Kostel svatého
Prokopa na Sladkovského námestí je
jednou z architekých dominant celého
Žižkova. Základní kámen tohoto
kostela byl položen kardinálem Františkem
Schönbornem 30. ríjna 1898 u príležitosti
50. výrocí panování císare
Františka Josefa I. Z tohoto duvodu se mu v prvních
letech existence také ríkalo
„Jubilejní“ kostel. Plány na stavbu
trojlodního sloupového chrámu vypracovali
architekti Josef Mocker a František Mikš.
Stavba kostela trvala celých 5 let, až mohl konecne
27. zárí 1903 arcibiskup a kardinál
kníže Lev Skrbenský z Hríšte
posvetit nový novogotický chrám za
prítomnosti místodržitele
Království ceského hrabete Ferdinanda Karla
Coudenhove s chotí. Prvním farárem byl
jmenován Mons. Eduard Šittler.
Chrám je dlouhý pres 51 metru, vejde se do nej
až dva tisíce lidí. Výška
krížové klenby dosahuje 16 metru, vež je
vysoká 73 metru. Jeho šírka ciní 17
metru.
Do kostela lze vstoupit jedním ze dvou schodišt o
21, resp. 24 stupních, která se
nalézají na jeho severní a
západní strane. Nad severním (hlavním)
vchodem je vzácný tympanon, jež obsahuje
reliéf Madony s Dítetem, kterému
zdejší patron Svatý Prokop
podává model kostela. Nad druhým,
západním (bocním) vchodem je zase socha sv.
Vojtecha, který zve návštevníky do
chrámu. Obe díla pocházejí z
dílny Josefa Pekárka, žáka
Myslbekova.
Kostel Sv. Prokopa
Ze zarízení interiéru je
nejproslulejší obraz Karla Škréty
Svatý Václav, obránce Prahy proti
Švédum z roku 1649, pocházející
z kláštera v Emauzích.
Hlavní oltár je novogotický,
projektovaný rovnež architektem Františkem
Mikšem. Má ctyri krídla na zpusob archy,
uprostred níž je socha sv. Prokopa v reholním
rouchu, obklopeného sv. Cyrilem a sv. Metodejem od sochare
Št. Zálešáka. Osm deskových
obrazu, venovaných významnými ceskými
šlechtickými rody, predstavuje výjevy ze
života sv. Prokopa, patrona chrámu. Obrazy maloval K.
L. Klusácek. Vršek oltáre zdobí skupina
Ukrižování Páne. Barokní
benátský lustr daroval kostelu kníže
Auersperg.
Schránka s ostatky sv. ProkopaNa bocním
oltári upoutá soška Madony s
Ježíškem, snad originál z 1. poloviny 15.
století, která byla zachránena za
tricetileté války v dome U Trí žaludu na
Novém Meste, kde byla uschovávaná až do
roku 1742. Bocní oltáre Panny Marie (vpravo) s
deskovými výjevy z jejího života a
oltár Božského Srdce Páne (vlevo) s
obrazy sv. Augustina a sv. Aloise zhotovil také
Štepán Zálešák.
Schranka s ostatky
Opuková kazatelna se žulovými schody je
zhotovena podle návrhu architekta Mikše, varhany na
prostranné kruchte zhotovila žižkovská
firma Emanuela Petra.
Vitráže v oknech byly zhotovené podle
plánu malíre K. L. Klusácka. Poslední
okno v jižní lodi bylo zdarile doplneno teprve v roce
1992 podle puvodního návrhu Cyrila Boudy.
Výjev zobrazuje setkání knížete
Oldricha se sv. Prokopem v lesích u Sázavy.
V letech 1992-1997 byl kostel dukladne restaurován a
rekonstruován.
Citovano z Wikipedie.