Kostel sv.
Alžbety byl
postaven v letech 1864-1877 podle plánu predního vídenského
architekta H. Ferstela v novogotickém slohu jako cihlové sínové
trojlodí s hranolovou veží po boku presbytáre. Stavbu si objednala
obec Šanov a financovala ji z daru a výtežku sbírek obcanu v dobe,
kdy šanovské lázne získávaly vedle teplických na stále vetší
proslulosti. Nad predsunutým schodištem, ve štítu prucelí, nad
velkým kruhovým oknem umístena socha sv. Alžbety Durynské, pod
schodištem osazena pametní deska položení základního kamene.
Interiér kostela je sklenut krížovými klenbami na válcové sloupy.
Vybavení interiéru je taktéž novogotické. V prubehu posledních
letech jsou do oken kostela postupne osazovány nové vitráže
vytvorené podle puvodního typu zasklení. Kostel se nachází na
zacátku príjemného
parku.
Príbeh Sv.
Alžbety
Durynské
(1207 – 17. listopadu 1231
Marburg) byla dcerou uherského krále Ondreje II. a jeho manželky
Gertrudy Meranské. Po svém ovdovení v mladém veku rozdelila svuj
majetek mezi chudé, zakládala špitály a stala se symbolem
krestanské charity. Narodila se v Uhrách nebo Bratislave. Již
ve svých 4 letech byla zasnoubena s pozdejším durynským
landkrabetem Ludvíkem IV. a predána k výchove na dvur v Durynsku.
Svatba se uskutecnila, když jí bylo 14 let. Ze štastného manželství
se narodily 3 deti, ale poslední, narozené r. 1227 již svého otce
nepoznalo, nebot tento zahynul pri krížové výprave. Když Ludvík
zemrel, nemela Alžbeta nikde oporu. Ludvíkuv mladší bratr prevzal
moc v Durynsku a po sporech o naložení s Alžbetiným venem opustila
dvur ve Wartburgu. Z vyrovnání, které ji bylo vyplaceno, postavila
nemocnici pojmenovanou po jejím velkém vzoru, svatém Františku. V
roce 1228 vstoupila jako terciárka do františkánského rádu a
složila sliby. Definitivne se zrekla svetského života, chtela svým
životem ukázat chudobu jako nejvyšší ctnost. Jejím práním bylo nést
kríž jako Kristus. Až do své smrti se venovala nemocným.
Rímskokatolickou církví byla svatorecena již v roce
1235. Byla sestrenicí Anežky
Ceské.