Nobody at home? - ZSO Svidna Traditional Geocache

Svidna kvetouci. Foto: strudl, kveten 2008.

cesky:
K cili se lze snadno dostat ze silnice spojujici Drnek a Msec. Auto muzete nechat u N50 12,110 E013 56,993. Po par krocich se na rozcesti dejte cestou vpravo (nedejte se zmast zdanlive spatnym smerem, pesina se zakratko stoci za sipkou) a po nejakych 300 m chuze se uprostred lesa dostanete na misto, kde se ve 13. az 15. stoleti nachazela vesnice Svidna, zalozena za velkeho kolonizacniho rozmachu. Jeji zanik byl pozvolny - hospodareni na neurodne opukove plosine s nedostatkem vody se prestavalo vyplacet a nekdy pocatkem 16. stoleti byly posledni domy ponechany svemu osudu; pole zarostla lesem. Jen nazev navrsi Svidna pretrval. Teprve v 60. letech 20. stoleti byl zahajen archeologicky pruzkum. K velkemu prekvapeni se ukazalo, ze jiz ve stredoveku byly domy na Slansku budovany cele z kamene (pochopitelne vyjma strechy). Svidna je nejdukladneji prozkoumanou lokalitou sveho druhu v Cechach - vzorovy priklad zanikle stredoveke osady. Pri trose fantazie jsou pozustatky vsi stale zretelne - rozpadle domy a zbytky opukovych ohradnich zdi se prostiraji vsude okolo.
TOTO NENI NOCNI CACHE!

Poloha zanikle Svidny. Cervene je tez vyznacen pramen v rokli jizne ode vsi a stopy polnosti, lezicich na vychod od ni. Mapa Toniczech, listopad 2009.

Kdyz si v 60. letech 20. stoleti archeologove dali za cil dukladne prozkoumat nekterou ze zaniklych stredovekych vesnic, soustredila se jejich pozornost prave na Kladensko a Slansko, do oblasti, v niz, jak doufali, vseobecna dostupnost stavebniho kamene mohla uchranit pozustatky takovych sidel od rozebrani a prikrov lesniho porostu mohl poskytnout zastitu pred rozoranim. Badatele meli povedomost o nekolika sidlech, pripadajich do uvahy (jednim z nich byla kupr. Nemecka Lhota u Kamennych Zehrovic), ale zpocatku vubec nevedeli, kde presne se v terenu jejich pozustatky nachazeji. Pritom bylo zrejme, ze pozustatky prave Svidny, musely jeste v nedavne minulosti byt dost napadne; zminuje je roku 1845 Johann Gottfried Sommer ve sve topografii Das Königreich Böhmen a roku 1904 Ferdinand Velc v Soupise pamatek slanskeho okresu. Popis polohy vsak byl dost neurcity, a tak nezbylo, nez se (neuspesne) vyptavat mistnich a kousek po kousku, prakticky ve volnem case, procesavat les u Malikovic a Drnku. Nakonec byly pozustatky Svidny pro vedeckou obec objeveny kuriozni nahodou, kdyz se k nim pri jedne z takovych vyprav na jare 1966 archeologovi Zdenku Smetankovi zatoulal sestilety synek. :-)

Pozustatky Svidny se ukazaly vyjimecne dobre zachovale - pouhe studium vystupujicich povrchovych tvaru (tj. zarostlych zbytku zdi) umoznilo dobre poznat rozvrzeni vsi jeste pred zahajenim vlastnich vykopovych praci. Vse navic zvyraznoval travni pokryv v kombinaci ojedinele pro tuto lokalitu; na sutinach rostouci valecka praporita (svetle siroke, na podzim rudnouci listy) ostre kontrastovala s porosty metlicky krivolake (tmave uzke listy) v plochach dvoru. Vse doplnuje vsudypritomny barvinek neboli brcal mensi, asi jediny obyvatel, ktery ve vsi preckal uplynulych pet stoleti - jak vidno, uz tenkrat si lide na zahradkach pestovali neco jen tak pro okrasu.

Svida krvava (Cornus sanguinea)	Valecka praporita (Brachypodium pinnatum)	Metlicka krivolaka (Deschampsia flexuosa)
Ilustrace Carl Axel Magnus Lindman, okolo 1920.

