Místní budou tvrdit, že Svitavy se dočkaly elektrifikované železnice až v roce 1997, kdy začala elektrická vozba na hlavní trati Česká Třebová - Brno. Pravda je ale taková, že elektrická lokomotiva v tomto měste jezdila po kolejích o desítky let dříve - na vlečce do továrny židovského velkopodnikatele Klingera.
Z historie elektrifikovaných železnic na ceském území
První opatrné experimenty s elektřinou na železničních kolejích se objevily ještě koncem 19. století na důlních úzkorozchodných drážkách (Kladno, důl Kübeck 1896). V roce 1903 byla zprovozněna elektrifikovaná železnice z Tábora do Bechyně postavená podle návrhu Františka Križíka. Roku 1911 byla elektrifikována trat Rybník - Lipno. Roku 1928 došlo k elektrifikaci pražských nádraží a spojek mezi nimi. V důsledku hospodářské krize a následného nástupu fašismu v dalších letech vývoj utichl, systematická elektrifikace zejména hlavních tratí probíhala až po 2. světové válce.
Z historie elektrifikované vlečky do Klingerovy továrny
Roku 1869 přichází do Svitav židovský podnikatel Heinrich Klinger, který tu roku 1881 odkoupí přádelnu juty, z níž se zakrátko stane největší svitavská továrna. Roku 1895 se začne stavět železniční trať Svitavy - Polička, na kterou je přádelna později připojena železniční vlečkou. V továrně se zpracovává juta, bavlna a další vysoce hořlavé materiály, takže parní lokomotiva, z níž nevyzpytatelně odlétávají na všechny strany jiskry, je k provozu nevhodná. Proto bylo využito tehdy málo obvyklé technické řešení - elektrická lokomotiva napájená z vodiče nad kolejí. Trať byla vybudována firmou Orenstein & Koppel v roce 1917.
Ihned po vybudování vlečky byla zakoupena lokomotiva pro závodovou dopravu. Byla to dvounápravová elektrická lokomotiva švýcarského výrobce Brown Boveri & Cie. (dnes ABB) na střídavý proud o napětí 500 V, 50 Hz. Trakční vedení bylo napájeno vlastní elektrárnou a proud se zapínal přímo v kotelne elektrárny. K tomu zde sloužila veliká spínací páka umístená na mramorové desce. Pri prepětí tato páka vypadla a musela být opět zapojena. Vlastní elektrárna vyráběla proud 3x220 V a pro účely provozu vlečky byl proud transformován. Lokomotiva zde jezdila až do roku 1958. Poté byla nahrazena opět elektrickou lokomotivou, kterou vyrobila Škoda Plzeň pod výrobním císlem 3713 v roce 1958. Tovární označení bylo 16 E 2 a oznacena byla radou E 212.0.
Vlečka byla od výjezdu z prvního závodu vybavena kolejnicemi tramvajového typu, které byly v roce 1977 vyměněny za normální kolejnice. Lokomotivy ČSD, které přistavovaly vozy na vlečku, nesměly zajíždet na kolejnice tramvajového typu, protože hrozilo vykolejení.
V roce 1976 byla elektrická lokomotiva predčasně vyřazena z provozu a později byla předána do Tramvajového muzea v Brně. Místo ní byla na vlečku nasazena polská dvounápravová lokomotiva, tovární typ 409 Da, číslo 402 (706 451-2), od výrobce Zastal Zielona Góra. Počátkem padesátých let se uvažovalo o zrušení vlečky, později zase o rozšíření také pro potřeby továrny čs. tabákového průmyslu (v dobe založení kešky Philip Morris, dnes už bývalý, sídlil na Riegrove ulici), kam by se vozy dopravovaly pomocí točen. Zůstalo však jen při plánech.
Vlečka již není používána, v dobe založení keše byla ale zachována v celé délce. Dnes už jsou na některých úsecích koleje vytrhány.
