té dobe byly postaveny synagogy Maiselova, Pinkasova a Vysoká, zidovská radnicea mnoho dalších budov. Rozvíjely se služby a remesla, pusobily zde známé talmudistické školy, vznikala tu význacná literární a vedecká díla. S tímto obdobím je spjata rada osobností židovské kultury a vedy, mj. kronikár David Gans, rabbi Jehuda Livi ben Becalel, zvaný Löw, známý jako stvoritel legendárního Golema, dvorní Žid a financník Rudolfa II., nejbohatší muž Prahy, mecenáš a stavitel ghetta Mordechaj Maisl, astronom Josef Šelomo Delmediga a Jakob Baševi, který byl povýšen jako první Žid v habsburské monarchii do šlechtického stavu. Všichni jsou pohrbeni na Starém židovském hrbitove. Silné a lidnaté ghetto se stalo hlavním mestem diaspory a nazývalo se Em be Jisrael. Tehdy dostoupalo pražské ghetto svého vrcholu a zacal postupný pád. Ješte v prubehu 17.století bylo stiženo epidemií moru a vyhorelo. Sice brzy vyrostlo znovu, ale v 18. století muselo celit politice státního antisemitismu.

Za vlády Marie Terezie byli Židé ve 40. letech 18. století znovu vypovezení ze zeme. Jejich postavení se znovu zlepšilo až po reformách Josefa II., ale paradoxne jeho reformy a revolucní rok 1848, kdy získali Židé plnou politickou rovnoprávnost a mohli se svobodne stehovat mimo ghetta, znamenal postupný úpadek pro Židovské mesto v Praze. Zámožnejší Židé se hned zacali stehovat do lepších ctvrtí a bývalé ghetto se promenilo ve ctvrt chudiny, bez ohledu na náboženskou víru. Židovská ctvrt byla zaclenena mezi pražská mesta roku 1850 a na pamet císare Josefa II. byla nazvána Josefov. Ctvrt zacala rychle chátrat a stala se útocištem kriminálních živlu. Pražský magistrát proto koncem 19. století, pres odpor odborné verejnosti, rozhodl o asanaci takrka celého ghetta. Praha tak prišla o unikátní architektonický celek. Byla zbourána rada synagog, soukromých domu a palácu. Ze starého židovského mesta se tak do soucasné doby dochovalo pouze šest synagog (Staronová, Klausová, Pinkasova, Maiselova, Španelská a Vysoká), Starý pražský hrbitov a barokní radnice. Ale i tento pouhý zlomek, který zbyl, patrí k nejvzácnejším židovským památkám Evropy. 

V roce 1906 bylo založeno Židovské muzeum, které dostalo za úkol zachránit historické a umelecké památky ze zborených domu a synagog. Pražské muzeum je vedle jeruzalémského nejvýznamnejším a co do sbírek nejvetším svetovým židovským muzeem. V Pinkasove synagoze je umísten Památník obetí nacistické perzekuce, známý jako "Památník 77 297", a jeho základ predstavuje na všech stenách rucne napsaných 77 297 jmen ceských a moravských Židu, kterí zemreli pri holocaustu v lezech 1939 - 1945.

V úzkých ulickách bude signál pravdepodobne hodne špatný, ale všechny indície se dají najít i bez GPS. Budete se pohybovat v hodne exponované oblasti plné bezpecnostních kamer, chovejte se proto obezretne a nenápadne. Šetrete prosím místem v logbooku. In narrow alleys, the signal will probably be bad, but all values could be found without a GPS. You will find yourself in very crowded places full of security cameras, so behave carefully and try not to draw attention. Please do not use too much space in the logbook; date, time and nick will do.

1) Pravdepodobne stojíš na Golemovi. You are probably standing on Golem.
        A =  Pocet bílých dlažebních kostek, ze kterých je vytvoren Golem deleno 20. Výsledek zaokrouhlete na celé císlo. V prípade, že nebude možné zjistit pocet dlažebných kostek, najdete na druhém chodníku lampu a na ní štítek s císlem (2*A)3922.   
        A =  Number of white cobblestones, from which Golem is made, divided by 20 and rounded on an integral number. If you can‘t count white cobblestones, find a lamp on the opposite side of the road. It has a number (2*A)3922 on its label.

2) Maiselova synagoga
        C = Pocet lamp na plote pred synagogou.        
        C = Number of lamps on the fence before the synagogue.

3) Pinkasova synagoga
        D = Pocet Davidových hvezd na vchodové bráně krát 3
        D = Number of David stars on the entrance gate x 3 (multiplication).

4) Židovská radnice, Vysoká synagoga
        B = Ciferný soucet zlatého letopoctu nad vchodem deleno 6.        
        B = Sum of the digits in the year written in gold above the entrance, divided by 6.

5) Klausova synagoga
        F = Pocet obloukových oken na dlouhé strane budovy do ulice deleno 4. (Je to skutecne Klausova synagoga?) 
        F = Number of arch windows on the long part of the building to street, divided by 4. (Is it really Klausova synagogue?)

6) Staronová synagoga
        E = Pocet rádku hebrejského textu na tabulce nad pulkruhovým oknem.        
        E = Number of lines of Hebrew text on a table above the half-round window.

7) Španelská synagoga
        G = Pocet vsech kruhových okének na obou dverích.        
        G = Count all round windows on both doors.

8) Stará škola
        H = Pocet písmen v nápise nad vchodem mínus 20.        
        H = Number of letters in sign (writing) above the entrance, minus 20.

Finale (Final) - N 50° 0A.BCD E 014° 2E.FGH

Kontrolní soucet všech hodnot je 33. Uvítáme, když do logu na webu pripojíte nejakou peknou židovskou anekdotu, ale není to podmínkou :-) Checksum of all values is 33. A Jewish joke added to the online log would please us, but it's not a condition :-)