Cely text je k dispozici
vcetne diakritiky.
Zadivate-li se z Kvildy na jih, horizontu bude
dominovat Holy vrch, nemecky Hochbretter Berg. Jeho vrchol porostly
smrcinou zcela zakryva vzdalenejsi, o par metru vyssi Straz, a jeho vychodni svahy
vypadaji v porovnani s plochym, pricne orientovanym
vrcholem Cerne hory mnohem
strmeji.
Holy vrch dosahuje nadmorske vysky 1295 metru a radi
se mezi 25 nejvyssich hor na ceske strane Sumavy. Snadno by se vsak
mohl oznacit za vedlejsi vrchol blizke Straze, od ktere jej deli
pouhy pul kilometr vzdalenosti a melke sedlo ve vysce
1277 metru nad morem.
Jizni svahy Holeho vrchu jsou nejmene vyrazne, klesaji jen
kratce do zmineneho sedla s historickym meznikem. Se Strazi ma
Holy vrch spolecne vychodni svahy, ktere klesaji
o 150 metru do udoli Cerneho potoka neboli Teple Vltavy.
Pro obe hory jsou spolecne i svahy zapadni, smerujici do sedla
se Stolovym hrbetem a castecne do udoli potoka Buciny. Po
zapadnim svahu prochazi jedna z historickych tras Zlate stezky
spojujici Freyung a Kasperske Hory, dnes kopirovana silnickou
vedouci na Bucinu.
Severni svahy jsou tvarove nejbohatsi a take nejrozsahlejsi
– hrbet Straze pokracuje az ke Kvilde a dosahuje temer
3 kilometru sirky. Na mape jej ohranicuji k severu mirici
potoky Bucina a Cerny potok. Nejkrasnejsi ozdobou teto casti
je skalnaty spocinek zvany Holubi skala pobliz tzv. signalky. Na
severnich svazich naleznete take dva nevyrazne vedlejsi vrcholy
s nadmorskymi vyskami 1173 metru a 1149 metru.
Mezi nimi prameni a proteka Lesni potok, ktery usti pred
Kvildou do Cerneho potoka.
Svuj nazev ziskal Holy vrch podle holiny na balvanitem vrcholu.
V padesatych letech 20. stoleti byla severni polovina
temene (blize ke Kvilde) hola a jizni polovina byla zarostla.
Na konci 20. stoleti se situace otocila, kdyz zmizel les
privraceny ke Strazi, zatimco na severni strane uz les dorostl.
V te dobe poskytoval vrcholek Holeho vrchu krasne vyhledy na
jihovychodni cast Sumavy s dominantou Boubina, ale i na blizke
hranicni hory Luzny,
Mokruvky, Cernou horu,
daleky Maly a Velky Javor, sousedni Certuv vrch, Tetrev ci vyrazny Sokol, jak ostatne muzete videt na
fotografiich z jara roku 2001.
Za deset les tehdy male smrcky narostly a zmenily vrchol na
male bludiste. Pekny vyhled je stale na Luzny, pres hole temeno
Cerne hory je nyni videt vrcholky Velkeho a Maleho Roklanu,
zahlednout jde i oba Javory. Pro vyhled na jihovychod si vsak
budete muset odskocit na Straz.
Kudy ke krabicce
Nejlepsi cesta na Holy vrch vede od rozcesti Pod Strazi
(waypoint T1) na cervene turisticke trase, ktera spojuje
Buciny s Prameny
Vltavy, a zaroven na cyklotrase c. 1023. Od rozcesti
vede po vrstevnici ryze odpocinkova cesta k severu, po niz
pujdete az k waypointu T2. Az sem pohodlne dojedete
s kocarkem i na kole, dalsi trasa vsak jiz bude stoupat
a kolo na ni nepatri.
V sedle (waypointu T3) se rozhodnete, zda pujdete
nejdriv na Straz nebo na Holy vrch, popripade se podivejte po
mezniku. Cesta na Holy vrch zacina mezi vetvemi smrcku
(waypoint T4), ale dale jde o velmi prijemnou
prochazku.
Narodni park Sumava
Kes je umistena na uzemi Narodniho parku Sumava, v casti
volne pristupne verejnosti. Pri svem pobytu budte k prirode
ohleduplni: chovejte se tise, odnasejte si sve odpadky, zapomente
na rozdelavani ohne a v lesich vynechte i koureni.
Kvetiny, stromy a zivocichy nechte rust a zit, jsou tu
doma a mnoho z nich patri mezi ohrozene. S kolem
jezdete jen po silnicich a vyznacenych cyklostezkach, kdekoliv
jinde sesednete. Pohybujete-li se mimo znacene ci zpevnene cesty,
jdete tak, aby priroda po vasi navsteve zustala stejna i pro
dalsi navstevniky. Respektujte I. zony narodniho parku
chranici nejcennejsi a nejstabilnejsi uzemi s prirozenymi
ekosystemy a vstupujte do nich jen po vyznacenych cestach.
Dekujeme!