ZAMEK NAPAJEDLA Multi-cache
MarcanC: Vzhledem k situaci archivujeme a uvolnujeme lokalitu mistnim.
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Zámek vystavený v duchu pozdního baroka v
letech 1764-1769 je dílem architekta F. A. Grimma. K
zámku priléhá anglický park a
francouzská zahrada. Zdejší hrebcín,
založený roku 1882 majitelem zámku Aristidem
Baltazzim, je vyhlášený chovem
anglických plnokrevníku.
POZOR!
Jde o kulturní památku. Zámecký park
slouží k odpocinku, kulturnímu a
sportovnímu vyžití.
Mimo jiné se zakazuje: jízda na kole a pod.,
volný pohyb psu, poškozování a
nicení objektu, drevin a zelene.
Objekt je proto hlídán bezpecnostní agenturou
se psem. DBEJTE techto zásad. Z tohoto duvodu také
nedoporucujeme nocní odlov.
STAGE 1: Zámek
Na úvodních souradnicích je zámek. v
jeho blízkosti se nachází
fontána.
X=pocet detí na fontáne
A=X÷2
V Napajedlích stávala nejdríve tvrz.
Nejstarší historickou zprávu o ní
máme z první poloviny 14. století,
poprvé se pripomíná v roce 1344. Roku 1371
odkázal markrabe Jan synu Prokopovi tvrz a mestecko
Napajedla. Už ale v roce 1376 byly lénem Heralta z
Kunštátu (vlastnil mj. i hrad Krídlo). V roce
1427 napadla mestecko sirotcí vojska, porazila
neprátelskou posádku, která se ukryla v
napajedelské tvrzi.
B=X×3
Za cesko-uherských válek se stal celý kraj
opet svedkem válecných boju a útrap. V
ríjnu 1469 dobyl napajedelskou tvrz Matyáš
Korvín, ale již 2. listopadu byl poražen
knížetem Jindrichem a zahnán zpet do Uher. V
roce 1474 pritáhl Matyáš k Napajedlum znovu,
ale byl poražen dríve, než mohl mestecko
vážne ohrozit. V roce 1511 daroval král
Vladislav II. tvrz a mestecko Napajedla Arklebu Trnavskému z
Boskovic do dedicného držení jako odmenu za
zásluhy, které si Arkleb získal jako hejtman
Brnenského kraje pri potlacování
ruzných loupeživých band na Morave. V letech
1520-1583 drželi Napajedla Žerotínové, z
nichž Václav ze Žerotína (1520-1534)
napajedelské panství rozmnožil. Z
dalších držitelu panství, tvrze a
mestecka z tohoto rodu proslul Fridrich ze Žerotína,
který zpresnil povinnosti poddaných mestecka,
címž se jejich robotní povinnosti
zmírnily. V roce 1583 se stal držitelem panství
Zdenek z Vartemberka a pak jeho syn Jan. V roce 1611 je od Mola z
Modric koupil Jan Jakub z Rottalu (zemrel 1617), pristehovalec ze
Štýrska, kde jeho predkové zastávali
úrad dedicných komorníku
stríbrné komory. Napajedelská tvrz zanikla
pravdepodobne v pohnuté dobe tricetileté války
a její zbytky byly nánosem zaplaveny. Za
tricetileté války trpelo Napajedelsko
neustálými presuny vojsk obou táboru i
nájezdy uherských povstalcu. Již v roce 1620
byla Napajedla vyplenena polskými nájezdnými
vojsky, tzv. lisovcíky; cást mestecka byla tehdy
vypálena a zpustošena. Do roku 1628 se takové
prípady opakovaly ješte nekolikrát. V roce
1624 se ujal správy panství syn Jana Jakuba z
Rottalu, Jan. Ten pripojil ke svému dosavadnímu
majetku panství Kvasice; kvasický zámek si pak
zvolil za své sídlo. Jeho zpupnost vuci
poddaným ješte vzrostla, když se stal
krajským hejtmanem (v roce 1633), pozdeji zemským
sudím a generálním komisarem (roku 1637).
Techto funkcí využil k dalšímu
obohacení: lacino nakupoval statky, nekteré pripojil
k panství, jiné draho prodával. Na svém
panství založil šest nových osad, do
kterých privedl osadníky ze sousedního
Valašska. Neslavne proslul i pri potlacování
valašského povstání v roce 1644. Jako
generální komisar a gubernátor velel
vojákum pri exekuci nad 200 Valachy ve Vsetíne v roce
1644. Když v roce 1674 zemrel, prevzal napajedelské
panství jeho synovec Julius Vilém Rottal,
zatímco Holešovsko pripadlo druhému synovci,
Kryštofovi.
C=B-A
První Rottalové postavili v Napajedlích v
polovine 17. století barokní zámek (tzv.
starý zámek), který nenavazoval na tvrz, ale
byl vybudován v mestecku a sloužil jako panské
sídlo až do vybudování nového
zámku. Byla to jednopatrová barokní budova, v
jejíž horní cásti byly obytné
prostory a dole vezení.
