Nejstarší verze pověsti o Houdovi a pokladu pochází z vinařické farní Pamětní knihy z let 1795 - 1800. Píše se v ní, že Řehoř Houda, dříve ovčák a později rychtář obce Kozojedy, našel na Dřevíči poklad pod velkým opracovaným kamenem někde v prostoru "mezi kaplí a poustevnou". A za tento poklad pak koupil pro kostel ve Vinařicích zvon. V kozojedské obecní kronice, kterou založil a dlouhá léta vedl Jaroslav Mayer, je o Houdovi podrobnější varianta pověsti: "...zdálo se mu, aby šel na Dřevíč, kde je uložen poklad. Když se sen opakoval, vzal vůz, jel na Dřevíč a tam, kde je dodnes znatelná prohlubeň mezi kostelem a bývalou poustevnou, našel pod velkým kamenem mnoho zlata. Převlékl se pak za žebráka a šel do Prahy. Když přišel k zvonaři Brikciovi, šlehal proutkem do hotových zvonů. Jeden se ozval: Houda koupil zvon! Houda se zeptal, co stojí. Zvonař se domníval, že žebrák nemá na zaplacení a řekl, že čtyři sta zlatých. Houda ale ihned levnou částku zaplatil. Zvonař mu však řekl, aby si přišel pro zvon později. Mezitím mu ale zvon vyměnil. Houda však opět zkoušel zvony proutkem a ten svůj našel. Zvonař ho přemluvil, aby si dal na zvon vylít svoje jméno. Za to ale musil Houda potom zaplatit tolik, co by stály dva jiné zvony." Jiná pověst vypráví, že zvon od té doby hlásá z vinařické věže, že "Hou-da kou-pil zvon za čty-ři sta z Loun".
Bylo už zapsáno, že pověst vychází ze skutečnosti, že Houdův zvon skutečně visí na vinařické věži, navíc s nápisem o Houdovi i Brikciovi, zvonaři. Jedna jediná verze mluví o zlatu, dvě pak o částce čtyři sta zlatých. Faktem je, že to byl jistě nemalý poklad, jestliže umožnil prostému ovčákovi tak velkorysý dar a ještě mu zbylo tolik, aby pro tento majetek se stal z ovčáka rychtářem.
Vinařický zvon "Houda" je vysoký 110 cm, s průměrem 104 centimetry. Na horním okraji pláště je pás s anděly, či spíše s naháčky bez křídel, pod ním je pruh s akantovými listy. V ploše pláště je český text žalmu 126, po stranách světci Václav a Zikmund a dole medailón Adama a Evy pod rajským stromem. Vzadu je štít, který drží mořští bůžkové, a nápis: BRYCCIUS PRAGENSIS AUXILIOM DIVINO FECIT ME, tj., že Brikcius Pražský mne vytvořil s ppomocí boží. Vedle dalších zbožných slov v latině je na dnes čelní straně pláště text v češtině: RZEHORZ HAUDA RYCHTARZ Z KOZOGED WLASTNÍM NÁKLADEM SWÝM TENTO ZWON ZGEDNAL A ZAPLATIL LETA PANIE 1576. Na protější straně pláště je starý lobkovický erb a jméno Děpolta z Lobkovic a na Divicích, který byl tehdy majitelem Dřevíče, Vinařic a dalších statků i patronem vinařickéhoo kostela.
Stage 1 - N 50° 14.820 E 013° 48.446
U kapličky stojí křížek na něm je pamětní tabulka s letopočtem L.P. - ciferujte letopočet. A
Stage 2 - N 50° 14.565 E 013° 49.233
Naučná cedule Národní přírodní rezervace Pochválovská stráň. Má rozlohu XX.XX ha. Ciferujte celé číslo. B
Stage 3 - N 50° 14.584 E 013° 49.360
Na turistickém rozcestníku je po zelené značen počet kilometrů ke kolika cílům? C
Kolik km je to od rozcestníku do Třeboce? D
Stage 4 - N 50° 14.908 E 013° 49.613
Kolik km je to od rozcestníku k Oboře? E
Na informační cedulce Dřevíč - Kaple sv. Václava stojí, že hradiště je z F - 12. století
Finalni souradnice jsou N 50° 14.(A+4)(D)(E+3) E 013° 49.(B+1)(F)(C)
Soucet cislic v souradnicich je 63.
Kes je soucasti serie Povesti Rakovnicka. Sklada se z 10 kesi + 1 bonus kese. V osmi kesich naleznete indicie potřebné pro odlov bonusove kese. Indicie jsou z vnitrni strany vicka. Indicie si obkreslete nebo vyfotte. V zádnem pripade je neodnášejte.
GC5FZ3T - Pověsti Rakovnicka #1 - Zpropadený zámek
GC5FZ44 - Pověsti Rakovnicka #2 - O Dymovi
GC5FZ4B- Pověsti Rakovnicka #3 - Čertův kámen u Krt
GC5FZ4J - Pověsti Rakovnicka #4 - Zlatý poklad z Louštína
GC5FZ50 - Pověsti Rakovnicka #5 - O šlovickém vodníkovi
GC5FZ5A - Pověsti Rakovnicka #6 - O drakovi
GC5FZ5J - Pověsti Rakovnicka #7 - O Houdovi a zlatém pokladu
GC5FZ5Q - Pověsti Rakovnicka #8 - Vznik Rakovníka
GC5FZ5T - Pověsti Rakovnicka #9 - Kámen svatého Huberta
GC5FZ6M - Pověsti Rakovnicka #10 - O zkameněké panně
GC5FZ73 - Pověsti Rakovnicka #11 - Bonus |