Na Kravi hore Multi-cache

Na trase ke cache budete mít malý úkol: Hledejte a vyfotte stavbu (dum), která se vám nejvíc líbí. Foto priložte k logu.

Príkladem kvalitního bydlení je i tato vila v Tumove ulici

V publikaci Brno-Žabovresky, historie a soucasnost (vydané touto mestskou cástí r.1997) se o pohledu z Kraví hory do­cteme:
Pohled na krajinu dnes z vetší cásti urbanizovanou, který se nám mezi stromy roze­vre, je vyhlídkou, jakou se mu­že pyšnit jen málo velkomest. Vzájemné prolínání krajiny a mesta mane vyvolá v mysli název "zahradní ctvrt". Vidíme melkou, k jihu mírne naklone­nou kotlinu, obklopenou ven­cem malebných kopcu. Na svahu Kra­ví hory a pod Wilsonovým le­sem zacaly zacátkem století vy­rustat první vilky. Lidé mezi nimi ponechávali patricné od­stupy, ve kterých vznikaly za­hrady, anebo je staveli prímo do zelene sadu. Puvabné stavby - od historizujících se zimními zahradami ze skla a lahvovou zelení natreného dreva (staro­rakouský, tzv. pisárecký anebo svratecký styl), pres skvosty secese až po díla funkciona­listické, meziválecné brnenské avantgardy ci moderny - podá­vají obraz o vývoji spolecnosti i architektury v prvních ctyrice­ti letech tohoto století.

Ac­koliv se Kraví hora rozkládá od ulice Úvoz až po hrište Na Ros­nicce, a shoduje se s územím, jemuž se již ve stredoveku rí­kalo nemecky Grosser Simpel, nazývá se tak dnes prakticky pouze vr­chol hory s hvezdárnou a jejím bezprostredním okolím.

Stage1:
N49°12.332'
E16°34.265'

Ke stage1 se asi nejlépe dostanete ze zastávky tramvaje císlo 1 Bráfova.
Kolem této stage se roz­prostírá experimentální funkcio­nalistická obytná kolonie "Nový dum" z roku 1928. Jedná se o soubor volne stojících i radových domku, ohranicený ulicemi Bráfovou, Petrvaldskou a Šmejkalovou. Šlo o vzorkové typy, postavené v rámci expozice moderního bydlení "Nový dum", která by­la soucástí jubilejní "Výstavy soudobé kultury" v Ceskoslo­vensku v roce 1928 (u jejíž prí­ležitosti bylo otevreno i neda­leké brnenské Výstavište). Brno se tak muže pochlubit praktickou ukázkou funkcionalistického bydlení v Evrope. Kolonie vyniká stylovou jedno­litostí za soucasného respektu pro osobité rešení každého projektanta. Predepsány byly rovné strechy, využitelné jako terasy, unifikované prvky a ve­stavený nábytek. Rodinné do­my mely být zpusobilé pro sé­riovou produkci a dostupné i pro lidi s prumernými príjmy. Seznam zúcastnených stavite­lu se cte jako dejiny naší avantgardní architektury me­ziválecného období: Jaroslav Grunt, Bohuslav Fuchs, Josef Štepánek, Jaroslav Syrište, Jirí Kroha, Arnošt Wiesner, Hugo Foltýn, Jan Víšek, Miroslav Putna. Nejcennejší byl však podnik ve svém celku - jakožto pionýrský pocin, jímž se otev­rel pohled na nové, moderne pojaté bydlení, jaké se pak ve tricátých letech stalo samo­zrejmým. Brnenská moderní architektura se stala záhy po­jmem a dokázala, že patrí k tem, které v Evrope udávají krok.

Na výchozích souradnicích jsou na plote pred zdarile zrekonstruovanou vilkou dve cedule - na pravé najdete císlo A na levé císlo B

Všecko mi splývalo, zas v kvetnu navecer
jdu blízkým lesíkem a sedím u Rosnicky,
v lahodném jezere, z kterého voní špicky
jedlových stožáru s praporky ptacích per.

Tyto verše Ivana Blatného ze sbírky Melancholické procház­ky (básen Vzduch, cepel stríbrná, na kterou kdosi dých) zminují Rosnicku - sokolský stadion a restauraci u paty Kraví hory a Wilsonova lesa, pres ulici naproti proslulé vile D.S.Jurkovice, blízko které pujdete na další stage. Pokud ješte neznáte, doporucuji cestou navštívit cache Jurkovicova vila.

