MENHIR „MESÍCNÍ KÁMEN„ NA
JAVORNÍKU
 Mesícní kámen se
nachází v Javornické hornatine, která je spíše ješte
predhurím skutecné Šumavy než Šumavou samotnou.
Když se vydáte od Javorníku smerem k Zuklínu budete míjet
rozcestí s dalším umele posazeným kamenem. Není to nic
zvláštního. Tento kámen sem zasadili fašisté
když zde za 2. svetové války staveli okolní silnice. Když
pujdete z druhé strany od Zuklína k Javorníku dojdete také na
rozcestí cest. Zde je orientacním bodem kamenný kríž postavený
také za 2. svetové války. Nedaleko odtud je pak na rozhraní lesa a
louky nádherná severní vyhlídka do okolní krajiny. Mesícní kámen se
nachází práve mezi temito rozcestími cca 150 m od silnice spojující
Javorník se Zuklínem, Podzuklínem a pres další vesnicky
až se Sušicí. Javornická hornatina je nádherný kousek
Šumavy. Clovek zde muže chodit celé hodiny, aniž
by potkal živou duši. Proste kraj jak stvorený pro
mysticno a mystické objekty všeho druhu.
Mesícní kámen sice vypadá zvláštne, ale trvalo nejakou dobu
než byl vysloven názor, že se jedná o skutecný menhir.
Kámen prošel nekolika psychotronickýmy pruzkumy, vystrídalo
se u nej mnoho psychotroniku a osob zabývajících se temito objekty.
Menhir témer není zvetralý, což je dáno kvalitou vyvreliny.
Pudorys je obdélníkový, spíše se blíží ctverci,
címž se vymyká od klasicky tvarovaných menhiru. Nemá ani oblý
ani špicatý vrchol. Jeho vrcholem je ostrá hrana po jeho
celé délce. Má dve svislé strany a druhé dve strany jsou válcovité
plochy se shodným zakrivením jež se protínají ve vrcholové
hrane. Jeho výška asi 1,8 metru není z hlediska funkce
megalitu rozhodující. Ctverhranná geometrie má však,
narozdíl od výšky, svuj vliv na funkce menhiru. Napovídá
tomu i rozdílné kvantum vyzarování energie, které bylo
zjišteno psychotroniky - napríklad pružinou nebo
dalšími prístroji. Stejne jako v jiných menhirech, se zde
setkává zemská i kosmická energie, která se v nem transformuje.
Každá strana vyzaruje TREK v kladné polarite, ale v jiné
úrovni. Bez ohledu na polaritu pusobí jižní strana svým
zárením na cloveka pomerne agresivne nebo probouzí vlastní
agresivitu proti sobe samému. V blízkosti jižní strany lidé
vlivem pro ne nezvyklých vibrací pricházejí o cást životní a
sexuální energie a také o sílu cerpanou z kosmu. Naopak
psychotronické schopnosti jsou na této strane posilovány. Západní
strana odebírá cloveku negativní a pesimistické myšlenky.
Tak lze aspon vyložit automatické kresby, které byly v
souvislosti s kamenem nakresleny. Kámen vyzaruje silne smerem
vzhuru, a to velmi vysoko. Že by byl tento paprsek též
nosicem informací? A komu by byly urceny? Tak jako jiné kameny má i
menhir ochranný obal. Jen cca 20 cm od povrchu. Není to však
obal jediný. Pri vyšetrování kamene automatickou kresbou
bylo zjišteno, že kolem kamene se nachází ješte
dve další ochranné válcové plochy o polomerech cca 20 a 500
metru. Pri podrobném zkoumání první z nich byla nalezena a vytycena
záporná kruhová cára ve vzdálenosti 19,60 metru. V blízkosti jsou
ješte další kameny mající TREK, které mohly tvorit s
velkým menhirem systém. Nekteré se zdají být povaleny, jiné
premísteny a o tvaru prípadné kamenné stavby mužeme pouze
spekulovat. V souvislosti s kamenem by bylo možné mluvit také
o magnetické odchylce a rušení signálu VKV. Mnohem
duležitejší je ale jeho funkce.
