HISTORIE
Svobodni
sedlaci
Meli volne pravo lovu i rybolovu a svuj dobytek smeli vyhanet do
knizecich lesu. Neplatili dane a nemeli vojenskou povinnost. Za sva
privilegia vsak meli dulezitou povinnost, a to ochranu zemske
hranice pred neprateli.
Byl-li vsak nekdo obci na skodu, mohl ho rychtar zadrzet a poslat
do Pisku k potrestani. Obvykle ho pak cekala vojna na 14 let.
Zivot
drevaru
Vetsina muzu ze sumavskych osad se
zivila praci v lesich. Znali jen tezkou praci a dreli tvrde cely
tyden. Casto odchazeli do lesa v pondeli rano a vraceli se az behem
soboty.
V lesich prebyvali v prostych boudach, ktere si sami staveli. S
sebou si brali jen naradi a jidlo. Denne pracovali obvykle 10
hodin.
Tvrde pracovaly i zeny drevaru, ktere se staraly o domaci
hospodarstvi a casto zvysovaly rodinny rozpocet sberem lesnich
plodin.
Nedele byla pro vsechny dnem odpocinku. Zdejsi lide chodili do
kostela, kde se alespon potkavali se znamymi z ostatnich
osad.
Brouckovy raj
Tzv. "brouckovy raj" tu nastal v letech 1868-1870,
kdy uderila kurovcova kalamita a bylo treba rychle vytezit miliony
kubiku dreva. Obrovsky pohyb penez tehdy rozhybal jinak klidny
sumavsky kraj. Mesta i obce si braly pujcky na stavby novych cest
ke svozu dreva. Stovky pil a tisice drevaru pracovaly ve dne v
noci. Mnozi sedlaci si vydelali za mesic to, co dosud za cely
zivot. Hospody byvaly preplnene lidmi, v obchodech se objevovalo
stale nove zbozi. Zacalo se svitit petrolejkami, z levneho dreva
vyrustaly nove domy.Tato idyla trvala do r. 1877. Navrat k
normalnimu zivotu pak byl casto bolestny. Pujcky a lichvarske uroky
znicily mnoho lidi, dvory koncily v nucenem prodeji a vzrostlo
vystehovalectvi.
Turistika v Srni
V drivejsich pruvodcich se psavalo:
"Doporucujeme ti, poutnice, hostinec pana Vebera nebo pana
Hoffmanna u kostela; nebudes tam spatne ubytovan, necinis-li si
prilis velkych naroku. Skromny musis ovsem byti, nebot jsi tu na
hranici obydleneho sveta, hluboko ve stare Sumave."
V minulem stoleti se to
vsak brzy zmenilo...
Prvni rekreanti jezdili do Klostermannovy chaty,
kterou pak mela cela leta jako rekreacku plzenska Skodovka. Ta
chata je jedna z nejstarsich na Sumave, postavil ji Klub ceskych
turistu v roce 1924. Koncem ctyricatych let, ji mel v pronajmu
nejaky soukromnik. Turisti zacali jezdit i do Srni. Bydleli vsude
mozne, hlavne v hotelu Vydra, ve stare Sumave, nebo v
privatu.
"KLOSTERMANNOVA
CHALUPA"
V mnoha turistickych pruvodcich se objevuje
jedna legenda - „Klostermannova" chalupa na Srni. Spisovatel
Karel Klostermann tam ale nikdy nebydlel. Jezdival k tete
Schulhauserove do Kamenneho domu na Hradkach, kde je dnes penzion
Monika. A taky k stryci, co bydlel kousek pod Zvoneckem, ale to
staveni uz nestoji.
Jak cela ta historie vznikla?
Po valce si tu „Klostermannovu" chalupu
zabral stavitel Dolansky ze Susice a nechal ji zapsat u Pamatkove
pece. Aby o ni neprisel a nekoho mu tam nenastehovali, tak vymyslel
genialni vec - ze v te chalupe drive prebyval slavny spisovatel
Karel Klostermann. Pamatkari mu na to skocili a nechali na pruceli
chalupy umistit pametni desku s bustou Karla Klostermanna. A
legenda byla na svete! Casem se to tak vzilo, ze na pohlednicich a
v pruvodcich je ta chalupa mnohdy oznacovana jako skutecna
Klostermannova chalupa.
Hotel
Vydra
postavily Elektrarny, aby
tam mohli bydlet delnici, co staveli vodni elektrarnu na Cenkove
pile. V padesatych letech tam zridili lesackou skolu, pozdeji se
tam rekreovali letci a pak to zase prevzala Zapadoceska energetika.
Pred lety cely hotel zrekonstruovali.
Taky sem parkrat prijel herec Stanislav Fiser, jehoz dcera ma
chalupu pod hotelem Vydra. Od poloviny osmdesatych let sem
pravidelne jezdil hudebni skladatel a dirigent Vaclav Zahradnik.
