GC2GPJG NS Babin (Multi-cache) in Kraj Vysočina, Czechia created by BorekJ

This cache has been archived.

Alex Reviewer: Archivace listingu keše.

GC2GPJG ▼

A cache by BorekJ Message this owner

Hidden : 10/14/2010

Difficulty:

Terrain:

Size: Size: small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Tato cache vás privede k naucné stezce venované malebnému rybníku Babín

NS Babín

Dne 27.1.2010 byla vytvorena nová naucná stezka Babín na trase ze Ždáru nad Sázavou do Budce. Vede po modre znacené turistické stezce od Malého lesa k Babínskému rybníku, merí 4 km a má celkem 5 zastavení. Informuje o prírodních zajímavostech míst, kterými prochází – lesním komplexu Babín, prameništi reky Oslavy, rašeliništi u Babínského rybníka a evropsky významné lokalite Babínský rybník.

Zastavení první
CHKO Ždárské vrchy
Ždárské vrchy vynikají svojí pestrostí a clenitostí. Vstupujete do krajiny, kde se strídají louky s pastvinami, poli, lesy, rybníky a lidskými sídly. Je protkána sítí potoku a rícek, mezí, úvozových cest, lesíku ci skupin stromu a keru.
Oblast si zachovala charakter vyvážené a zachovalé kulturní krajiny s významným zastoupením prírode blízkých spolecenstev. Proto byly Ždárské vrchy v roce 1970 vyhlášeny chránenou krajinnou oblastí (CHKO). Rozloha oblasti je 709 km2. Soucasná podoba krajiny typu vrchoviny až pahorkatiny s melkými a širokými údolími, táhlými svahy a zaoblenými vrcholy, byla utvárena po miliony let. Nejvyšším vrcholem je Devet skal (836,3 m n.m.). Podnebí oblasti je chladnejší, vlhcí a vetrnejší. Ve Ždárských vrších naleznete zejména horské a podhorské prírodní prvky. K nejcennejším patrí rašelinište a vlhké rašelinné louky s výskytem rady vzácných druhu rostlin a živocichu, z nichž nekteré upoutají na první pohled a jiné unikají pozornosti.

Ano, jestli se vám zdá tento text podobný 6. zastavení, tak verte, že máte pravdu. Je totiž úplne stejný.

Zastavení druhé
Lesy
V blízkém okolí Babínského rybníka se vyskytují kyselé a casto zamokrené pudy. Proto se zde vyvinula lesní spolecenstva, kterým vyhovuje vlhké prostredí. Najdeme zde predevším podmácené smrkové jedliny a rašelinné borové smrciny s polštári mechu, kerícky boruvek a koberci trav. Darí se tu také nejruznejším houbám.
Nejrozšírenejší drevinou, se kterou se ve zdejších lesích mužete setkat, je smrk ztepilý, vytvárející rozsáhlé, místy težko prostupné porosty. Dalším zajímavým stromem je v CHKO dnes již pomerne vzácná jedle belokorá, která se v okolních lesních porostech vyskytuje dosti casto a dokonce se zde sama úspešne obnovuje. Semenácky je treba chránit oplocenkami proti okusu zverí. Krome smrku a jedle je v okolí Babínského rybníka v nekterých porostech významne zastoupena borovice lesní, typická svými vysokými rovnými kmeny s nacervenalou kurou. Tyto nejcastejší druhy stromu jsou dále doprovázeny bukem lesním, javorem klenem, brízou belokorou a olší lepkavou. Na vlhcích stanovištích se darí i jilmu horskému. Okolní lesy jsou obhospodarovány spolecností KINSKÝ Ždár, a.s., která pokracuje v tradici zavedené zde již v padesátých letech minulého století významným propagátorem prírode blízkého hospodarení docentem Jaroslavem Švarcem.