Zanikla vesnice stavala na horni hrane opukove planiny nad rokli, v niz studankou prameni bezejmenny potucek. Merila priblizne 245 × 170 metru a zaujimala plochu neco pres 4 hektary. Jeji osu tvorila dnes jiz zanikla cesta, spojujici Malikovice a Msec; po obou stranach teto komunikace stavalo celkem 14 usedlosti (8 na severni, 6 na jizni strane) tak, ze vytvarely ve svem stredu obdelnou naves rozmeru 156 krat 39 metru. Uprostred jizni strany navsi vybihala mezi stavenimi uzka ulicka, kudy se zrejme sestupovalo do rokle k prameni. Zakladni sirka pozemku (u vetsich usedlosti jedenapul-, dvoj- ci ctyrnasobna) cinila 21 m, coz snad mohlo v dobove mire odpovidat 35 prazskym loktum. Rozdilne velikosti parcel pak pravdepodobne odrazeji nerovnosti v majetkovem postaveni sedlaku - nejvetsi usedlost c. 3 snad patrila rychtari a parcela c. 14 je interpretovana jako vrchnostensky hospodarsky dvur. Pudorys jednoznacne svedci o pravidelnem a planovitem vymereni vsi, coz klade jeji zalozeni nekam do druhe poloviny 13. ci na sam pocatek 14. stoleti; v predeslych dobach totiz podobne projekty nebyly obvykle. Mimo vlastni vesnici se nachazeji pozustatky cinnosti jejich obyvatel jeste na nekolika mistech. Opuka pro stavby byla lamana v rokli, jen kousek od pramene. Ve snizenine, ktera usti do hlavniho udoli primo ve vychodnim sousedstvi vesnice, byval maly rybnicek, v nemz se za destu zachytavala tolik potrebna uzitkova voda. Pokud jde o vodu pitnou, usedlosti nemely vlastni studny - ta byvala jedna spolecna na navsi. Krom toho snad existoval jeste vetsi rybnik na potucku nize v udoli, jak naznacuje pisemna zminka z roku 1386, jeho stopy v terenu se vsak nepodarilo objevit. Mezi Svidnou a Malikovicemi se na nekolika mistech dochovaly terasovite zbytky policek, naznacejici nekdejsi rozsah svidenskeho katastru.

Pudorys vsi zjisteny studiem reliefu destrukci.

Sezona 1967 byla venovana zamereni viditelnych struktur, v roce 1968 probehl za pouziti protonoveho magnetometru, zapujceneho Lericiho nadaci z Rima, geofyzikalni pruzkum, ktery mel zjistit pozustatky kovovych predmetu. Vlastni odkryv, zahrnujici usedlosti c. 1, 2 a 3, probehl v letech 1969 az 1973 na celkove plose 0,42 ha, dalsich 0,1 ha pripada na kontrolni sondy.

Temer vsechny zdene objekty jsou dobre dochovany do vyse nekolika decimetru az jednoho metru, nekdy i vice. Jadro kazde usedlosti tvoril protahly dum o trojdilne dispozici - jizba - sin - komora. Stavby byly zakladany bez hloubenych zakladu, primo v urovni terenu. Zdivo z opukoveho kamene se ukazalo peclive skladane a radkovane, jako pojivo slouzila hlina, vapenne malty nebylo pouzivano. Vyzdivku topenist tvoril namisto jinak vsudypritomne opuky o neco zaruvzdornejsi slepenec, zrejme pro tento ucel dovezeny z nekolikakilometrove vzdalenosti. Z vetsiho mnozstvi hliny, pokryvajici podlahu obytnych mistnosti lze dovozovat, ze jde o tepelnou izolaci stropu, spadlou pri postupnem chatrani objektu. Nadto nelze vyloucit ani dalsi zatepleni pomoci hlinou vyplnovaneho obedneni vnitrnich sten. O blizsim provedeni stresni krytiny, tj. zda byla sindelova ci doskova, nelze z nalezenych stop nic soudit. Nedochovaly se zadne organicke materialy, nebot prostredi pro jejich dlouhodobe pretrvani je na Svidne velmi nepriznive; tloustka zeminy nad skalnim podlozim mnohdy nedosahuje ani 10 cm a vse je tak snadno vystaveno stridani rocnich obdobi. Krome zjistenych staveb lze pro kazdou usedlost predpokladat existenci drobnejsich hospodarskych objektu ze dreva, po nichz nezustalo ani stopy. Dokonce ani v pecich se nepodarilo najit zadne zuhelnetele zbytky - ve vsech pripadech byla topeniste pred opustenim, zrejme z poverecnych duvodu, peclive vymetena. Zajimavosti je odhaleni - prazdne -dobove skryse na cennosti: V usedlosti c. 3 byla v podlaze jizby zjistena 40 cm siroka a 80 cm hluboka jama, z jejihoz boku zasahovala pod prah mistnosti jakasi kapsa.

Vyzkum zapadni casti usedlosti c. 3. (1969). Obytny dum (sklep, komora, sin, jizba, staj), vlevo roh sypky. Pohled od severovychodu.

