Prírodní rezervace
Cernovický
hájek
predstavuje nejseverneji položený fragment
lužního lesa v Dyjsko-svrateckém
úvalua je typickým
príkladem ukazující bohatost puvodních
ekosystému v dnes již silne urbanizovaném
území.
Prestože tento
ostruvek lužního lesa již dávno
neoplývá velkým množstvím
vzácných a chránených druhu rostlin ci
živocichu, je unikátní
práve pro svou velkou schopnost prežít v silne
kulturní oblasti.V jeho
bezprostrední blízkosti se nachází
železnicní trat, dálnice, obchodní
centrum, zahrádky, pole, prumyslové objekty a
mestská skládka odpadu.
Historie
Nejstarší písemná zmínka o
lužních lesích v J okolí Brna
pochází z r. 1197, z doby Václava
I.
Behem
17. a 18. století byla rozsáhlá plocha
lužních lesu témer celá vykácena
kvuli potrebe dreva pro opevnení mesta a hradu
Špilberk.
Napoleonské války na zacátku 19. stol.
s sebou nesly další potrebu
dreva,která
se opet hradila z lužního lesa podél
Svitavy.
Vykácené prostory
byly premeneny v pole.
V letech
1948-1951 byly zregulovány toky obou brnenských rek.
Tím se hladiny spodních vod snížily o 2
metry a zmenily se nekolik set let trvající
hydrologické pomery oblasti.
Od
zárí 1867 do srpna 1869 byla postavena
železnicní trat Brno – Prerov. Tato trat
pretala lužní lesy, rozdelila je na dve cásti.
Tímto zásahem došlo k výronu
podzemní vody a území bylo opet
podmáceno což
nejspíš vyvolalo obnovu lužního lesa
jižne od trati a vznikl tak dnešní
Cernovický hájek.
V roce
1954 byl celý lužní les
ležící S od železnice, i pres odpor
verejnosti, vykácen a premenen v neregulovanou
skládku mestského odpadu. Z lužního
lesa Rájecek zbylo pouhých necelých 12
ha.
Roku 1977 se lokalita
Cernovický hájek stala prírodní
rezervací.
Flóra
Podle Lesního hospodárského
plánu na období 2002 – 2011 se
lesní porosty mají nechat po celé ploše
prirozenému vývoji s citlivými
zdravotními probírkami.
Vysoká hladina podzemní vody a znacné plochy
periodicky kolísající stojaté vody
ovlivnují tvárnost rostlinných
spolecenstev.
Stromové patro tvorí z
nejvetší cásti olše lepkavá
(Alnus glutinosa).
Kerové patro tvorí nejcasteji bez cerný
(Sambucus nigra) a javor jasanolistý (Acer
negundo).
Bylinné patro tvorí hlavne cesnek
medvedí (Allium ursinum), který
rozkvétá pocátkem kvetna, orsej jarní
(Ficaria verna), dymnivka dutá (Corydalis
cava), ostrice ostré (Carex acutiformis),
potocník vzprímený (Berula erecta),
ostrice rídkoklasá (Carex remota),
netýkavka malokvetá (Impatiens parviflora),
blatouch bahenní (Caltha palustris), preslicka
porícní (Equisetum fluviatile), kosatec
žlutý (Iris pseudacorus) a bledule
letní (Leucojum aestivum). Podle cerveného
seznamu rostlin zde dnes najdeme pouze tri druhy
vzácnejších rostlin a to
áron východní (Arum cylindraceum), jilm
drsný (Ulmus glabra) a jilm vaz (Ulmus
laevis).
Fauna
Zvlášte chránených
živocichu se v Cernovickém hájku vyskytuje
podstatne více než rostlin.
Skokan
skrehotavý (Rana ridibunda) a strnad lucní
(Miliaria calandra), rosnicka zelená (Hyla
arborea), krahujec obecný (Accipiter nisus),
sýcek obecný (Athene noctua) ci žluva
hajní (Oriolus
oriolus).
Cache
Prosím
nezapomínejte že se nacházíte v
prírodní rezervaci, tudíž nic netrhejte a
do zamokrených míst vstupujte pouze pokud vás
tam požene šipka:)
Úroven
obtížnosti terénu je variabilní podle
rocního období, na podzim se celý hájek
zaleje vodou, takže v míste uložení
schránky se musíte pohybovat opatrne. Rozhodne
tenisky nebudou nejvhodnejší
obuv.