Koupil si patrovy srub kousek od hotelu Vydra. Ten patril vdove po
ing. K. Kosekovi, ktery projektoval vodni elektrarnu Cenkova pila.
Ona byla Ruska a inzenyr Kosek si ji namluvil pri tazeni legionaru
v Rusku v dobe prvni svetove valky.
Cerni baroni
V padesatych letech byli umisteni v Srni take
cerni baroni - vojaci, co slouzili u petepaku, neboli pracovnich
pluku. Ubytovali je v "Armaturce", z ktere se odstehoval pohranicni
utvar SNB. Miroslav Svandrlik v „Cernych baronech" popisuje,
jak sem na Srni privezli z Janovic vojina Kefalina, ktery tu pak
kratce slouzil.
Hotel
Srní
V polovine 70. let koupily Statni statky Tachov
louku za kostelem, kde chtely postavit novy hotel. Mely pozemek,
ale nemely penize na celou stavbu, tak se spojily s Mosteckymi
uhelnymi doly. Ti, ze daji penize, a statky Tachov zase kapacitu,
delniky a stavebni stroje. Tak se zacal stavet Hotel Srni.
Napred se ale musel za kostelem zrusit srnsky
hrbitov, kde se sice od 50. let nepohrbivalo a nikdo ho neudrzoval,
ale byl spolecny i pro Nemce, kterych tu driv zila spis vetsina nez
mensina. Nakonec prislo z Nemecka povoleni, ze se muze hrbitov
zrusit. Dnes je na jeho miste park pred hotelem Srni.
Mistni lide ze Srni vystavbu hotelu Srni moc
nevitali. I kdyz se pro ne naskytla nova pracovni prilezitost,
radsi meli svuj klid. Cas ale vsechno uhladil a dnes sem ty hotely
patri, jako by tu staly odjakziva.
Slavna hospoda
„Drevenka"
Kdyz zbourali stary hotel Sumava, mistni si
oblibili hospodu, ktere rikali "Drevenka." Ten dum stoji pobliz
pensionu U Jiriku, ale hospoda uz v nem neni (cislo
22)...
Obecni
kasna
Tesar Stefan Bauer ji postavil v roce
1935. Obnovena
byla v srpnu 2007 zasluhou p. Wimmera, tesare a truhlare. Najdete
ji v centru mestecka, pred infocentrem.
(je mistem, ktere ukryvalo predchozi
verzi teto cache :-)
SOUCASNOST
Postupne ubyva objektu, ktere by mely nejake znamky minule doby.
Vetsina majitelu prestavuje sve pribytky na ubytovny a do krajiny
se porad hloubeji zakusuji novostavby. I kdyz se nektere objekty
snazi tvarit starobyle, zbytky genia loci se uz temer vytratily.
Prijdte se proto podivat ke kesce. Mozna je to uz posledni misto,
ktere si uchovalo puvodni raz. Ale prijdte brzy, okolni pozemky
jsou uz rozparcelovane a pripravene k dalsim a dalsim stavbam, k
nimz brzy zacne jezdit tezka technika. Posledni kouzelne misto,
zname z filmu
Pod jezevci skalou (s Tomasem Holym), se pak navzdy
zmeni...
ROZMERY A ULOZENI CACHE
Plastova krabice ovalneho tvaru, cca 20*10*7
cm.
Pristupova cesta: par metru od silnice. V zime muze byt pod snehem,
ale verime, ze dohledatelna (VIZ hint).
Cache obsahuje tuzku vzdy pri zakladani a po
mych kontrolach. V ostatnich pripadech za jeji pritomnost nerucim.
Doporucuju nosit radeji svou. Navstevovat sve kesky jen kvuli
vkladani dalsich a dalsich tuzek opravdu uz nebudu… Diky za
pochopeni.
Zamereni
souradnic: zatim nedostatecne overeno.
Pokud budete mit pocit, ze vami namerene
souradnice jsou presnejsi, vyuzijte moznosti pridat je do sveho
logu. Diky.
ZDROJE
Knihy: Vzpominky na Srni : padesat let na Sumave - Karel
Potuznik vypravi Jaroslavu Soukupovi (Praha : Novy ocean,
2003)
Tiskoviny: Pavel Hubeny-Srni (casopis Sumava,
2006)
Posledni kontrolni navsteva: 20.6.2009
Posledni editace listingu: 8.10.2009
Aktualni verze:
3. misto, 4.
krabicka
KARMA |
Nove misto
i provedeni se osvedcily. Zmeny
neplanujeme.
Z RODINNYCH DUVODU
MOHU DOCASNE O TUTO CACHE PECOVAT PREVAZNE JEN V LETNIM
OBDOBI.
PROSIM PROTO O SHOVIVAVOST A DEKUJI ZA PRIPADNOU
VYPOMOC.
|
|
KEŠKY |
|
***
DEKUJEME VAM ZA NAVSTEVU ***
|