Drinky z farmarskeho trhu ve Styrskem Hradci. Foto Marion Schneider & Christoph Aistleitner (User: Mediocrity), rijen 2009, Wikimedia Commons, PD-user.
CESKY
Predmluva
Proc drinka a proc tady? Cache se nenachazi u nejakeho drinu (nejspis jedine cervene plody, ktere u ni muzete potkat patri chebdi, a to by vam, na rozdil od sveho bratricka, bezu cerneho, dobre v brisku neudelalo). Je situovana pri historicke, lec v poslednich letech temer zapomenute a tim padem pustnouci ceste z Knovize na Rovina. Jeste pred zhruba 20 - 15 lety to byvala vcelku normalni travnata polnacka, kudy bylo za hezkeho pocasi radost prochazet a kterou se se dalo pohodlne projet na kole ci traktorem. Dnes, jak prinejmensim cast z vas diky dobyvani jinych kesi mela moznost zjistit, uz nektere useky stacily tak zarust, ze nejsou pruchodne vubec, o pohodli nemluve. Proto venujeme tomuto "powerless trailu" a podobne nepravem opomijenym soucastem vekovite zemedelske krajiny, totiz tradicnim tuzemskym druhum ovoce, jakousi pratelskou parodii / poctu / pendant serii Via Tutti Frutti (dluzno podotknout, ze s pozehnanim jejich autoru). Zatim se podarilo rucne proklestit a zpruchodnit zhruba ctvrtkilometrovy horni usek cesty tak, aby prochazka pro cache (a jeste kus dal) mohla byt opravdu prochazkou, a ne bojem pro brneni a macetu (jen pobliz cache se alespon prvnim navstevnikum par metru cesty ponechalo polozarostle, pro navozeni patricne atmosfery :-)). V kazdem pripade jediny rozumny pristup zatim vede z horniho konce - usti cesty na silnici Knoviz/Zelenice - Brandysek (viz AW) Technicke podrobnosti ohledne ukrytu a lokality naleznete v zaveru listingu. Ve zbyle casti trasy nize ku Knovizi by byl prostor idealne tak pro dva dalsi dilky serie, nicmene jejich pripadna realizace si zada sirsi spolupraci (prinejmensim CITO pro krovinorez).
Drin obecny
Drin obecny (Cornus mas), drive tez svida drin, je opadavy ker ci nizky strom z celedi drinovitych (Cornaceae); blizce pribuzny se svidou krvavou (Cornus sanguinea), s niz uz jsme meli moznost se seznamit u cache Nobody at home? - ZSO Svidna.
V tuzemskych podminkach dorusta drin od 3 do 7 metru vysky. V poslednich tydnech zimy, jeste pred zacatkem jara, se jeste hole vetevky obsypaji zlatozlutymi kvety, ktere v tomto obdobi poskytuji vzacnou potravu vcelam. Protoze drin kvete jeste drive nez napr. cizozemska zlatice (Forsythia, tzv. "zlaty dest"), casto se vysazuje v zahradach a parcich coby okrasna drevina. Navic, jelikoz dobre snasi rez, jej lze pouzit i do zivych plotu.
Kvety obsypany drin v Parc Neuman v Lucemburku. Foto Claude Meisch (User:Cayambe), brezen 2009, Wikimedia Commons, CC-BY-SA 3.0.
Na samem konci leta pak dozravaji jedle plody, zvane drinky. Jedna se o drobne peckovice, v neslechtene forme nejcasteji cervene barvy, mirne protahleho ovalneho tvaru, rozmeru priblizne 2 x 1,5 centimetru a hmotnosti okolo 2 - 3 gramu (barva a tvar vsak mohou byt velmi promenlive; drinky se mohou vyskytovat i svetleoranzove az temne fialove, kulovite i hruskovite). Sklizi se tak, ze se pod ker prostrou plachty a prave zrale plody se na ne setrasaji. Protoze plody na keri nedozravaji vsechny soucasne, ale casove okno zrani trva nekolik tydnu, je nutne setrasani drinek ve tri az petidennich intervalech opakovat, dokud neni sklizena cela uroda.
Drinky se vyznacuji nakyslou chuti, ktera se s prezralosti, jakoz i ucinkem mrazu zjemnuje. Lze je jist zasyrova, prave zrale jsou vsak jeste ponekud tuhe a lepe tedy nechat je nejprve ponekud "dojit" ci prejit mrazem. Pro vysoky obsah zdravi prospesnych latek (jedna se o jeden z nejbohatsich zdroju vitaminu C - kolem 75 az 120 mg na 100 g ovoce), jakoz i pektinu, predstavuji drinky vynikajici material na marmelady. Plody jsou vsak ceneny i jako surovina pro alkoholicke napoje, at uz drinkova vina ci palenky (drienkovica, Dirndlbrand).
