Kraťoučká procházka Skočicemi, keš naleznete nad vesničkou, ale v logu fotografii prosím ukažte, že jste u studánky byli, (naleznete ji na souřadnicích STUDANKA)je pravda že studánka už není tak krásná jako kdysi a je sevřena mezi domy, ale právě proto stojí o Vaši návštěvu. Pokud nevlastníte fotoaparát ani na mobilním telefonu... co nadělám že :)
“Věž Skočického poutního kostelíka přetíná obzor krajiny vodňanské a my se ohlížíme k západu, abychom ještě naposledy pozdravili Strakonicko, kraj mohyl, pravěkých hradišť, i město, naplněné dělným ruchem našeho času.
(L. Stehlik, Země zamyšlená I,1986, s. 287)
Strakonicko má Podsrp, Vodňansko Skočice. Dvě poutní místa, podobna si skoro jako vejce vejci. Jen horu Srpskou vystřídal Skočický Hrad, panenku Marii Podsrpenskou panenka Skočicka a pramen léčivé zázračné vody pod kapličkou Panny Marie najdeme na obou místech.
Puvodne se ve Skocicich rozkladal vladyci statek, pozdeji zamek, ktery 1588 vyhorel. Pozar prezil obraz Matky Bozi, pochazejici z Nalzovskych Hor a to byl duvod o necelych sto let pozdeji (1677, inu, tuhe baroko a rekatolizace…) k zalozeni kostela. Ze se nam ty zivly ale pekne sridaji, na Podsrpu Pannu Marii prinesla voda, tady zase radil ohen. V polovine 19. stoleti se kostel stal farnim, navic i poutnim a byly k nemu pristaveny ambity, osmiboka kaple, zakoncena osmibokou vezickou i osmiboka hrbitovni zed.
Krome “ohnivzdorneho” obrazu Panny Marie Skocicke, zahalene pruhlednou rouskou, se stal druhym poutnim “tahakem” pramen udajne zazracne vody jen kousek pod kostelem. Neni divu, protoze pramenita voda, bere sve pocatky v rozsahlem skalnatem podlozi zalesneneho Skocickeho Hradu a ta sila uz nekde musi byt znat. Puvodni studanka byla pozdeji zmenena ve studnu s pumpou, obestavena kaplickou Panny Marie a symbolicky uzavrena oteviratelnou mrizi. Pro poutniky, pro mistni, pro obecni dum a treba i pro hospodu, ktera je hned za silnici.
Mozna sem krome poutniku, chodili uzkou ulickou pro vodu take “spitalnici”, tj. obyvatele mistniho Skocickeho knizeciho spitalu, vznikleho 1803 v prostorach fary. Nadace knizete Schwarzenberga totiz na fare zridila osm mist pro prestarle delniky z velkostatku, jejichz nelehke osudy ve starobinci podrobne zachycuje kniha Farniho uradu Skocice. Inu, dve instituce a dva pani (zde pan farar a pan reditel panstvi) v jedne budove, nikdy nedelaji prilisnou dobrotu a mimo jine, doslo i na spory o vodu. Jinak starobinec nebyl zadna charita, muselo se zde platit, ale ve sve dobe slo urcite o velmi chvalyhodny pocin. Stejne jako ochrana studanky pod dohledem obrazku Panny Marie, ktery je zde dodnes. Spital fungoval az do roku 1935, kdy byl jako dar preveden obci.