Zastavení tretí
Rašelinište
Rašelinište jsou zavodnená stanovište s vysokou produkcí rostlinné hmoty, která se vlivem nadmerného zamokrení nedostatecne rozkládá. V rašeliništi proto dochází k hromadení odumrelých cástí rostlin, které se vrší a za neprístupu vzduchu pretvárejí na rašelinu. Rašelinište v pramenné oblasti Oslavy ukoncilo svuj vývoj pred 4,5 tisíci lety.
V 16. století byla v území založena soustava rybníku a zapocalo se s využíváním rašeliništ k drobné težbe na otop a pro malorolnické úcely. V ložisku o rozloze 29 ha a hloubkou rašelinných vrstev 4 m mezi Matejovským a Babínským rybníkem, byla rašelina od roku 1956 težena ke kompostování a následne bylo ložisko do roku 1970 mechanizovane vyteženo podnikem Rašelina Sobeslav. Nedotcena zustala pouze cást rašelinište nad Babínským rybníkem, na jejímž okraji stojíte. Po vzniku CHKO jsou rašelinište jako její typický krajinný prvek chránena. Hlavními rostlinami, vytvárejícími rašelinište, jsou rašeliníky a mechy. V porostech ostric jsou neprehlédnutelné kvety suchopýru, které pripomínají chomácky bavlny, vzácne zde roste drobná masožravá rostlina rosnatka okrouhlolistá. V okrajích rašeliništ je zastoupena kerícková vegetace boruvky, brusinky, klikvy bahenní se sedmikvítkem evropským a vresem obecným, která prechází v okolní rašelinné a podmácené lesy.
Varování: Informacní tabule je oznacena císlem 4, nenechte se tím zmást, je to opravdu tretí zastavení.

Zastavení ctvrte
Voda
Pro živou prírodu je voda nepostradatelná, je základem existence všech živých organismu. V krajine se voda zadržuje v príhodných místech – rašeliništích, mokradech, rybnících, nádržích a meandrujících tocích.
Voda krajine pomáhá, ale muže i škodit. Vlivem nevhodných zásahu v minulosti voda casto z krajiny rychle odtéká, mnohdy s nicivými dusledky povodní, a jinde zase chybí. K zadržování a rovnomernému odtoku vody z krajiny významne prispívají rašelinište. Také rybníky jsou zásobárnami vody, k nejvetším patrí Velké Dárko, Veselský a Matejovský. Ždárské vrchy jsou pramennou oblastí peti rek. Sázava, Doubrava a Chrudimka odvádejí vodu do Severního more, Svratka a Oslava do Cerného more. Jeden z pramenu Oslavy najdete nedaleko od tohoto stanovište. Rada význacných rašeliništ, vlhkých luk, rybníku a cástí vodních toku je chránena. O tato území správa CHKO spolecne s vlastníky pecuje, aby jejich príznivý vodní režim zustal nadále zachován. Nekterá území (napr. Babínský rybník, Dárská rašelinište) jsou významná z pohledu celé Evropy a byla vyhlášena jako tzv. evropsky významné lokality.

Varování: Informacní tabule je oznacena císlem 3, nenechte se tím zmást, je to opravdu ctvrte zastavení.
Zastavení pate
Evropsky významná lokalita Babínský rybník
Tune pod hrází rybníka jsou domovem vážky jasnoskvrnné. Populace tohoto silne ohroženého druhu hmyzu je zde natolik pocetná, že je území významné v evropském merítku. Proto je Babínský rybník s prilehlým okolím tzv. evropsky významnou lokalitou.
Mokrady v okolí Babínského rybníka predstavují ideální životní prostredí pro vážky jasnoskvrnné. Larvy vážek jsou dravé, vyvíjejí se v malých rašelinných tuních 2 roky. Dospelé vážky se objevují od kvetna do cervence a ze stanovište se príliš nevzdalují. Vážka jasnoskvrnná patrí mezi nejohroženejší druhy hmyzu Ždárských vrchu. Dobrý pozorovatel se s ní v CHKO muže setkat také na Radostínském rašeliništi. Vážka jasnoskvrnná není jedinou vzácností tohoto místa. Typickou klikatou cáru na hrbete má zmije obecná – náš jediný jedovatý had. Setkání cloveka se zmijí je však výjimecné. Vodní prostredí obývají obojživelníci, napr. skokan ostronosý a krátkonohý, rosnicka zelená, colek horský nebo colek obecný. K lovu vodních živocichu, zejména ryb, je dokonale prizpusobena vydra rícní, jejíž prítomnost muže prozradit trus se zbytky šupin a rybích kustek.