Vsechna starsi prozkoumana venkovska sidla na ceskem uzemi jsou budovana vyhradne z kmenu, prouti a hliny; kamen zde nachazi uziti pouze v konstrukci otopnych zarizeni. Ac bylo zednicke remeslo nasim predkum dobre zname (koneckoncu zde jiz po staleti vznikaly kostely, opevneni a dalsi podobne stavby z kamene), prosti zemedelci dlouho nemeli potrebu vyuzivat je pri budovani svych usedlosti. Teprve vseobecne zavadeni novych, presne vymezenych pravnich forem a rozmach penezniho hospodareni ve 13. a pocatkem 14. stoleti tento pristup zmenily. Svidna predstavuje v ceskem prostredi neco zcela prevratneho - nejrannejsi doklad kamenne selske architektury, ktera tak na Slansku vykazuje 700letou tradici. Take s trojdilnym usporadanim venkovskeho obydli se na Svidne setkavame vubec poprve.

Jizba usedlosti c. 3 s peci v severozapadnim rohu a skrysi na cennosti za prahem. Rozmer mistnosti cini 4,4 × 4,4 m.

Co se nalezu drobnych predmetu dotyce, jedna se prevazne o zlomky, zachycujici bezny zivot v celem prubehu dvou stoleti existence vesnice. Nedoslo zde totiz k zadnemu pozaru ani jine nasilne udalosti, ktera by znamenala konzervaci okamziteho stavu. Naopak, posledni hospodari pred svym odstehovanim peclive pobrali vsechno vybaveni, ktere pro ne melo nejakou dulezitost. Pozorovane rozdily v bohatstvi drobnych nalezu mezi jednotlivymi usedlostmi zrejme odrazeji proces postupneho pustnuti vsi - pozustali obyvatele vysbirali a zuzitkovali zelezne zlomky atp. z jiz opustenych sousednich staveni a dvoru. V mnozstvi keramickych strepu, jen vyjimecne presahujicich 10 cm, se nedochovala se jedina celistva nadoba. Nejstarsi zbytky nalezeji archaictejsi keramice, charakteristicke pro 13. a pocatek 14. stoleti, coz dale potvrzuje predpokladanou dobu zalozeni vesnice. Pro 15. stoleti je bezne hrncirske zbozi, jake se zhotovovalo v severnich Cechach; zrejme je tedy svidensti nakupovali na trzich ve Slanem. Strepy typicke pro pokrocilejsi stoleti 16. se uz mezi nalezy nevyskytuji - zrejmy dukaz, ze Svidna v one dobe uz byla zcela pusta.

Zlomky svetle, cervene malovane keramiky severoceskeho typu z 15. stoleti.

Ze zeleznych predmetu se taktez nasly pouze drobnosti. Mnozstvi hrebiku, ruzna kovani, hrot bran, otka (coz neprimo doklada uzivani pluhu k orbe - radlo by otku k ociste nepotrebovalo), zlomky nozu, pruzinovych nuzek, srpu a motyk, z jezdeckeho vybaveni podkovy, fragmenty uzdy, trmenu a ostruh, dochoval se i zavesny zamek a klic. V jednom pripade se vsak podarilo obyvatele nachytat pri nepozornosti - v rohu komory usedlosti c. 3 se nasla oprena a zapomenuta velka sekera, ve sve dobe jiste cenny nastroj.

Ukazky nalezenych predmetu z usedlosti 1 (6 a 7), 2 (1 az 5) a 3 (8 a 9).
1) a 2) noze, 3) zlomek uzdy, 4) pruzinove nuzky, 5) otka k pluhu, 6) spicak, 7) klic pruzinoveho zamku, 8) a 9) kamenne presleny.

Z nastroju kamennych je zajimava uplna nepritomnost zernovu nebo alespon jejich zbytku, coz nabizi predpoklad, ze zdejsi vesnicane musili sve obili vozit k semleti do vrchnostenskeho mlyna nekam jinam.

Za dobu sveho zivota se vesnicka v pisemnych pramenech pripomina ponejprv roku 1382. Tehdy se jisty Mikulas Bily (jediny zdejsi obyvatel, ktereho zname jmenem) stal klerikem ve Slanem. V roce 1471 uz Svidna zrejme silne upadala, jak doklada zapis ve dvorskych deskach, podle nehoz Ales z Kozojed koupil "na Svidne ctyri puste lany". To nebylo malo, recena vymera mohla predstavovat odhadem ctvrtinu svidenskeho katastru. Posledni zprava, zminujici "svidenske grunty", se nachazi k roku 1522 v registrech komorniho soudu. Nekdy v teto dobe obyvatele opustili i posledni usedlosti a odstehovali se, nejspise do Malikovic. Lepsi pole nize v udoli byla zaclenena do malikovickeho katastru, neobdelavany ostatek postupne pohltil les.

