* * * * * *
Souradnice vás zavedou nedaleko od místa, které je velmi nenápadné, ovšem zapomínat by se na nej rozhodne nemelo.
Budte nenápadní, obvzlášt na podzim a v zime, kdy je listí ze stromu pryc a je na vás videt!
Cache je o obsahu 300ml, což stací pouze na log. V keši není tužka. Nevkládejte nic jiného - trpí s tím logbook!!
Až keš vyzvednete odneste ji na bezpecné místo a tam teprve otevrete. Otevrete jí spodem, kde jsou šipky.
Píši to sem proto, že predchozí hledaci byli tupci a keš ponicili.
Nocní odlov nedoporucuji, protože keš se nachází u komunikace a ješte železnicního prejezdu, a také protože neuvidíte památník.
|
* * * * * *
Nemusíme ani príliš pátrat, abychom na Vysocine našli pozustatky po slavném francouzském vojevudci Napoleonovi, který v roce 1805 svedl významnou bitvu u Slavkova, soucasne ale také bitvu u Štoku nedaleko tehdejšího Nemeckého Brodu. Zhruba o tricet kilometru dál, zde v Dolní Brezince u Svetlé nad Sázavou, byl pro zmenu vojenský lazaret a dodnes je zde i hrbitov.
Lazaret i hrbitov fungoval v letech 1809–1814 a byli zde pochováni vojáci ruzných národností, kterí zemreli v lazaretu. Ve svetelském lazarete se tak objevili krome francouzských a rakouských vojáku i ruští a snad i pruští, a to hlavne po bitvách u Dráždan a Chlumce.
Sám Napoleon, zde však nikdy nebyl.
Vojáci byli do lazaretu sváženi z velkých vzdáleností. V roce 1809 se bojovalo v Podunají, tedy v okolí Vídne a na jižní Morave, kde taky byla u Znojma poslední bitva. V té dobe lazaretu moc nebylo. Byly zrizovány majiteli panství a tak tomu bylo i v prípade Svetlé nad Sázavou.
V roce 1814 byla nemocnice zrušena, zustalo jen neoznacené pohrebište, na nemž bylo dle místní tradice pochováno až 1200 vojáku. Nabízí se otázka, proc byl lazaret tak daleko od bojište. Transport probíhal na drevených vozech taženými konmi a mnozí zranení tento prevoz neprežili.
Teprve v roce 1841 majitel panství starohrabe Jan ze Salm-Reifferscheidu dal na tomto míste postavit žulový obelisk. Po dalších osmdesáti letech dala obec Dolní Brezinky vysázet na vojenský hrbitov lípy srdcité a v roce 1926 Ministerstvo národní obrany zaplatilo drátený plot, vyvýšení propadlých šachet a vysazení ruže na každý hrob. V roce 1958 obec Dolní Brezinka vybudovala kolem hrbitova taras a o úpravu hrbitova se zacaly starat clenky CSCK (Ceskoslovenský cervený kríž). Hrbitov v Dolní Brezince byl v roce 1995 prohlášen za kulturní památku.
Francouzská armáda vedla presnou evidenci padlých i ranených, svedcí o tom brezinská kronika. Kronikár na zacátku dvacátého století uvádí vzpomínku svého dedecka, kdy ješte po triceti letech od konce boju sem dojíždela vdova po jednom padlém vojákovi a modlila se u všech neoznacených hrobu, protože nevedela, který patrí jejímu manželovi.
Pokud se rozhodnete prozkoumat památník z blízka, jdete prosím velmi opatrne, protože šachty jsou jen velmi málo znatelné.
Dalším místem, které pripomíná napoleonské krveprolití, je památník u Štoku. Tady se bojovalo v prosinci 1805. Rakouské zbrane sice zvítezily, ale Napoleonovo vítezství se rozhodlo u Slavkova.
