|
Slovum ci vetam ktere lze cist stejne popredu i pozadu se rika palindromy.
Ten snad nejznamejsi jsme si dovolili trochu pozmenit...
Proc Petrbok?
Protoze kdyz se rekne Kobyla, jednim dechem se musi rici i Jaroslav Petrbok.
Neni temer jeskyne v Ceskem krasu - krome tech noveji objevenych - kde by se nedaly zjistit znamky vyzkumneho usili nestora ceskych kvarternich badatelu a take jeskynaru, Jaroslava Petrboka. Vyvalky pred jeskynemi Nad Kacakem, Na pruchode a jinde, zasute a zarustajici sondy to vse jsou stopy po praci legendarniho Dedka, povestne a typicke postavy, ktera kraslila Cesky kras po radu desetileti.
Narodil se 25. rijna 1881 a po absolvovani zakladniho vzdelani si zvolil ucitelskou drahu. V roce 1933 byl penzionovan po afere, zpusobene jeho osobite pojatymi ucebnimi metodami. Penzionovani se mu naramne hodilo, mohl se nyni venovat plne sve milovane archeologii, studiu kvarteru a jeho stratigrafii, paleoantropologii a malakozoologii. V posledne jmenovanem oboru ziskal i ve vedeckem svete znacnou proslulost.
Petrbok byl soukromou osobou, za niz nestala s plnou vahou zadna vedecka instituce, a pokud jde o odborne skoleni, ziskal je hlavne soukromou pili, studiem literatury a stykem s graduovanymi odborniky.Ve svych mladsich letech mnoho cestoval, v popredi jeho zajmu byla tehdejsi Palestina, kde byla dosud panenska puda pro badatele a kde "i nadrazi bylo dlazdeno paleolitem", jak poznamenava ve sve knize.
Navstivil celou radu dalsich zemi, Mezopotamii, Besarabii nebo Island i radu zemi blizssich, ale preci jen tezistem jeho zajmu zustalo Ceskoslovensko. Cenne jsou jeho objevy a studie na travertinovych lokalitach, zvlaste v Ganovcich na Slovensku.
Ovsem Cesky kras, jehoz pojmenovani je Petrbokovou zasluhou, byl jeho nejcastejsim pracovistem. Prokopal a prozkoumal tu desitky jeskyni, previsu i otevrenych taborist. Objevil kostenou pistalku v jeskyni Nad Kacakem, kterou oznacil za "nejstarsi hudebni nastroj v Cechach", magdalenienskou rytinu na bridlicove desticce na taboristi nad Krapnikovou jeskyni na Sanove koute, nastroje pravekych lidi a kosti jejich zvirecich soucastniku na mnoha jeskynnich a povrchovych lokalitach. Byl take jeden z prvnich, kdo vstoupil v roce 1950 do prave objeveneho systemu jeskyni na Zlatem koni, kde nalezl a shromazdil - diky sve spolupraci s delniky lomu - radu cennych paleontologickych a archeologickych nalezu.
Jaroslav Petrbok si zaslouzil pro svoje vedomosti a pro skutecne ohromnou vedeckou praci, aby mu byl udelen cestny akademicky titul. Lec byl prilis otevreny a prilis uprimny kritik, coz se leckomu nelibilo a tak nebylo ani nejmensi nadeje, ze by Petrbok, kdysi i mimoradny posluchac Karlovy univerzity, mohl byt pocten udelenim hodnosti doktora honoris causa. Politicky byl Jaroslav Petrbok bourlivak, nekdy snad az se sklonem k anarchismu. Je zname jeho pratelstvi s Frantiskem Sauerem i Jaroslavem Haskem.
