Obec Moravice
Pred 750 lety si na západním svahu pod tehdy zalesneným vrchem
zvaným Hurka postavili první stálí obyvatelé svá obydlí a tuto nove
vzniklou osadu nazvali jménem Moravice.
První písemný doklad z roku 1283 se zminuje o prvním majiteli
obce vladykovi Jaroslavovi z Moravice. Za jeho casu a za casu jeho
potomku se obec Moravice znacne rozrustala, bohatla a to zejména za
doby panování nejvýznamnejšího clena jejího rodu šlechtice
Budivoje. Ten v roce 1461 prikupuje k moravickému panství od
knížete Opavského Arnošta panství Vokštejn spolu s Vikštejnským
hradem. Od této chvíle se nazýval pán z Moravice a Viikštejna.
Budivoj však krátce na to upadl v nemilost u ceského krále
Jirího z Podebrad tím, že jej odmítl uznat ceským králem. Proto byl
v roce 1464 dán jako odbojník do klatby a odsouzen ke ztráte hrdla
a majetku.
Hrad Vikštejn byl v té dobe velice pevný a težce dobyvatelný,
avšak Budivoj vedel, že vojsku Jirího z Podebrad nebude schopen
dlouho odolávat a tak si zachránil holý život útekem do
Polska.
Tím došlo k rozdelení tak krátkého moravicko-vikštejnského
panství.
Zakladatelem nového významného šlechtického rodu v Moravici se
stal Jan Dlouhý z Roudnice, který ji kupuje v roce 1493 spolu s
prilehlými, dnes již zaniklými vesnicemi nazývanými Krahulí a
Hidová. Od té doby se Jan i jeho potomci píší jako Moravictí z
Roudnice.
Dalším významným mezníkem se stává rok 1622, kdy po porážce
ceských stavu majitelé obce uprchli do ciziny, obec byla
zkonfiskována a pripojena k opavskému panství Karla, knížete z
Lichtejnštejna. Dochází k znacnému šírení krestanství a obec
Moravice prochází obdobím svého nejvetšího rozkvetu. Knížata z
Lichtejnštejna obci práli, jejím pricinením byla v obci již v roce
1725 otevrena nová škola v domku, kde dnes bydlí p. Šebestová. Ta
sloužila až do roku 1899, kdy si obec postavila školu novou.
Lichtejnštejnové pomohli obci vybudovat v roce 1755 kostel, který
nahradil dosavadní drevený. V roce 1777 pribyla ke kostelu farní
budova. V té dobe se pocet obyvatel Moravice blížil osmi stum.
Keška je umístena nedaleko kostela svatého Filipa a Jakuba.
Barokní kostel je z roku 1755. V roce 1954 kostel vyhorel tak, že z
nej zbylo pouze obvodové zdivo. Za pomocí místních obyvatel byl
ovšem v krátké dobe rekonstruován a v ríjnu 1958 opet vysvecen.
Další dílcí rekonstrukce probehly v letech 1984 a 1996.