GC17Q49 Vetrne mlyny na Decinsku #4 - Huntirov (Traditional Cache) in Ústecký kraj, Czechia created by Sutech & Groats Family

GC17Q49 ▼

A cache by Sutech & Groats Family Message this owner

Hidden : 8/29/2008

Difficulty:

Terrain:

Size: Size: micro (micro)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Krátký popis

Cache se nachází nedaleko bývalého vetrného mlýna v obci Huntírov

Historie

Nejstarší zarízení, na kterých clovek už od dob neolitických mackal zrno, byly drtice a rucní mlýnky. V Egypte a prední Asii byly pomerne velmi brzo k pohonu objeveny a využity další zdroje energie: voda a vítr.
Není známo, kdo byl vynálezcem vetrného kola, vetšina autoru se však shoduje na tom, že je objevili nekolik tisíc let pred n. l. v Orientu v oblasti persko - arabské pro nedostatek vody. Dosud zachovalé zdené vetrné mlýny v Moonu u Alexandrie jsou staré asi tri tisíce let. O vetrných mlýnech se v Evrope dovedeli od vracejících se vojáku z krížových výprav na prelomu 11. a 12. století. Podle druhé teorie prišly první mlýny do Evropy prostrednictvím Arabu jejichž ríše sahala v 8. století až na Pyrenejský poloostrov a to do Španelska.
Vetrné mlýny vznikaly predevším tam, kde byl dostatek stálých, pravidelných a rovnomerných vetru a nedostatek tekoucí vody, kde potoky rychle vysychaly, rozvodnovaly se nebo v zime na dlouhou dobu zamrzaly.
Nejcastejšími lokalitami pro stavbu vetrných mlýnu byly: Hornomoravský úval, Moravská brána, Haná a hlavne Slezsko. Na Morave a ve Slezsku je doloženo celkem 685 vetrných mlýnu z toho 61 zdených, v Cechách 216 vetrných mlýnu z toho 53 zdených.
Jedním ze zachovalých mlýnu v oblasti severních Cech je vetrný mlýn v obci Huntírov na Decínsku.

Vetrný mlýn v Huntírove

Vetrný mlýn holandského typu na Františkove vrchu v Huntírove stojí asi 500 m na jihovýchod napravo od silnice do Brložce. Nadmorská výška lokality je 470 m.
O historiii mlýna se toho príliš neví, 1. zmínka o nem je v katasrální mape z roku 1897 na pozemkové parcele c. 728 pri hranici katastrálního území. Mužeme ho ale nalézt i na drívejší katastralni mape z roku 1843, je ale mozne, ze zarizeni jeste nebylo v provozu nebo ze byl mlyn teprve pozdeji prestaven na zdeny. Podle zaznamu ho vystaveli August Michel a jeho syn Wenzel z Frantiskova vrchu c. p. 37 a v provozu byl od 12. rijna 1876. Z ústního podání se dále dozvídáme, že mlýn údajne ukoncil svou cinnost poté, co se osmiletý mlynáruv syn Wilhelm Michel neopatrne priblizil k roztocenym lopatkam a byl jimi usmrcen.
Roku 1900 poskodil silny vitr lopatky kridel a mlyn prestal byt funkcni zcela, dále se vyuzival již jen jako sklad. Jeho poslednim nemeckym majitelem pred rokem 1945 byl pan Krebs, po 2. svetové válce došlo ke konfiskaci mlýna a v 70. letech 20. století pak byla budova mlýna znacne snížena, pokryta nehezkou sedlovou strechou a využívána již jen ke skladování sena. V letech 2000 - 2001 si mlýn zrekonstruoval k obytným úcelum nynejší majitel.
Trípodlažní budova mírne kuželovitého tvaru je postavena z lomového kamene. vnejší prumer má 9,5 m, celkovou výšku 12 m. Strecha dnes plechová byla puvodne šindelová a otácela se na váleccích pomocí prevodového mechanizmu a palecného kola na pozednici jako v Horním Podluží - Svetlíku. Mlýn mel ctyri perute. Z mlecího mechanizmu se dochovali dva mlýnské kameny o prumerech 70 a 86 cm a výškách 28 a 14 cm, které leží pred mlýnem. V soucasné dobe je pripraven projekt na obnovu perutí.
Mlýn je nádhernou krajinnou dominantou i když dnes jeho okolí ponekud hyzdí stožáry mobilních operátoru.