Seniori, leciva voda, Schwarzenberkove… Krome Skocic spojeni charakteristicke pro svetozname Janske Lazne, jedine lazne na ceske strane Krkonos na upati Cerne hory. Nedaleko pralesa Rychory, kteremu Skocicky Hrad muze misty smele konkurovat. Jedno z nejvyznamnejsich sportovnich a turistickych stredisek Krkonos a navic v narodnim parku. Usmevnou zajimavosti muze byt, ze teple prameny tady objevil roku 1006 jakysi Jan (odtud jmeno), zbrojnos Albrechta z Trautenberga. Kdyby neslo o zbrojnose, ale o hajneho, byla by podobnost s nejznamejsim zapornym “hrdinou” nejoblibenejsiho ceskeho Vecernicku uz opravdu vice nez symbolicka…
Lazne se puvodne jmenovaly Teplice Svatojanske a voda se tu soukrome vyuzivala jiz od poloviny 15. stoleti. Zlomovy je rok 1677 (uz jednou zaznel v uvodu, to jsou ty nahody!!!), kdy majitel panstvi Adolf, knize ze Schwarzenbergu, dava zaklad dnesnimu lazenskemu mistu. Po stu letech sice panstvi prodava, aby byl blize svym jiznim Cecham, ale symbolicky nazev Cesky Hostyn o dalsi stoleti pozdeji presvedcive vypovida o lazenskem vehlasu. V roce 1935 se navic proslavily jako prvni evropske lazne na leceni stavu po detske obrne, zavedenim lecebnych metod podle americkych lazni Warm Springs. Z hlediska chemickeho slozeni jsou termalni prameny (Januv a Cerny) prostou hydrogenuhlicitanovou vapenato-sodno-horecnatou vlaznou vodou (27,5 stupne Celsia. Pro svuj klid, pohodu i tuto vodu jsou lazne velice oblibeny mezi seniory, casto si vyjizdejicimi lanovkou na blizkou Cernou horu (1299 m n.m).
Bohuzel, dobrodini silne vody zpod Skocicke hory jiz vyuzivano neni. Postupem doby zacali lide na “svou” studanku zapominat, pumpa cerpala stale mene a mene, az jednoho dne docerpala uplne. Vsiml si toho vubec nekdo? Ale voda pod skocickym kostelem nezmizela. Stale proudi z podzemi Hradu a ceka, az si na ni lide zase vzpomenou. Mozna to bude brzy, mozna pozdeji. Nespecha. Casu ma dost. S lidmi je to horsi…
A co nam povedely rozbory vody:
Co se tyce radonu, namerena hodnota cini 110 Bq/l, coz je trikrat mene nez na Podsrpu, ale o jeho vyznamu a nebezpeci jsme mluvili jiz minule. Protoze pramen je kaplickou uzavren jen mrizi, lze predpokladat, ze radon z vody se v kaplicce nijak nehromadi a odchazi volne ven. Z hlediska normy pro pitnou vodu je tedy obsah radonu vyssi (dle normy by mel byt do 50 Bq/l), ovsem prakticke negativni ucinky nema. Je mozne, ze hodnota radonu je zde vyssi nez na Podsrpu i proto, ze tam voda volne proudi z pramene, kdezto ve Skocicich je uzavrena v pomerne hluboke studni.
Voda je opet mirne kysela, pH cini 6,41, takze norme na pitnou vodu nevyhovuje (norma je od pH 6,5 do 9,5). Zavaznejsi je vsak vyskyt coliformnich bakterii, kdy doporucena hodnota je nulova, ovsem zdejsi vzorek dosahl hodnoty 44 KTJ/100 ml (KTJ-kolonie tvorici jednotku), coz by pri primem piti, bez prevareni, mohlo zpusobit strevni potize. Co se tyce dusicnanu, hodnota 55 miligramu v litru (mg/l) neni prilis vysoka (limitni hodnota je 50 mg/l) i kdyz do kojenecke vody, ktera by mela obsahovat maximalne 10 mg/l ma jeste daleko. Zde je treba vyzdvihnout cistotu vody z Podsrpu, ktera mela hodnotu dusicnanu mensi nez 1 mg v litru. Z rozboru vyplyva, ze voda zpod Skocickeho kostela sice neodpovida urcenym kriteriim pro pitnou vodu, ovsem vyrazne pouze v obsahu coliformnich bakterii. Je pravdepodobne, ze pri znovuobnoveni a vycisteni studny a pri jejim castejsim cerpani, kdy by se vice mohla projevit samocistici schopnost vody, by se i tento ukazatel vyrazne zlepsil a Skocice by se znovu mohly pysnit kvalitni vodou primo za obecnim uradem.