Je skoda, ze vetsina pribehu a vyroku velikeho Deda je nezverejnitelna - byl totiz ve vsem primy, nedelal zadnou "etiketu" a rekl vsechno tak, jak si to myslel - totiz hodne drsne. Humorne jsou cetne pribehy a citaty z jeho spisu. Nemame na mysli ty odborne, jichz jsou stovky (celkem se pocita, ze Petrbok publikoval na 1 000 praci), ale popularni, ktere napsal pro verejnost a ktere vydal vetsinou vlastnim nakladem. Napriklad v nevelke brozurce "Znovu za Dunajem", kde Petrbok zazil nasledujici povedenou epizodu v jednom drevenem bulharskem hotelu:
"Nebyly v nem stenice neboli drvenice jen proto, ze byl cely prolit petrolejem. Po kazdem kroku tato rozlehla budova zaskripala. V noci bylo to jeste vice slyset a bylo patrne, ze druhy host nemuze najit "OO". Konecne bylo i slyset, ze jej nasel."
V poslednich letech sveho zivota chodil Ded Petrbok obvykle v nedeli na Kobylu do lomu, kde kopal ve vyplni prastare kapsy v sousedstvi Chlupacovy sluje. Byly tam kosti zvirat a strepiny ulit mekkysu, tedy nalezy, ktere Petrboka velmi zajimaly. Zemrel 14. prosince 1960. Jeho hrob najdeme na Olsanech, v zahlavi je veliky kamen se sintrovymi polevy, ktery mu tam zasadili lomari ze Zlateho kone, protoze Dedek byl predevsim jejich a jim blizky a jim rozumejici.
"Vsechno pokoleni musi jednou odejiti, vsechna, dnesni nase prace jednou zapadne, a prave proto zivotem cloveka ma byt setreno. Ostatne: neni to vyhoda, ze vlastne vsechny ty kosti cloveka tak brzo zmizi? Vzdyt jinak bychom vsude a vsude chodili po kostech nescetnych generaci a bylo by nam jiste presmutno!"
J. Petrbok, Palestina (1927)
V lomu na Kobyle byla ukoncena tezba vapence v roce 1929 a od te doby se prirozenym vyvojem zaclenuje zpet do prirody. V roce 1970 byl lom prohlasen za chraneny prirodni vytvor a v roce 1999 za prirodni pamatku. Lom na Kobyle stale vybizi k novym vyzkumum a pozorovanim. Jednim z nejprekvapivejsich vysledku zkoumani byl nedavno zverejneny nalez nekolika mineralu. Jsou to napriklad - topaz, granat, stribro, jaspis, jantar, beryl, safir, achat a mnoho dalsich. Nejvetsi mnozstvi nove objevenych mineralu se nachazi v severozapadni casti lomu a pri trose trpelivosti muze nektere objevit i oko laika.
Lom se nacházi v severní casti navrsi Kobyla cca. 1,5 km jv. od Koneprus. Pristup je mozny po silnici z Koneprus do Menan - pozorne se divejte po nenapadne odbocce doprava k hajovne (voditkem take muze byt stanice autobusu se zlutym stozarem), pote polni cestou a do vlastniho lomu stolou, a nebo po naucne stezce Zlaty kun. Az budete mit tuto cache odlovenou, nezapomente nakouknout do Chlupacovy sluje. A kdyby se Vam zdalo, ze jsou z hloubi slyset rany krumpacem a jadrne kleni, vezte ze to Jaroslav Petrbok neunavne pokracuje ve svem poslani. A sobe prejme alespon kousicek jeho vule a zapalu pro poznavani.
Vzhledem k tematu se nam cache nechtelo plnit "tradicnim zbozim", a tak byl jeji obsah pri zalozeni jen z prirodnich materialu - kamenu. Prosime mente je za neco podobneho - treba za ty nejzajimavejsi, jake po ceste najdete (TB a ruzne Geocoiny jsou o.k.). Mozna v nich Jaroslav Petrbok objevi zkameneleho pleistocenniho mekkyse a zase tak obohati sbirky Narodniho muzea. A jeste jedno upozorneni: cache nekdy muze vazit i nekolik kg! :)
(pouzity vynatky z clanku ke 100. vyroci narozeni J. Petrboka z casopisu Stalagmit)
|