Flag Bystrice nad Pernštejnem, Czech Republic - Municipal Flags on Waymarking.com

Historie Bystrice „blíž hradu Pernštejna“, jak praví staré oznacení, vypovídající o prináležitosti mestecka k tomuto panství, zacíná stredovekou kolonizací této cásti Vysociny na prelomu 12. a 13. století. Název osady vypovídá, že byla založena na místech, kde se zrychloval tok rícky zarezávající se hloubeji do paroviny. Bylo to proto místo, kde prechod pres údolí byl vhodnejší než kdekoliv níže po toku: tam je již údolí hlubší a stráne príkrejší. Navíc energetický potenciál toku v techto místech umožnil v budoucnosti vybudovat na krátké vzdálenosti osm vodních del – mlýny a valchy, prípadne barvírny a další remesla nárocné na vodu, tedy predpoklad pro hospodárské centrum.

Kolonizaci zde organizovali pánové z Medlova na jižní Morave, pozdeji prejmenovaní na Pernštejny. Lze predpokládat, že po první tretine 13.století již byla Bystrice farní osadou, jakkoliv první doloženou písemnou zmínku máme až z roku 1298 v listine, která se odvolává na její predlohu z roku 1238. V prubehu 14.století strídala Bystrice casto majitele, v roce 1348, kdy již mela pravdepodobne statut mestecka, patrila moravskému markrabeti. Z té doby pochází obecní pecet, na které je moravská orlice – její nejstarší známá podoba je z roku 1490. Jedna z vetví Pernštejnu nakonec v prubehu 1.poloviny 15.století spojila ve svých rukou celý kraj, vcetne panství bystrického, což jim do dedicného užívání potvrdil roku 1446 Jirí z Podebrad. Díky podpore Pernštejnu se v té dobe mestecko prudce rozvíjelo. Obdrželo celou radu privilegií (nejstarší listina mestského archivu z roku 1403 udeluje právo odúmrti) a právo na porádání výrocních trhu. Rozvoj remesel, zejména soukenického (cech ustaven roku 1555) predznamenal, že Bystrice bohatla a mohla pujcovat i svému majiteli Vratislavovi z Pernštejna. Ten jim jako splátku dluhu vymohl povýšení na mesto císarem Rudolfem II. 11.dubna 1580. Tehdy mesto obdrželo i svuj dodnes používaný znak: pul hlavy zubra a pul orla delené „štrychem“ modré barvy na zlatém podkladu.

Se zapadající slávou Pernštejnu se blížil i úpadek mesta, predznamenaný v roce 1585 velkým požárem celého mesta a dovršený loupeživými prutahy vojsky císarskými i švédskými za tricetileté války. Ješte v roce 1679 bylo ve meste 34 pustých domu – požárišt. V té dobe nemeli bystrictí štestí ani na své majitele, kterí s nimi zacházeli znacne nelidsky a hrdí meštané jen težce hájili svá minulá práva až u samotného císare. A opet pri velkém požáru v roce 1666 shorelo celé námestí vcetne kostela a fary.

Nového rozmachu dosáhlo mesto po reformách Marie Terezie a Josefa II. Bystrice se stala jednou ze trí nejduležitejších oblastí výroby sukna na Morave. Rozvoj byl však postaven pouze na rucní soukenické výrobe – bylo zde 230 soukenických mistru (1834). Velký požár 18.zárí 1841, kdy shorelo 116 domu, 60 plných stodol, radnice a kostel a následný rozvoj tovární výroby jinde privodil hluboký úpadek mesta a postupný úbytek obyvatel.

Praktický do zacátku 50. let 20.století nemelo mesto významnejší prumyslový podnik a obyvatelstvo se živilo drobným podnikáním a zemedelstvím. Rozvoj Bystrice je spojen se zavedením železnice do mesta v cervnu 1905 a pak predevším s rozmachem uranového prumyslu v Dolní Rožínce od poloviny 50. let. Díky uranovému prumyslu zde vyrostla dve velká sídlište a pocet obyvatel vzrostl na 8 600.

Vzhledem k trem pustošivým požárum není mesto bohaté na historické památky. K tem nejvýznamnejším patrí farní kostel sv. Vavrince. Zasvecení napovídá, že jeho pocátky spadají do doby kolonizace. Puvodne rane gotický kostel ze 13. století prošel nekolika prestavbami. Koncem 15.století byl kostel opevnen a postavena samostatná vež. K zásadní prestavbe kostela došlo v letech 1751 – 1754, kdy dosavadní jedna vež byla zborena, lod prodloužena a zvýšena, v prucelí postaveny dve veže a po stranách bocní lode s kruchtami. Po velkém požáru mesta byla v roce 1873 provedena úprava prucelí do dnešní podoby, kupole veží jsou z let 1979 – 1981 a kopírují ty z poloviny 18.století. Mobiliár kostela dal na své náklady zhotovit farár František Dominik Pomesián, nejvýznamnejší postava náboženských dejin mesta.

Visit Instructions:
Post a different picture of the flag taken by you.
Optional: find additional information about the flag

Recent Visits/Logs:

Date Logged Log   07/15/2014 Todak visited it 09/14/2013 honza.h visited it 07/06/2013 Blogi visited it

View all visits/logs