Svidna byla zrejme vesnici ciste zemedelskou, alespon uskutecneny pruzkum neshledal zadne znamky provozovani specializovanych remesel. Jedinou vyjimkou snad muze byt doposud nezkoumana usedlost c. 10, kde magnetometricka mereni naznacila moznou existenci kovarny. Tato otazka tedy ceka na budouci rozreseni...

Poucnym zdrojem informaci o vyzkumu Svidny jsou knizky:
Z. Smetanka: Zivot stredoveke vesnice. Zanikla Svidna. Praha 1988
Z. Smetanka: Hledani zmizeleho veku. Praha 1987
Ilustrace, u nichz neni uveden jiny zdroj, prevzaty a upraveny z publikace prvne jmenovane.

Dalsi podrobnosti, tykajici se samotne cache naleznete nize, v samem zaveru listingu.

English:
The cache is easily accessible from the road connecting Drnek and Msec. You can park at N50 12.110 E013 56.993. Then follow the right road and after 300 m walk you'll reach the site of deserted village in the middle of wood. There you can see heaps covered with grass and periwinkle and hollows in the ground i.e. ruined buildings and relics of stonework all around. This is the site where village of Svidna (pronounce: sveed-nah) used to stand in late Middle Ages. Its name derives from svida, Czech word for a dogwood shrub (Cornus sanguinea). Assuming from the evidence of the pottery finds the village was founded probably in the end of 13th century. The built-up area covered slightly more than 4 ha (245 × 170 m) and consisted of 14 farmsteads of different size, regularly divided and surrounding a rectangular village-green. The largest parcel No. 14 was probably occupied by a manorial farm. Also size of farmstead No. 3 and amount of finds from it indicate possible higher social status of its owner - bailiff (?). The main source of (otherwise scarce) water was a spring in a ravine just south of the village, there was a short steep road descending to it. Small quarries supplying the building material have been discovered in vicinity of the spring. All walls were constructed of local hard chalk and bound by clay. Svidna is the oldest known village in Bohemia built entirely of stone. First written mention of the village (and the only instance of its inhabitant namely known) dates from 1382 when certain Nicholas White (Nicolaus Albus) from Svidna became a clergyman in nearby town of Slany. As the natural enviroment of Svidna was quite unfavourable for agriculture (especially the local soil was of poor quality) the village was gradually abandoned and its field left to lie fallow. For example in 1471 one nobleman named Ales of Kozojedy bought "four deserted hides in Svidna" (which could represent about one quarter of its whole cadastre). Last inhabitants left Svidna (possibly for nearby village of Malikovice) sometimes at turn of 16th century. Forest soon covered the village and most of its fields. The site was rediscovered and partly (farmsteads 1, 2 and 3) excavated in 1969-73.

Podrobnosti cache:
zemepisne:
kraj: Stredocesky
okres: Kladno
obec: Drnek
katastralni uzemi: Drnek
nadmorska vyska: ~421 m

provozni:
provedeni: bezna plastova nadoba objemu 1,5 l
pristupnost: celorocni, mene vhodne pri snehove pokryvce Z doporuceneho vychoziho bodu od silnice (N 50 12.110 E 013 56.993) vede prakticky po rovine cesta na nekolik desitek kroku od cache. Velmi vhodne pro kolo, s kocarkem mene pohodlne, ale myslim,ze se tez da. Z druhe strany, tzn. z vychodu od Malikovic, se mi v lese souvislou cestu nepodarilo objevit - pokud byste to eventualne dokazali, dejte s prislusnym waypointem vedet.
umisteni: zhruba puvodni, bez presunu
vandalismus apod.: doposud nezaznamenano
vhodnost pro trasovatelne predmety: ano, velmi vhodne
vyskyt mudlu u cache: nepravdepodobny, klidne misto uprostred lesa
posledni kontrola: 12. prosince 2021
potreba udrzby: t. c. zadna
planovana kontrola: květen 2023
posledni uprava listingu: 14. prosince 2021

Vzhledem k tomu, ze od podzimu 2009 v tesnem sousedstvi probiha nocni cache 4.Harry Potter a Ohnivy pohar (odkaz pod nazvem vede na soucasnou "vzkrisenou" verzi GC4H8DM; tu puvodni a jeji sesterskou cache VI NARNIE-Stribrna zidle vizte coby archivni polozky GC1YT9H a GC1YQB3), budete mozna v pokuseni spojit navstevu Svidny s jejim odlovem. Necinte tak, leda snad za svitani ci soumraku - svitilna by vam ve tme z celkoveho dojmu ze zanikle vsi mnoho nevykrojila a nadto byste snadno mohli spadnout do nektere z der, o ktere neni na Svidne nouze. Zkratka, popovidejte si s drakem, ale navstevu Svidny si, prosim, radeji nechte na bily den, jak to jeji autor zamyslel...
Hodne stesti pri hledani a same hezke zazitky z vypravy preje
Toniczech