Obec byla původně česká (první zmínka r. 1324), od 15. Století pak byla až do vysídlení německého obyvatelstva ryze německá. Česká menšina, která si v roce 1927 založila místní část Kolonii u hlavní trati číslo 270 Česká Třebová - Přerov - Bohumín, se objevuje až v roce 1921. Obec patřila do Fulneckého panství a její německé jméno bylo Seitendorf bei Fulnek (u Fulneku), ale dokonce jednu dobu Seitendorf bei Zauchtel (u Suchdolu) a měla i jiné obdoby jmen. Dnes jedinou viditelnou připomínkou německého osídlení je malý památníček na čestného občana obce Heinricha Irmlera (vedle památníku na druhou světovou válku) a několik zbylých německých náhrobků na hřbitově. Raritou tohoto hřbitova je neobvykle postavený domeček ponocného, mylně uváděného jako márnice. Neobvyklost stavby spočívá v tom, že jeho čelo je součástí vnitřní strany hřbitovní zdi a zadní část stojí na cihlových kuřích nohách ve svahu z vnější strany hřbitovní zdi. Posledním, kdo funkci ponocného v obci vykonával, byl můj prapraděda Josef Klos (*1877 až +1951). Existuje ještě jedna méně hmatatelná připomínka německého osídlení Hladkých Životic, a to psacím švabachem psané listiny z roku 1870, nalezené v plechové schránce z ozdobné koule pod křížem na hrotu kostelní věže. Schránka se objevila po pádu kříže z vrcholu věže při bouři dne 6. května 2010.
Na katastru obce se dříve nacházelo pět kapliček. Dvě z nich již bohužel zanikly, což se dá přičíst nezájmu novoosídlenců po vysídlení německého obyvatelstva 17. června 1946. Podobnému osudu podlehlo i velké fojtství č.p. 13, které stálo naproti vodnímu mlýnu (č.p. 14) na křižovatce Suchdol – Fulnek - Pustějov. Vodní mlýn byl v době všeobecné elektrifikace již technicky vyspělejší, než mlýny s dřevěným mlýnským kolem – měl kovovou turbínu. Šachta s ní je dnes zasypána spolu s celým mlýnským náhonem, který vedl podél štítové zdi mlýna (mám někdy v budoucnu v plánu požádat obec o možnost ji vykopat).
V současné době obec začala více žít, a to díky tomu, že nové zastupitelstvo se snaží poskytnout občanům kulturní vyžití. Díky němu například vznikla náves s dětským hřištěm v prostoru mezi farou, kostelem a obecním úřadem.
Před dvěma lety byla obec výrazně dotčena stavbou dálnice D1 (D47) a novým obchvatem silnice I/57. Kvůli tomu první porevoluční starosta Hladkých Životic usiloval na vyšších místech, aby byla obec nějak odškodněna, a od té doby máme pověst obce, která stavbu dálnice zdržela. Nyní realizovaný plán výstavby nové silnice I/57 existoval už 60. letech minulého století (mám doma mapu, kde je již zakreslena, zájemci pošlu fotku).
Informace zde uvedené jsem věděl sám, přičemž mi pomohl Buffallo54 a částečně jsem využil stránek obce.
Založil jsem ji, protože v této obci žijí celý život a chtěl jsem trošku přispět k jejímu zviditelnění.
Chtěl bych tímto také poděkovat za textovou editaci Buffallo54 (můj otec).
Uvedené souřadnice Tě zavedou k památníku, věnovanému padlým ve druhé světové válce. Pro získání finálních souřadnic je třeba zodpovědět pět otázek a opsat jednu číslici:
A - Kolik stěn má jehlan střechy na kostelní věži?
B - Kolik zemřelo při osvobozování Volyňských Čechů?
C - Kolik je na obecním úřadě a kulturním domě kamer?
D - Kolik oken má domeček ponocného ve zdi hřbitova?
E - Z letopočtu, kdy obec zřídila památník čestnému občanu Heinrichu Irmlerovi, si opiš poslední číslo
F - Na kolika pilířích stojí domeček ponocného?
N 49°40.(A+E)(B+D)(C+C)
E017°57.(B+F)(C+F)(A)
Kromě této keše můžete odlovit i mé další blízké keše:
EXIT 330
Schieleruv hrob
Lerchenfeld
Osobnosti MSK: Jan Amos Komensky