Jeden z nepojmenovanych vedlejsich vrcholu Debliku pobliz Cirkvic a Libochovan se malem nedochoval. Hluboka rana zpusobena tezbou kamene zacina kolmou stenou asi 2 metry od vrcholu.
Z koty nad zatocinou Labe se otevira nekolik neobvyklych (nebo chcete-li mene znamych) vyhledu do udoli reky Labe. Osobne doporucuju se sem vyskrabat z jara kdy kvetou skaly.
Jak jsem se jiz zminil, velkou cast kopce ukousnul byvaly kamenolom. Takze presto, ze je sem opravdu pohodovy vystup a keska je stale pristupna (a hodnotim-li teren 3 a ½ tak trochu prehanim) dobre zvazte odlovy za tmy, mokra nebo s detmi.
Puvodní lom byl založen v roce 1925. Patril místnímu podnikateli Blažkovi. V roce 1939 prevzal lom podnikatel Zachman Priem z Lipska. V roce 1945 prešel lom do majetku státu a pozdeji byl zaclenen pod n.p. Severokámen.
Genius loci
Emil Filla: Labe u Libochovan ,1952 38x114cm Lavírované barevné tuše ze souboru Krajiny Ceského stredohorí (1950-52)
Pri pohledu z tohoto místa (NK) jižním smerem se nám otevírá pekné panorama Libochovanské kotliny.
Horizont z leva do prava tvorí zbytek vrchu Trabice , zrícenina hradu Kamýk, necelých 30 km vzdálená a povestmi opredená hora Ríp, nedaleký vrch Strážište, který se pne nad vesnice Repnice a Libochovany. Navazuje Porta Bohemica, hluboké, kanonovité údolí , kterým pritéká líný proud reky Labe, aby rozdelil Ceské stredohorí (nemecky Böhmisches Mittelgebirge) na dva geomorfologické podcelky: Vernerické stredohorí na pravém brehu a Milešovské stredohorí na levém brehu Labe. Na obzoru vpravo od Ceské brány vycnívají nad náhorní plošinu dva sopecné kužely - Kybicka s Lovošem. Vesnice pod nimi pri Labi jsou Litochovice n.L.(vzdálenejší) a Prackovice n.L.(bližší). Vpravo mezi Vrcholy Kubackou a Debusem vykukuje vrcholek Milešovky, nejvyšší hory Ceského stredohorí (837 m).
Ucitel a vlastenecký pracovník ceského severu Jaroslav Rudolf Tesar v trilogii o Litomericku vydané v letech 1926-1931 popisuje toto místo temito slovy:
„Nejúžeji sevren jest tok reky v Labské Bráne, na levém brehu Dobrým (311 m), na pr. Kalvárií (slíd. bridlice) 239 m. Od Hrádku s Dáblovým drápem, opredeným lidovými povestmi, ke Skalce (Skalken) snižuje se tento hrbet k silnici vedoucí z Libochovan pres Kamýk do Velkých Žernosek; nade vsí Kamýkem s vrchem téhož jména (382 metru) se zríceninou a slují pripíná se na retez pocínající Dáblikem 456 m nad Církvicemi a táhnoucí se k jihozápadu s vrcholy Trabicí (435 m), Plešivcem (Jordán), v jehož cedicových a znelcových stržích i v nejteplejších dnech, zvlášte po velkých lijácích, udržuje se led; i když led zmizí, nápadný jest veliký rozdíl temperatury nad povrchem a pod nakupenými kameny (až 30° C). Od Plešivce svažuje se na východ Chlumkem (Klomek) k Mirejovicum a k jihu táhne se hrbetem Bídnice (také Binkou, zvaným Bidnitzerucken 340 m) k Malíci a k Radobylu (živcový cedic 398 m, relativní výška nad Labem 256). Karel IV. dle listiny ze 7. kvetna r. 1359 dovolil Litomerickým založení vinic na nem. Strán k Mirejovicum dosud Újezd se zove (Augest)- Radobyl byl oblíbeným místem pevce "Máje" K. H. Máchy. Krásný kužel Radobylu znesváren jest na svahu severním velkým lomem, jemuž brzo celá tato polovina krásného toho vrchu padne za obet. Na vrcholu Radobylu jest 8 m vysoký železný kríž“.
