O Bolevci je první zmínka z roku 1382 kdy puvodní název byl Voleves od jména Volimír. Až do roku 1460 patril kapitule sv. Apolináre v Praze. Poté ho koupilo mesto Plzen, aby zde založilo rybnicní soustavu. Tehdy tu bylo jen 10 statku. Od 70. let 19. stol. nastal prudký rozvoj obce, takže v r. 1942, kdy byl Bolevec pripojen k Plzni, mel 5570 obyvatel a byl nejvetší vsí v Cechách. V roce 1977 byl pohlcen stejnojmenným sídlištem vznikajícím v jeho tesném sousedství. Naštestí historické jádro uniklo osudu celoplošne zbouraných starých Skvrnan. Dnes Bolevec predstavuje cenný soubor lidové architektury a je výrazným urbanistickým celkem postaveným v lidovém klasicismu. Z toho duvodu je Bolevecká náves od roku 1995 vyhlášena vesnickou památkovou zónou.
Když jsem prijdete z ruchu okolního sídlište jakoby se zde zastavil dávný cas. Ješte zacátkem 90. let zde bylo možné spatrit na jedné z budov doškovou strechu. K místnímu památkovému fondu neodmyslitelne patrí i soubor ctyr kamenných pilírových božích muk datovaných do období 17. století, které stávali v okolí vsi a do Bolevce byly preneseny v souvislosti s výstavbou okolního sídlište.
mapa obce Bolevec z roku 1839
Jako každé staré místo má i Bolevec svoje povesti, které se vyprávejí z generace na generaci.
Jedna z nich vypráví o pokladu nesmírné ceny, který dosud nebyl nikdy a nikým objeven.
L.p. 1420 Plzen neúspešne obléhal J.Žižka se svými husitskými vojsky a bohatí statkári ve strachu pred ztrátou svého majetku vybrali jednoho, kterému sverili veškeré své jmení a ten jako jediný znal místo úkrytu. Bohužel byl husity prepaden a zabit. Husité ale poklad nenašli a tak odtáhli zpet.
Od té doby nejenom že legenda neupadla v zapomnení, ale mezi prostým lidem stále sílila až se donesla na samotný dvur císare Rudolfa II., který poslal do Plzne kolem roku 1600 svého dvorního alchymistu, rabína Löwyho. Ten se pokusil nalézt poklad spolecne se svým Golemem, hvezdnými horoskopy a magickými veštbami. Lec i toto pátrání bylo neúspešné.
Poklad poté dlouhou dobu odpocíval nikým nerušen. Znovu pátrat se zacalo až behem druhé svetové války, kdy mu byl na stope tehdejší velitel plzenského Gestapa jak je patrno z nalezené korespondence s Berlínem. To však bylo prerušeno rychlým koncem války.
Po vykradení archivu místního gestapa se k materiálum dostal jistý N.E., který zacal pátrat na vlastní pest, avšak po celou dobu byl sledován, tehdy krátce zrízenou, tajnou státní policií, bohužel jí byl zadržen a obvinen z protistátní cinnosti. Materiály potrebné k nalezení místa úkrytu i samotný N.E. zmizeli kdesi v uranových dolech. A tak i tento pokus zustal neúspešným. Jediné co bylo a je známo, že k pokladu vedou indicie, které odtajní jeho místo. Ale jak již to bývá vše je jen pouhá povest.
Zkusme tedy prijít celé záhade na kloub a nalézt ztracený poklad. Pocátecní souradnice vás zavedou na zastávku autobusové linky c.30 odkud se mužete vydat za pokladem podle této nápovedy, která se jako jediná dochovala:
…cesta krížu tot má rada
souradnice skrýše dává
každý z krížu nese kód
co odhalí-ti skrytý bod
od kríže jenž máš na dohled
kol skleneného dej se hned
do stredu vísky stoupej hbite
tam zríš pannu nesouc díte
pak pokracuj dle strany srdce
na konci bež po pravé ruce
dál poslouchej kde voda zurcí
kríž ti další císla urcí
a s kohoutem za zády
vstríc poslednímu rychle jdi!
N 49.46.X
E 13.22.Y
X=(B-A)*20+55
Y=(C-D)*8+15