Drinove drevo je vyznamne pro svou kromobycejnou hustotu, nejvetsi ze vsech v Evrope rostoucich (je tak tezke, ze dokonce ani neplave na vode), a proto bylo od nepameti vyuzivano na predmety a soucasti, od nichz se vyzadovala obzvlastni mechanicka odolnost jako ratiste kopi a ostepu, topurka, loukote, ozubena a palecna kola ci tkalcovske clunky.
Pecicky se drive zuzitkovavaly k prazeni kavove nahrazky. Nekdejsi turecke pokryvky hlavy - fezy - se barvily prave stavou z drinek. Plody, listy i kura se uzivaly v lidovem lecitelstvi, zejmena na zazivani.
Pravlast drinu obecneho se naleza kdesi na pomezi Evropy a Asie, od Balkanu, pres Malou Asii a Kavkaz az po Iran; casem se vsak tento druh rozsiril i do dalsich relativne teplejsich oblasti severniho mirneho podnebneho pasu, stredni Evropu nevyjimaje. V prirozenem prostredi nevytvari drin souvisle porosty, ale roste spise ve spolecnosti dalsich drevin jako dub pyrity, slivon trnka ci ptaci zob obecny, jednotlive ci v malych skupinkach suchych a prosvetlenych lesich, na skalnatych stranich a v lesostepich. Jedna se o drevinu skromnou, bez vetsich naroku na podklad - nejlepe se uplatnuje v pudach melkych, ba primo kamenitych, zvlaste jsou-li teple, dobre provdzusnene a mirne zasadite (pozn.: okrasne velkokvete kultivary naopak vyzaduji pudu spise kyseleho charakteru!). Prestoze drin tihne k teplejsim stanovistim, stredoevropske mrazy do -30 stupnu drin bez problemu snasi; tez chorobami, skudci ani nadmernym okusem zveri prakticky netrpi.
V nasi zemi se lze s volne rostoucim drinem setkat zejmena v teplejsich oblastech strednich a severozápadních Čech a jizni Moravy. Jako svida, i tato drevina patri do ceske krajiny od nepameti a svuj nazev od ni odvozuje nejedno sidlo; primo v kladenskem okrese nalezneme hned dve takova: Drin (dnes soucast Kladna) a Drinov (obec u Zlonic - ta si nedavno poridila drinovou ratolest i do znaku). Dalsi obce jmenem Drinov lezi v okresech Melnik a Kromeriz, ctvrty Drinov, u Komoran v okrese Most, padl za obet povrchove tezbe uhli, obdobne jako vesnice Drinek nedaleko Biliny v okrese Teplice, ktera musela ustoupit Radovesicke vysypce (vysypce je venovana cache Terra incognita). Jina osada jmene Drinek se vyskytuje jen par kilometru od te zanikle, v ramci vesnice Tepla v okrese Litomerice. Za zminku urcite stoji i vrch Drinov (247 m) nedaleko Kralup nad Vltavou, jeden z nejvyraznejsich vrcholu Stredolabske tabule, kde si muzete divoce rostouci driny prohlednout v ramci prirodni rezervace a cache Drinovska stran.(.
 |
 |
 |
| Drinov (okr. KL) |
Drinov (okr. KM) |
Drinov (okr. ME) |
Drin obecny coby mluvici symbol na vlajkach obci CR. REKOS, PD-CzechGov, upraveno.
Celkove vsak je drin mezi tuzemskymi drevinami takovou nenapadnou a prehlizenou Popelkou, ktera dela nasi krajine doslova "krovi" - pocet jedincu, kterym se dostava zvlastni ochrany coby pamatnym stromum, by vydal na pouhou jedinou ruku nesikovneho tesare:
- Borovansky drin (Borovany okres Ceske Budejovice, N 48 53.908 E 014 38.491)
- Drin u Vrbu (Strilky, okres Kromeriz, N 49 08.648 E 017 12.785)
- Drin v NPR Ctvrte (Mcely, okres Nymburk, cca N 50 17.676 E 015 03.690)
- Obecni drin (Tvarozna Lhota, okres Hodonin, N 48 51.841 E 017 22.613)
Mozna je na vine i to, ze ani starim nenabyvaji driny nejak majestatniho vzezreni - i opravdu vekovite exemplare jsou stale nevelkym stromkem s kmenem nepresahujicim nekolik decimetru prumeru. Typicky se vsak driny dozivaji neco pres sto let.
Mnozit lze drin snadno semeny, vysevanymi ihned po oprani duziny z neprezralych drinek (v takovem pripade nova rostlina zacina plodit okolo 8 let veku), ale u kultivaru (v tuzemsku se pestuji zejmena "Devin" a "Titus") se zpravidla dava prednost rizkovani ci hrizeni, aby byly zaruceny pozadovane vlastnosti odrudy shodne s matecnim kerem. Takto vegetativne mnozene rostliny plodi jiz tretim rokem.