Pan ucitel by se asi urcite podivil jak je Libochovanská kotlina „znesvárena“ v soucasné dobe, tj. s odstupem jen nejakých osmdesáti roku od doby, kdy psal své dílo. Soucasný žalostný stav krajiny je dusledkem težby v kamenolomech Dobkovicky (Srna-Kubacka), Prackovice(Debus), Libochovany ( Deblík-Trabice) a v neposlední rade i díky problematickému úseku dálnice Lovosice -Rehlovice ( s betonovými mosty, estakádami a tunely - v CHKO Ceské stredohorí ). Inu o co méne cedice, o to více kvalitního betonu ( ucebnicový príklad zákona zachování hmoty :-). A výsledkem je„vznik moderní kulturní krajiny“:
Deblík-Trabice
Kubacka v pozadí Deblík + zárez pro dálnici
Tunel Prackovice
Libochovanská kotlina byla podle pravekých archeologických nálezu osídlena již od neolitu zhruba pred 7000 lety. V dobe bronzové (pred 3000 lety) zde vznikla keltská sídlište, tzv. lužické a knovízské kultury.
Krajinný ráz Libochovanské kotliny se v prubehu veku prubežne menil. Zmeny zpusobila kolonizace a zemedelská cinnost cloveka, (vcetne dnes již prakticky zaniklého vinarství a sadovnictví), také stredoveká a novoveká výstavba vesnic, vesnických obydlí, zemedelských usedlostí, kostelu, hradu, zámeku, cest, silnic, železnice, dálnice a v neposlední rade i zplavnování reky formou t.zv.kanalizace toku.
Napr. v dusledku výstavby vodního stupne pod hradem Strekov stoupla hladina Labe pod Deblíkem natolik, že zcela pod vodou zmizel tzv. "Libochovanský vrchnostenský ostrov", ve starých mapách oznacovaný jako "Libochowaner obrigkeitliche Insel".
Byl to ostrov píscitokamenitý a místní vrchnosti pravdepodobne sloužil k težbe písku a šterku (v mape z roku 1823, je znázornená uprostred ostrova prohluben s výškovým rozdílem cca 1,8 m).
Plavební provoz byl veden vlevo – prackovickým ramenem, kdežto v pravém – libochovanském rameni, byla úžina vytvorená skalními prahy, které smerovaly rozdelený vodní proud šikmo k pravému brehu a tím zde byl breh výrazne "vydutejší". Tyto prahy zrejme v dávné minulosti prispely také ke vzniku ostrova. Ovšem nevylucuji, že zacátkem 19. století (nebo možná již koncem 18. století) byly za nízkého stavu vody v levé cásti recište skalní prahy cástecne (kvuli zlepšení plavebních podmínek) vylámány.
Na vtoku do libochovanského ramena byl kotven plovoucí mlýn -viz pekná dobová rytina (mlýn pracoval ješte roku 1860).
Proto je reka Labe pod Deblíkem v r.km 778,1 za normálního vodního stavu širká nejakých 330m (což lze jednoduše overit napr v aplikaci Google Earth), tj. je zde asi 3krát širší než napr. u prívozu ve Hrensku, kde reka opouští území CR.
V tomto míste má Labe nejvetší souvislou šírku toku v rámci celého území naší republiky!
Poznatek je potvrzen i Státní plavební správou – cituji ze získaného vyjádrení: „Podle našich dostupných podkladu se v této cásti Labe skutecne jedná o jeho nejvetší šírku (myšleno jako šírka vodního toku, ne plavební dráhy) na území CR.“
