Smirci krize - Dobroslavice Traditional Geocache

Z dopisu, ktery zaslal pater Usmarus 21.5.1556 Ignaci z Loyoly, kdyz dorazil do Prahy.

Prakticky po cele stredni Evrope se tu a tam na nenapadnych mistech nachazeji kamenne krize. Jsou ruzne stare, ruzne utvarene, nektere z nich peclive opracovane, jine pouze nahrubo otesane. Potkate je hrde se tycici v krajine nebo az po ramena zapadle do hliny, vyvracene, lezici na zemi ci zasazene do zdi. Kazdy je jiny, lisi se tvary, napisy a znaky, kterymi byvaji casto opatreny, ale jedno maji spolecne - skryvaji v sobe cosi tajemneho.

V Dobroslavicich, v male zahradce u silnice do Dehylova, stoji vedle sebe dva smirci krize z 15. az 16. stoleti. Zadne pisemne zpravy se o nich nedochovaly, znameni na nich vyryta vsak vypovidaji mnohe. V jejich tesne blizkosti se nachazi take piskovcovy mariansky sloup se soskou Madony s ditetem z druhe poloviny 19. stoleti. Hned za silnici se pak rozklada krasny zamecky park, ktery uz svou vlastni kes ma: Zamecky park - Dobroslavice

Cache je nejmensi krabicka Lock&Lock a dala se původně odlovit primo z chodniku. Časem se z ní však stala malá cestovatelka a toulá se z větvičky na větvičku, tak si s tím budete muset nějak poradit. Je ukryta v pichlavem keri, zavesena v cernem pytliku asi metr vysoko.
Neparkujte primo u kese, pouzijte blizkou vedlejsi ulici nebo jeste lepe doporuceny waypoint a kousek se projdete. Snazte se byt nenapadni, muzete treba predstirat zajem o krize :-)

Kriz c.1 (0491)
Na krizi je nevyrazna rytina leticiho sipu.
Puvodne staval na miste, kde byl samostrilem zavrazden pocestny. Na soucasne stanoviste byl premisten na konci prvni svetove valky.

Kriz c.2 (0492)
Na krizi je rytina reznickeho noze.
Podle povesti kriz souvisi s vrazdou chasnika, ktery se uchazel o divku z nedalekeho mlyna.
Puvodne staval mimo obec v polich. Na soucasne stanoviste byl premisten na konci prvni svetove valky.

Proc vubec tyto krize, obecne nazyvane smircimi, vznikaly? Mnohe mely pouze vyznam hranicniho znameni, jine upominaly na nejruznejsi pohromy - morove epidemie, povodne nebo valecne bitvy. Obcas byly postaveny jako pamatne rodinou obeti v miste nestesti (splaseni koni, prevrzeni vozu …). Nektere vsak skutecne vznikaly jako symbol smireni. Az do prvni ctvrtiny 17. stoleti totiz mohl byt pri trestani provinilcu uplatnen system tzv. smirciho prava. V roli zalobce tehdy nevystupoval stat, ale pribuzni obeti. Postih pachatele tedy zavisel na jejich rozhodnuti a mohlo dojit k mimosoudnimu vyrovnani sepsanim tzv. smirci smlouvy, neboli „smlouvy o hlavu“. Pokud nebyl pachatel trestan na hrdle, vykoupil se splnenim urcitych podminek, na kterych se obe strany dohodly. Krome zaplaceni odskodneho k tomu patrilo uznani viny, odproseni a take tzv. pokora. Projevem kajicnosti byl obvykle zavazek postavit na miste vrazdy ci krivdy kamenny kriz.

Z uzemi Cech a Moravy mame k dispozici nekolik takovych smluv. Napriklad v roce 1585 jisty Jakob Weydner z mesta Svitav zabil Gilga Frepfera, za coz vedle postaveni kamenneho krize musel pozustalym vyplatit 200 tolaru hlavneho. Navic musel devet po sobe nasledujicich nedeli v klece, se svici v ruce po kolenou obchazet mistni hrbitov a u hrobu obeti mel trikrat prosit o odpusteni jak zabiteho tak take vsechny v te chvili na hrbitove pritomne.

V kronice mesta Brna najdeme k datu 2.2.1600 zapis, v nemz se uvadi, ze Grieg Schuebart, syn mistniho sedlare, zabil celedina Paula Jandu. Stalo se to u mestske brany a vrazednym nastrojem byl kuchynsky nuz. Za tento cin musel otec pachatele Jandovym pribuznym na zaklade dohody zaplatit 150 marek a spitalu svateho Stepana dalsich 100 marek. Samotny pachatel pak musel az do velikonoc, „byv okovy opatren“ ve dne zametat brnenske ulice a noci travit ve vezeni. Po skonceni tohoto pokani musel mesto navzdy opustit.

Uvedene zpusoby reseni nasledku trestnych cinu vsak nebyly ve stredoveku vyuzivany vzdy a za vsech okolnosti. Lze rici, ze tehdejsi pravo se vyznacovalo jistou „dvojkolejnosti“ trestni soustavy, nebot vedle sebe existovaly jak tresty penezni, tak tresty fyzicke. V zasade platilo, ze majetny obcan se mohl vyplatit z kazdeho spachaneho zlocinu, nemajetny vsak podlehal fyzickym trestum, jez se ukladaly, kdyz provinilec nebyl schopen penezni pokutu zaplatit. Kdyz tedy neprichazela v uvahu a nemohla byt uplatnena pro vsechny zucastnene strany vyhodnejsi varianta smirneho vyreseni konfliktu, bylo postupovano tak, aby bylo alespon „zadost ucineno spravedlnosti“.