Stolety Obecni drin u Tvarozne Lhoty (okr. Hodonin). Foto znackarml, listopad 2013, porizeno primo pro tuto cache.
Zdroje informaci
- Hieke, K. Prakticka dendrologie I. Praha : Statni zemedelske nakladatelstvi, 1978.
- Kol. aut. Wikimedia Commons (kategorie Cornus mas) a Wikipedie (heslo Drin obecny, vicero jazykovych verzi (zejm. bg:, cs:, de:, en:, fr:, it:, nl:, pl:, ru:, sh:, sk: wikipedia.org).
- Richter, M. Drin je ker krasny i uzitecny: pestovani, sklizen a zpracovani drinek (www.ireceptar.cz).
- Rysan, M. a kol. Zaciname zahradkarit. Praha : Statni zemedelske nakladatelstvi 1990.
- Sonsky, D. Zive ploty a tvarovane dreviny v zahrade. Praha : Grada Publishing, 1999.
- Walter, V. Rozmnozovani okrasnych stromu a keru. Praha : Brazda, 2001
- Zajic, V. Svidy a driny (Cornus) (www.ekozahrady.com).
English
The cache is not located near any example of European Cornel (Cornus mas) but along an ancient way, nowadays almost forgotten and ovegrown, which runs among fields and deserted orchards and connects village of Knoviz with vast elevated plateau called Rovina ("The Plains"). It has been in many aspects neglected as various traditional fruits native to Central Europe - hence this friendly parody / tribute / appendix to the Via Tutti Frutti series on the opposite side of the valley.
Illustrace kvetoucich a plodicich ratolesti drinu obecneho z atlasu Flora von Deutschland, Österreich und der Schweiz in Wort und Bild für Schule und Haus, autor Prof. Dr. Otto Wilhelm Thomé, Gera, 1885, Wikimedia Commons, PD-old.
Podrobnosti cache:
zemepisne:
kraj: Stredocesky
okres: Kladno
obec: Knoviz
katastralni uzemi: Knoviz
nadmorska vyska: ~305 m
provozni:
provedeni: plastova nadoba (nestandardni plochy valec) velikosti mensi small (0,2 l)
pristupnost: celorocni, jen za snehu ci mokra (trava atp.) mene vhodne; nenarocna na fyzickou koncici, mirne naroky na odeni (pravdepodobne ve finale pujdete na kolena) a obuti (mozny vyskyt ostruzinovych slahounu aj. trni, tudiz mejte solidni podrazky i kryte narty). Prevyseni od parkovaciho prostoru cini zhruba minus 15 m, vzdalenost, dle smeru prijezdu a tedy mista zaparkovani, 150 az 200 m. Fyzicky je snadne dostat se na nekolik kroku od cile s kolem, kocarkem ci psem, ale opatrne, protoze na ceste mohou byt v trave trny a ulomky sipkovych vetvi po pruklestu. Podari-li se cestu dobre proslapat, bude prave na provetrani se psem takrka idealni. Jedna se o polni cestu, jez z teto strany neobsahuje zadnou zabranu ci oznaceni zakazu vjezdu, ctyrkolkou tedy lze po ceste dojet na cca 20 metru od cile. Obdobne i automobilem (zde by ceste projeti dokonce primo prospelo), ale nerucim za to, ze se po trase o pripadne hrboly neda neco na spodku urazit. Zaparkovani nahore u silnice je jistejsi volba.
umisteni: puvodni, bez presunu
vandalismus apod. doposud dve ztraty (4Q 2021 a 4Q 2022)
vhodnost pro trasovatelne predmety: pouze rozmerove velmi drobne
vyskyt mudlu u cache: na ceste mizivy, jakekoli setkani s nekym jinym nez kacerem velmi nepravdepodobne; lokalita lezi daleko od veskerych sidel
posledni kontrola: 10. unora 2023
potreba udrzby: in situ t. c. zadna
planovana kontrola: jaro 2024
posledni uprava listingu: 10. unora 2023
podekovani:
(i kdyz myslenka, venovat krabicku tehle ceste, je ma vlastni a saha uz radu let zpatky, zadna katastrofa, jak se rika, doopravdy nenastane bez soubehu vice okolnosti ;-))
zasluhu na vzniku cache mj. maji: raniformes (za tematickou linii a podporu pri realizaci), sefont (za myslenkove spriznenou poznamku, kterou pred casem pronesl o geodalnicich), Stara.kryta (ze ten vyrok v jednom svem logu zaznamenal), znackarml (za obetave zorganizovani ilustracniho foto) a vsichni dalsi u obrazku jmenovani autori; tez Tobias Reviewer (ze venoval tak hezky a svatecni den publikaci, misto aby sam sel lovit)