Stage 2:
N49°12.(B/A-20)
E16°34.(B/A-7)

Tady najdete za­jímavý dvojdum. Zde pár set metru od brehu reky Svratky, kde „kvete rozrazil“ bydlel v letech 1932-1958 velikán ceské poezie 20.století Vítezslav Nezval. Zjistete orientacní císla tohoto dvojdomku (hledejte podle pametni desky, která pred ním stojí) a nižší si poznacte jako C, vyšší pak jako D   

Stage 3:
N49°12.(C*5+15)
E16°34.(D*5+25)

Gradace hmot, zvýraznená rozdílnou strukturou a barevností mate­riálu, je charakteristická pro rodinné domy stavitelu Aloise a Viléma Kubových z let 1926-­27 na ulici Šmejkalove EE (zjisti na ceduli na dome pred kterým stojíš) až 69. Na jednom z techto domu najdete rybu a v ní nápis o F písmenech.

Stage 4:
N49°12.(E*100+5)
E16°34.(F*100+40)

O kousek dále se nachází Fuchsova stavba detského domova Dag­mar. Inspirací k jeho postavení byla dávná cesta novináre a spiso­vatele Rudolfa Tesnohlídka do Kodane, kde se o adventu roz­svecují mohutné smrky na ná­mestích. Kolem nich se konaly velké sbírky pro opuštené deti.
Dva dny pred Štedrým dnem roku 1919 se vydali prátelé, spisovatel a redaktor Lidových novin Rudolf Tesnohlídek, ma­lír a ucitel František Koudelka a soudní úredník Josef Tesar na procházku do zasnežených lesu mezi Bílovicemi a Brnem. V dolíku mezi koreny starého smrku našli promrzlé nemluv­ne. Zabalili ho do zimníku a beželi do Bílovic, kde ho na cetnické stanici privedli k ži­votu. Modrookého devcátka se ujali místní manželé Polákovi a dali mu jméno Liduška. Když dívka dospela, odstehovala se do Prahy, kde žijí její potomci dodnes. Prý byla dcerou neja­kého ruského zajatce z 1. sve­tové války. Malír Koudelka ji jako díte namaloval - obraz s názvem Dívka se zlatými co­py zdobil v Brne první detský domov. Ten bylo možno postavit ze sbírek, které se konaly pod prvním vánocním stromem na Námestí Svobody v Brne. Se stavbou podle plánu architek­ta Bohuslava Fuchse se zapo­calo v roce 1928. Je to jeden z klenotu brnenské funkciona­listické architektury. Uvnitr budovy se prosadila snaha o intimitu, zajištující detem príjemné prostredí domova. Dum dostal jméno po dánské královne Dagmar (doslova "Denní prísvit" cili Jitrenka), puvodním jménem Doubravce z rodu Premyslovcu, která proslula svou pécí o chudé a opuštené a je v Dánsku uctí­vána jako svetice.

Na dome je cerná pametní deska, kterou si prectete a zjistete rok narození G a úmrtí H osoby tesne spjaté s tímto detským domovem. Potom ješte doporucuji si dum obejít a prohlédnout z boku, kde najdete útulnou zahradu pro deti.

Na ceste k další stage se již presouváme z úpatí blíže k vrcholu Kraví hory. Pro vydechnutí si z ulic Mucednické a Královy mužete prohlédnout komplex Kounicových kolejí od arch. Hugo Kepky z let 1922-23. V souvislosti s tragickou rolí kolejí za Pro­tektorátu, kdy byly vezením a místem hromadných poprav, byl celý areál pietne upraven a stal se národní kulturní památkou. Temné minulosti budovy je venována místní cache Cest jejich pamatce No.4.

Stage 5:
N49°12.(G/2-525)
E16°35.(H/4-440)

Zde už se nachází prímo rodinný dum Bohuslava Fuchse, který si postavil roku 1927. Jeho jednotlivé místnosti se jedna druhé neuzavírají, nýbrž jsou ve vodorovném i svislém smeru navzájem prokompono­vány, a vytvárejí tak kontinuál­ní prostor. Prechod mezi vesti­bulem domu a vnejším svetem tvorí zimní zahrada. Na pametní desce zjistete rok narození I a úmrtí J národního umelce.

Stage 6:
N49°12.(I/5-14)
E16°34.((J/4)*2)

Tady mužeme obdivovat vilu od Josefa Kranze z let 1930-31. Je autorem i bývalé kavárny ERA v Cerných Polích, vynikající funkcionalistické stavby s lapidárním rastrem oken na hladkém prucelí. Na dverích vily najdete velké bílé císlo – poznacte si jej jako K 

Cache: 
N49°(F*A).(I-G+C+D-F*A)
E16°(K*A+E).(A*B-J+A*E*F+A)

Kousek nad cache je pekný výhled na kostel sv. Augustina z roku 1930, jednu z dalších cenených funkcionalistickych staveb v okolí. Pro dopravu domu mužete použít zastávku tramvaje hned vedle kostela.