To, že kámen funguje coby menhir, potvrzuje i ley smerující k
vrchu Kustrý, cestické Kalvárii, poustevne u Zlešic a
menhiru u Peckova. Na další prímce leží známé
šumavské hory Javomík a Churánov a poslední koncí na
návrší u Žihobcu, na jehož svahu se v léte 1994
objevili první kruhy v obilí na Šumave. Linie však
byla zjištena pred vznikem techto kruhu, ale spojitost s
nimi není vyloucena. Na západní strane je do menhitu vytesán
obrazec pripomínající vzdálene pulmesíc. Tento obrazec disponuje
zretelne vyšší energií než ostatní partie a má
tedy s nejvetší pravdepodobností zvláštní úcel. Mohlo
by to být zarízení ke snímání obrazu okolí nebo jinému
monitorování? Ve smeru obrazce , tedy na západ se nachází
Sušicko, které zahrnuje oblast výskytu piktogramu mezi
Podmokly, Zichovicemi a Zihobci. V dobách, kdy tu nebyl les, musela
být mezi temito místy prímá viditelnost. Podobný obraz je na
menhiru Zakletá dívka z Brezna, ketrý se nachází na zahrade
žateckého muzea. Další z menhiru Zakletý mnich u
Drahomyšle má oko také na západní strane, ale narozdíl od
javornického menhiru velice nízko nad zemí. Klobucký Pastýr má oko
pod vrcholem, pro zmenu na severozápadní strane. Zretelné oko
na západní strane je i na Gibonu I v kounovských radách. Proc má
vetšina menhiru v cechách natocana svá oka
„kamery“ na západ? Melo to nejaký duvod? O tom
mužeme pouze spekulovat. Vratme se však k javornickému
menhiru. Jeho funkce byly také testovány pomocí vln alfa (touto
metodou lze myšlene vstupovat do míst, vecí i bytostí...).
Podle popisu psychotroniku se nedalo z pocátku dostat dovnitr.
Jakoby je kámen testoval. Po urcité dobe zadržující síla
prestala pusobit a oni se ocitli v hornine. Poté probehla mentální
komunikace mezi kamenem a psychotroniky. Kámen nejprve odpovedel
kladne na otázku, zda fungoval jako spojovací zarízení. Na dotaz
ohledne obrazového snímání a záznamu krajiny a událostí
prišla tato odpoved: "Ano, delal jsem to kdysi, ale už
dlouho ne a vše jsem zapomnel." Na jejich naléhání, aby jim
"promítl" alespon to málo, které mu v pameti zustalo, se dlouho
zdráhal. Nakonec se ale obraz objevil. Byl jím cernobílý portrét
vousatého a vlasatého muže. Záhy ho vystrídal jiný a v rychlém
sledu probehlo asi pet takovýchto tvárí. Menhir si proste vzpomnel
na ty, jež vídal nejcasteji, druidy, kterí se o nej starali.
Potom prišly neznámé symboly a nakonec prece jen obraz s
kuželovitým kopcem, na jehož vrcholu stál menhir, a vedle
nej muž bíle oblecený . Z kopce dolu vedla cesta a podle ní
staly ctyri další menhiry se šikmo vyhnutými vrcholy.
Pri testování byla vedena i rozmluva s duchem kamene, který
potvrdil možnosti spojení a doplnil ješte funkci
lécebnou.
Pokud se pokusíme shrnout výsledky všech šetrení,
jeví se úcel a vlastnosti tohoto kamenu ve dvou rovinách. Jedna z
nich predstavuje funkce využitelné clovekem, tedy lécení,
mentální spojení s jinými místy a obstarávání vizuálních a
myšlenkových informací. Pokud byla v kamenu obrazová
informace, bylo možné ji prohlédnout u nej nebo na dálku z
jiného energetického místa na nekteré ze spojovacích linií. Co
mohlo být duvodem pr takovéto monitorování? Zda se blíží
neprítel? Jestli jsou správne vykonávány verejné práce? Nebo
chování lidského pokolení podle pokynu? Spojení menhiru totiž
nebylo jen horizontální, ale i svisle vzhuru. Informace, ale také
dotazy a opacným smerem odpovedi na ne, které menhir sbíral a
uchovával, mohl také predávat. Pokud ne mimo Zemi, tedy aspon
hodne vysoko nad ni. Staletí formovala i osobnost menhiru. Byl pro
lidi symbolem vecnosti a pocit symbolu se stal i jeho vlastní
potrebou. Proti
neprátelským lidem se musel chránit, vytvoril tedy ochranné plochy,
které rozpoznaly a hlásily úmysl blížícího se cloveka.
Možná, že jeho pamet nezmizela, jenom se dostala do
jiného bodu casové spirály. Až se opet ztotožní s
naší polohou na ní, dovíme se od nej to, co máme vedet. A
budeme se to umet dovedet. Takový názor na smysl a charakter
menhiru muže vypadat nadnesene a "obycejný" kámen muže
vzbuzovat pochybnosti. Pockejme však ješte s úsudkem,
než menhiry napíší své další kapitoly.
Clánek byl zpracován na základe úryvku z knihy „Místa
pusobení“. Kdo se chce dozvedet o menhiru a dalších
mystických místech více doporucujeme mu si tuto knihu precíst.
|