Zdroje
[1] Stejskal P, Kolomý R, Šmarda P: 90 let tratě Svitavy - Žďárec u Skutče. Česká Třebová, 1986
[2] Fikejz R, Velešík V: Kronika města Svitav. Svitavy, 2006
Cache
Úvodní souřadnice vedou k bráně tzv. druhého závodu Klingerovy továrny (později Svitap, ještě později Technolen a dnes opět Svitap). Pod plechovými vraty mizí dvojice kolejnic, které nás povedou až ke keši - bude to asi kilometrová vycházka. Pustíme se od brány podle koleje ulicí Kijevskou a po pár metrech si všimneme betonových sloupu trakcního vedení - dochovaných památek na puvodní elektrifikaci. Trať se dále stáčí mezi zahrádky predměstských domků (v době založení keše tudy ješte vedla kolej, dnes už je trať přerušena), aby po pár metrech zmizela za vraty tzv. prvního závodu. Počet těchto betonových sloupů obdélníkového (většinou) půdorysu mezi bránou prvního závodu a bránou druhého závodu je indicie A. V jednom případe budete možná na pochybách, protože sloup není přímo u trati, ale i ten se pocítá. Dva původní hranaté sloupy byly nahrazeny novými kulatými, ty taky počítáme. Poté, co dorazíme k bráně prvního závodu, budeme muset trať nějaký čas sledovat jen přes zeď. U rampy byla v počátcích existence této keše videt odstavená motorová lokomotiva Zastal s krytým vozem. Nad kolejí vidíme konzoly trakčního vedení připevněné přímo ke zdi budovy. Posléze se trať stáčí rovnobežně s ulicí Vítěznou a větví se zde. Opustí závod a opět nám dá možnost prohlédnout si zachovalé sloupy trakčního vedení, tentokrát i se zbytky závěsného zarízení. Zkříží ulici Olbrachtovu a zamíří k trati 261 Svitavy - Polička - Žďárec u Skutče.
Pokud cestou ke skrýši budete cítit potřebu překonat poličskou trať, která je v plném provozu, lze tak bezpečně učinit na chráněném železničním přejezdu na souřadnicích N49°45.883 E16°27.895 nebo na přejezdu s výstražnými kříži N49°45.848 E16°27.750.
Bezpečnostní upozornění: po samotné vlečce již řadu let žádný vlak neprojel, a vzhledem k její částečné destrukci už ani neprojede - její přecházení je tedy bezpečné (ovšem paradoxně pozor na auta). Trať Svitavy - Polička je v plném provozu. Zákon o drahách zakazuje precházet provozované tratě mimo označené přejezdy a přibližovat se k trati blíže než 2,5 m od osy koleje. Keš je umístěna v bezpečné vzdálenosti od trati Svitavy - Polička, není třeba riskovat. Lovíte-li s dětmi, poučte je a dohlédněte na ně.
The Cache
This cache shows you one of the oldest electrified railways in the Czech Republic - the siding to the Klinger's factory (now named Svitap) built in 1917. The coordinates lead you to the place where the track enters the gate of so called second plant. The cache is hidden near to the other end of the siding, so just follow the track (it's about 1 km walk). Count the number of the poles of the traction mains between the gate of the second plant and the first plant (see waypoints) - this the number A. The siding is connected to the public railway line Svitavy - Policka - Zdarec u Skutce.
Finálka/The final coordinates
49° 45.(5*A+793) 16° 27.(912-10*A)
Historie keše
18. 1. 2008 keš založena
6. 8. 2011 změněna finálka, keš přemístena o 53 metrů jihojihovýchodně, vzorec upraven.
11. 11. 2011 finálka provizorně posunuta o 10 metrů, vzorec upraven.
12. 10. 2013 finálka přesunuta asi o 1 metr vertikálně, změněn hint, souřadky zůstaly
19. 7. 2018 finálka přesunuta asi o 1 metr horizontálně, změněn hint, souřadky zůstaly