Zastavení seste
CHKO Ždárské vrchy
Ždárské vrchy vynikají svojí pestrostí a clenitostí. Vstupujete do krajiny, kde se strídají louky s pastvinami, poli, lesy, rybníky a lidskými sídly. Je protkána sítí potoku a rícek, mezí, úvozových cest, lesíku ci skupin stromu a keru.
Oblast si zachovala charakter vyvážené a zachovalé kulturní krajiny s významným zastoupením prírode blízkých spolecenstev. Proto byly Ždárské vrchy v roce 1970 vyhlášeny chránenou krajinnou oblastí (CHKO). Rozloha oblasti je 709 km2. Soucasná podoba krajiny typu vrchoviny až pahorkatiny s melkými a širokými údolími, táhlými svahy a zaoblenými vrcholy, byla utvárena po miliony let. Nejvyšším vrcholem je Devet skal (836,3 m n.m.). Podnebí oblasti je chladnejší, vlhcí a vetrnejší. Ve Ždárských vrších naleznete zejména horské a podhorské prírodní prvky. K nejcennejším patrí rašelinište a vlhké rašelinné louky s výskytem rady vzácných druhu rostlin a živocichu, z nichž nekteré upoutají na první pohled a jiné unikají pozornosti.

Ano, jestli se vám zdá tento text podobný 1. zastavení, tak verte, že máte pravdu. Je totiž úplne stejný.

Text výše je prepis tabulek na jednotlivých stagích!

Cache

Pozor! Po zkušenostech s betatestery pridávám ješte jednou upozornení: Tabule na stagi 3 je prohozena s tabulí na stagi 4, nenechte se tím zmást!

Cache se dá absolovovat obema smery, tj. od Budce i od Ždáru. Mezi první stagí a finalkou je to asi 4km (spíše méne), v obou smerech. Pocítejte s hodinou, spíše dvemi. Níže je návod, jak cache odlovit. Hodne zdaru!

Na každé informacní tabuli se nachází približne takováto tabulka:

Ty cerné a tmave šedé "ctverce" jsou fotografie, pod nimiž je název místa na fotce.

Ten cerná nás zajímá. Vaším úkolem bude priradit ze trí možností tu správnou možnost.

První zastavení E) V cerném ctvreci je za:
a) Krátká (E = 2)
b) Križánky (E = 3)
c) Kadov (E = 4)
Druhé zastavení A) V cerném ctverci je za:
a) Šišky jedle (A = 4)
b) Šišky smrku (A = 5)
c) Šišky borovice (A = 3)

Tretí zastavení B) V cerném ctverci je za:
a) Malé Dárko (B = 8)
b) Velké Dárko (B = 0)
c) Sykovec (B = 9)

Ctvrté zastavení C) V cerném ctvreci je za:

a) Ploník menší (C = 0)
b) Ploník horský (C = 9)
c) Ploník obecný (C = 5)

Paté zastavení D) V cerném ctvreci je za:
a) Bobr Evropský (D = 9)
b) Vydra rícní (D = 6)
c) Vydra malá (D = 0)

Šesté zastavení E) V cerném ctvreci je za:
a) Krátká (E = 2)
b) Križánky (E = 3)
c) Kadov (E = 4)

Pak už zbývá doplnit jenom jednoduchý vzorecek a vzhuru na první stage. Na té dostanete informace k finálce

N 49°3(E).(D)(C+E)(D)
E 015°5(A).(B)(C)(A)
Kontrolní výpocet: soucet CIFER za desetinnou teckou = 730

Závorky mezi sebou nenásobit!

! Moc dekuji Slávkovi a Tomaaasovi za betatestera !