Julius Vilém Rottal zemrel v roce 1691 a již
následujícího roku bylo napajedelské a
holešovské panství prohlášeno za
fideikomis s právem vzájemného
nástupnictví mužských dedicu z obou
stran. V dalších letech se majitelé casto
strídali až do roku 1746, kdy Adamem Jáchymem
Rottalem, který rovnež sídlil v
Kvasicích, vymrela napajedelská vetev rodu a
panství prešlo majorátním právem
na holešovskou vetev, reprezentovanou hrabetem Leopoldem
Ferdinandem Rottalem. Po jeho smrti v roce 1750 se stal dedicem
hrabe František Antonín Rottal, jehož
vzdelaná manželka Marie Cecilie rozená hrabenka
Trautmannsdorffová byla velkou príznivkyní
umení. Z jejího popudu zval hrabe na své
statky ruzné umelce, malíre, sochare a architekty,
kterí zde vytvorili hodnotná umelecká
díla (v kostelích, zámcích aj.).
D=X-2
Když v druhé polovine 18. století byl v
Napajedlích postaven nový zámek, sloužila
stará budova potrebám správy panství. V
roce 1876 byly prízemní místnosti premeneny na
sýpky, jiné na kanceláre a byty pro
zamestnance. Do prvního poschodí vedly drevené
schody. Další cást budovy (c.p. 75)
sloužila jako veznice (prízemí), zatímco
v prvním a v druhém poschodí, které
bylo pristaveno v roce 1898, sídlil soudní a
berní úrad. V roce 1925 získalo celou budovu
starého zámku olomouckého
arcibiskupského, jen c.p. 87 zakoupila mestská
sporitelna, která budovu v roce 1936 zbourala a na
jejím míste postavila vlastní objekt.
E=F+A
Poslední majitelé napajedelského
panství z rodu Rottalu se zapsali do dejin mestecka i
stavbou tzv. nového zámku. Pricinila se o to dcera
Františka Antonína Rottala (zemrel 1762) Marie Anna z
Rottalu, provdaná za Quidobalda z Ditrichštejna.
Základy stavby byly položeny v roce 1764,
dokoncení spadá do roku 1769. Na plánech
pracoval architekt F. A. Grimm ve stylu francouzského
baroka. Pri výstavbe byla založena také
francouzská zahrada. Zámek byl postaven na
skalnaté vyvýšenine v jižní
cásti mestecka na volném prostranství. Je to
volne stojící trojkrídlá budova ve
tvaru písmene U. Vchod s hlavním schodištem je
na východní strane. Prízemí je
prolomeno dvema bocními pravoúhlými vchody,
nad vchody v kartuších jsou rodinné erby
Rottalu a Ditrichštejnu.
V celé dvouposchodové budove bylo, krome pokoju
služebních a príslušenství,
více než 50 obytných místností,
kaple, velký okrouhlý sál a tzv.
zrcadlový sál, na jejichž výzdobe se
podílel zejména sochar Ondrej Schweigl.
Vlastní dedickou po Quidobaldu z Ditrichštejna byla
hrabenka Marie Terezie Monte l´Abbate (1772-1824),
provdaná za hrabete Jana Ludvíka Kobenzla
(1753-1809), pozdejšího rakouského diplomata a
státníka. Poté náležel
zámek Stockauum a Baltazzium; v rodine Baltazziu zustal
až do roku 1935, kdy jej odkoupil Bata.
F=2×C-X
Ve 40. letech 20. století byla provedena slohová
rekonstrukce parteru s broderií, fontánou,
vázami tvarovanými solitéry; terasy byly
opatreny balustrádou (kuželkami). Po roce 1945 byl
zámek jako konfiskát znárodnen. V 50. letech
byl interiér zámku z vetší cásti
znicen, vcetne kaple, prestavené v kanceláre.
Vnitrní zarízení zámku se rozprodalo.
Druhé poschodí bylo upraveno na bytové
jednotky a byla sem umístena ucnovská škola
n.p. Fatra. Následovaly další
degradující stavební úpravy. V roce
1953 byla puvodní kaple prepatrována, a tím
úplne znicena. K zámku patrily také
hospodárské budovy, konírny a
užitková zahrada se skleníky, parenište
apod. Vedle zmínených objektu byly pristaveny v 50.
letech 20. století nové budovy pro
závodní klub. Kolem zámku se
rozprostírá park, zcásti ve
francouzském, zcásti v anglickém stylu. Se
zámeckou zahradou sousedí hrebcín,
proslulý chovem anglických plnokrevníku,
založený nekdejším držitelem
zámku v 80. letech 19. století Aristidem Baltazzim.
Po zrušení ucilište v roce 1988 zustaly v
jižním krídle 2 byty (i nadále
užívané), a to až do rekonstrukce
zámku v roce 1997. Ta probíhala až do roku 1999,
kdy byla pro nedostatek financních prostredku
zastavena.
FINAL: Keš hledejte na
N 49° 10.ABC E 017° 31,DEF
Additional Hints
(Decrypt)
cbq pvuybh