Na cestach lesy, ktere se kdysi nazyvaly Hercynsky les, spatroval jsem cetne kamenne krize s vytesanymi meci, sekerami a dykami...
Z dopisu, ktery zaslal pater Usmarus 21.5.1556 Ignaci z Loyoly, kdyz dorazil do Prahy.
Smírčí kříž - Polanka nad Odrou
Prakticky po cele stredni Evrope se tu a tam na nenapadnych mistech nachazeji kamenne krize. Jsou ruzne stare, ruzne utvarene, nektere z nich peclive opracovane, jine pouze nahrubo otesane. Potkate je hrde se tycici v krajine nebo az po ramena zapadle do hliny, vyvracene, lezici na zemi ci zasazene do zdi. Kazdy je jiny, lisi se tvary, napisy a znaky, kterymi byvaji casto opatreny, ale jedno maji spolecne - skryvaji v sobe cosi tajemneho.
Smirci kriz ze 16. - 17. stoleti je nejstarsi pamatkou v Polance. Dalsi dva (na Malikovem a Stillerovem) se bohuzel ztratily. Vsechny puvodne staly kolem stare cesty zvane Mozgal. Ta vedla tesne kolem plotu zahrad za poslednimi domy nynejsi Osady miru ve smeru ke Klimkovicim. Po jejim rozorani se kriz ocitl asi 3 - 4 metry v poli a byl tedy premisten na mez u jeho okraje. Aby byl pristupnejsi, byl roku 1999. presunut na ul. K vydralinam, kousek za posledni domy. Domnenka, ze jde o tzv. cyrilometodejsky kriz byla vyvracena stejne jako ta, ze vznikl pri tazeni ruskych vojsk behem napoleonskych valek na pocatku 19. stoleti. Podle povesti mel kriz oznacovat hromadny hrob zemrelych ruskych vojaku. Podle jine jsou rusti dustojnici pohrbeni v mistech, kde nyni stoji obecni kaple, prosti vojaci pak spocivaji v mistech kaplicky sv. Vendelina, asi 300 m dale, na dolnim konci.
Cache nenajdete na uvodnich souradnicich, tam si muzete prohlednout kriz. Pro ziskani tech spravnych koordinatu mi musite prokazat malou sluzbicku, za kterou vam je rad prozradim. Smirci krize a kameny navstevuji uz dlouho a kazdy se samozrejme snazim zdokumentovat. Dosud jsem jich do sve sbirky vyfotografoval celkem 125 - 56 krizu a 69 smircich kamenu. Rad bych z nich sestavil plakat s pomerem stran 5:1 tak, aby na nem nezbylo ani jedno prazdne misto. Pomuzete mi?
Tady je seznam aktualizovaný 19.7.2012:
.+++.+++.+++.+...+...+++....+...+...+.+...+...+.....++.+++.+++
.+++.+++.+++....+.+.....+...+...+.+.+....+.+++.+++...+...+.+++.
+ smírčí kříž
. křížový kámen
Na souradnicich
N 49° 46.ABC E 018° 09.DEF
pak hledejte mikrokeš. Puvodne byla krabicka vetsi, po ztrate zmeneno na mikro.
30.9.2011 jsem nahradil puvodni ukradenou smallku mikrovkou. Umisteni prozatim zustava stejne.
Dne 19.7.2012 po opětovné ztrátě přemístěno. Změna šifry, umístění i hintu.
Kríž v Polance (0631)
Na krizi je rytina reckeho krize.
Kriz je oznacovan kvuli svemu umisteni jako Mozgal, zrejme proto, ze roku 1805 byl druhotne pouzit na oznaceni hromadneho hrobu ruskych vojaku. Na soucasnem stanovisti stoji od roku 1999.
Mozgal. Jedna se o starou cestu z doby, kdy Polanka mozna jeste neexistovala nebo prave vznikala. Dnes se tak rika polni ceste mezi Osadou miru (Kravi horou) a potokem Polancici. Tato cesta je vsak jen malym usekem puvodniho Mozgalu, vedouciho od Klimkovic ve smeru na Starou Belou. V sedesatych letech, v dobe kolektivizace zemedelstvi, byla vetsina cesty rozorana.
Proc vubec podobne krize, obecne nazyvane smircimi, vznikaly? Mnohe mely pouze vyznam hranicniho znameni, jine upominaly na nejruznejsi pohromy - morove epidemie, povodne nebo valecne bitvy. Obcas byly postaveny jako pamatne rodinou obeti v miste nestesti (splaseni koni, prevrzeni vozu …). Nektere vsak skutecne vznikaly jako symbol smireni. Az do prvni ctvrtiny 17. stoleti totiz mohl byt pri trestani provinilcu uplatnen system tzv. smirciho prava. V roli zalobce tehdy nevystupoval stat, ale pribuzni obeti. Postih pachatele tedy zavisel na jejich rozhodnuti a mohlo dojit k mimosoudnimu vyrovnani sepsanim tzv. smirci smlouvy, neboli „smlouvy o hlavu“. Pokud nebyl pachatel trestan na hrdle, vykoupil se splnenim urcitych podminek, na kterych se obe strany dohodly. Krome zaplaceni odskodneho k tomu patrilo uznani viny, odproseni a take tzv. pokora. Projevem kajicnosti byl obvykle zavazek postavit na miste vrazdy ci krivdy kamenny kriz.
Krome kamenu opracovanych do tvaru krize se vyskytuji take dalsi druhy drobnych kamennych objektu, ktere jsou reliefne nebo basreliefne vysekany na plochych ctyruhelnikovych nebo kruhovych kamenech. Obecne jsou nazyvany krizovymi kameny. Vyskyt kamennych krizu a krizovych kamenu na uzemi Ceske republiky neni pravidelny. Zjednodusene lze tento fakt shrnout slovy: v Cechach prevazuji kamenne krize a to zejmena v Plzenskem a Karlovarskem kraji, na Morave, hlavne na Vysocine a v okoli Brna krizove kameny.
V edici Smirci krize v okoli Ostravy dosud vyslo:
