Tato multicache vás v Děčíne, krásném městě na břehu Labe, postupně zavede k několika významným budovám postavených v tzv. pseudoslozích. Pro ujasnění, co to pseudoslohy jsou, tu mám krátké vysvětlení:
Pseudoslohy, novoslohy neboli historizující slohy, jako je např. pseudo(novo)gotika, pseudo(novo)baroko či pseudo(novo)renesance jsou architektonické slohy, napodobující slohy historicky mnohem starší. Přebírají přitom většinu prvku z těchto původních slohu, snad kromě několika (např. u pseudogotiky chybí opěrný systém typický pro gotiku). Stavby v těchto historizujících slozích vznikaly především v období 19. stol.
Výchozí souřadnice
Výchozí souřadnice vás zavedou před pseudorománský kostel sv. Františka s Assisi, odkud se můžete na trasu vydat buď pešky (délka činí zhruba 3,5 km), nebo jednotlivé stage objet autem.
Historie
Kostel (resp. pozemek a stavební materiál) dostali obyvatelé nové rozrůstající se obce Podmokel (dnes součást Děčína) od hrabete Františka Antonína Thuna. Od roku 1958 se chrám honosí renesančním hlavním oltářem, vynikající dřevořezbářskou prací: reliéfy zobrazující Poslední večeři, Ukřižování a Zmrtvýchvstání Páně a figurativní výzdoba (Vyhnání z ráje, Zvěstování P. Marii a 4 evangelisté). Oltář sem byl přenesen z kostela v Krásném Studenci, kam se dostal někdy na počátku 19. století z neznámého místa. Ze studeneckého kostela pochází také kamenná křtitelnice (údajně z 15. století). 14 obrazu Zastavení křížové cesty namaloval podle J. Führicha E. Mauder.
Od roku 1934 je kostelem farním.
Indicie: Vedle vchodu do kostela se nachází informační tabulka. Pokud je na ní použit termín "pseudorománská basilika", pak A = 6. Pokud se na ní nachází termín "novorománská basilika", pak A = 7.
Stage 1 se nachází na souřadnicích: N 50° 46.561' E 14° 11.633'.
Stage 1
Na uvedených souřadnicích naleznete evangelický kostel s pseudorománskými a pseudogotickými prvky.
Historie
Jednolodní chrám s vysokou vězí zakončenou špičatou střechou, situovaný na terase přístupné po schodištích, vystaven z pískovcových kvádru. Od počátku rozvoje Podmokel po roce 1850 bylo v obci silně zastoupeno protestanské obyvatelstvo, představované jak zaměstnanci saských drážních, celních a finančních úřadů a saské pošty, tak i podnikateli, převážně rovněž ze Saska, kteří zde zakládali průmyslové a obchodní podniky a v Podmoklech se nakonec usadili.
První evangelické bohoslužby se konaly v roce 1850 v dome továrníka Gerbinga, evangelická obec, která se začala formovat z věřících augšpurského vyznání v Podmoklech, Děčíne i okolních obcích, příslušela zpočátku k farnosti v Habřině u Úštěku a osamostatnila se teprve v roce 1874 (později byla z úsporných důvodů přičleněna k evangelické farnosti v Ústí n. L., od níž se znovu osamostatnila roku 1914). V roce 1862 otevřela obec soukromou evangelickou školu, kterou roku 1887 stavebně rozšířila (v nárožním dome č. p. 77 mezi bývalým hotelem "Grand" a ulicí Prokopa Holého).
Roku 1902 dostala evangelická škola novou budovu (tzv. Sborový dum, který se stal střediskem podmokelských evangelíků). Saští úředníci a zaměstnanci měli vlastní evangelickou modlitebnu a školu pro své děti v saském úředním dome, který byl postaven již v roce 1852 (později proti němu vyrostlo nové podmokelské nádraží; dum se nedochoval). Od roku 1932 působila v Podmoklech také německá evangelická bratrská obec. Základní kámen evangelického kostela položili Podmokelští u příležitosti stého výročí tolerantního patentu.
O výstavbu kostela, ale i o všestranný rozvoj evangelického života se významně zasloužil Franz Jordan. Když roku 1923 přijel do Podmokel Albert Schweitzer, uskutečnila se v kostele jeho přednáška o Lambaréné a varhanní koncert (Schweitzer přednesl díla J. S. Bacha, Ch. M. Widora a F. Mendelsohn-Bartholdyho).
Indicie: Blízko místa, kam vás dovedou souřadnice, uvidíte na zdi pamětní desku s několika informacemi o kostele. Tu zde v roce 2000 umístila jedna děčínská společnost. V jejím dvouslovném názvu můžete nalézt několik písmen, která se dají převést na římské číslice. Učiňte tak a všechna takto získaná čísla sečtete bez ohledu na pravidla při razení římských číslic (např. VIX = 16). Výsledek následně ještě ciferujte, až získáte jednociferné číslo = B (např. výsledek vyjde 38 => 3 + 8 = 11 => 1 + 1 = 2.
Stage 2 se nachází na souřadnicích:N 50° 46.564' E 14° 11.819'.
Stage 2
Na uvedených souřadnicích naleznete židovskou synagogu postavenou v pseudoorientálním slohu s výraznými prvky secese.
Historie
Vysoká budova izraelitského božího domu stojí při cestě na Pastýřskou stenu z Teplické ulice. Vystavěla ji podmokelská židovská obec v letech 1906–1907, která pořádala sbírky na její stavbu od roku 1892. V období 1965–1996 sídlo Okresního archivu Děčín; nyní patří synagoga opět židovské obci, která zahájila její rekonstrukci.
Hospodářský rozvoj Podmokel ve druhé polovině 19. století sem přivedl židovské obchodníky, živnostníky a podnikatele. První podmokelskou banku otevřel J. Sonntag (1867); významným bankéřem se později stal D. Taussig. Zhruba v roce 1875 zřídil Sonntag ve svém dome v nynější Bezručově ulici modlitebnu (dnes Sborový dum Českobratrské církve evangelické). Protože od sedmdesátých let rostl počet židovského obyvatelstva a jeho pospolitost sílila, vznikl roku 1885 kultovní spolek, jehož členové se scházeli v prostoru zahrady továrníka A. Pächtera (v Teplické ul.). Ten se stal zakladatelem vlastní izraelitské obce, která se zformovala v roce 1887. Prvním učitelem náboženství byl A. Lederer (1888), prvním rabínem M. Freund. Židé založili také pohřební bratrstvo, chudinskou pokladnu atd. V průběhu první třetiny 20. st. se obec významně rozrostla.
Pozdější osudy podmokelských Židu, jichž bylo ve třicátých letech zhruba čtyři sta, se nijak nelišily od osudu ostatních příslušníků židovského národa ve středoevropském prostoru.
Indicie: Nad vchodem do synagogy uvidíte desku s několika sloupci hebrejských znaku, počet sloupců = C.
Stage 3 se nachází na souřadnicích: N 50° 46.892' E 14° 12.354'.
Stage 3
Na uvedených souřadnicích naleznete 2 železniční tunely vybudované v pseudogotickém slohu.
Historie
Tunely byly vybudovány v letech 1847–1849 na železniční trati Děčín – Drážďany mezi stanicí Děčín hlavní nádraží a zastávkou Děčín-Přípeř. Trať byla uvedena do provozu v roce 1851 a na počátku 80. let 20. století elektrizována. V téže době došlo i k sanaci tunelů.
Ke stavbě tunelů došlo v pískovcové skále pomocí odstřelu a odřezání, jejich zděné portály jsou zdobeny novogotickým cimbuřím. Mají dvě koleje, jejichž osová vzdálenost je 3570 mm, což však nevyhovuje požadavkům pro moderní tunel.
Jeden z tunelů se nazývá Ovčí (Pastýřská) stěna a je dlouhý 279 metrů, druhý pak Červená skála a je dlouhý 149,74 m.
Indicie: Odmocnina z čísla, kterou získáte na nedaleké značce "Nebezpečné stoupání" = D
Stage 4 se nachází na souřadnicích: N 50° 46.824' E 14° 12.763'.
Stage 4
Na uvedených souřadnicích naleznete budovu bývalé radnice (dnes okresního soudu) postavenou v pseudogotickém slohu.
Historie
Dvoupatrová budova (1842) s členitým štítem, portálem a arkýřem v průčelí. Od roku 1871 do současnosti sídlo okresního soudu.
Postavena na místě starší radnice (1763), která měla nezbytnou radniční věžičku, vnější schodiště a pod ním klenutý průjezd do dvora. Přístavek (1905) spojil radniční budovu s objektem bývalé školy.
První děčínskou radnicí byl dum, který stál na tomto místě roku 1532, kdy ho město vykoupilo od Jana ze Salhausenu. V roce 1580 Děčínští radnici přestavěli a rozšířili (nacházela se v ní také městská váha, palírna a šenk; na radniční věži byly hodiny z r. 1574). Při požáru města (1682) radnice shořela a na její novostavbu (1686) dal Maxmilián Thun osadit rodový znak. Po katastrofálním požáru roku 1749 trvala pak výstavba nové budovy až do roku 1763.
Indicie: Počet oken v arkýři nad vchodem do budovy soudu = E.
Stage 5 se nachází na souřadnicích N 50° 46.823' E 14° 13.041'.
Stage 5
Na uvedených souřadnicích naleznete budovu místního gymnázia postavenou v pseudorenesančním slohu.
Historie
V prostoru nevelkého náměstí vyniká třípatrová budova gymnázia, která se výrazně odlišuje od ostatních staveb v Děčíne, provedených v historizujících stylech. Postavena byla v letech 1869–1871 podle návrhu J. Zítka (Národní divadlo, kolonáda v Karlových Varech). Je charakteristická středním vstupním rizalitem, který zakončuje trojúhelníkovitý tympanon zdobený reliéfem se znakem města. Vstup zvýrazňují postranní kamenné sloupy s iónskými hlavicemi a reliéfní výzdoba. Nástavba třetího patra byla provedena roku 1937.
Původně sídlo měšťanských a obecných škol chlapeckých a dívčích (výuka od 1871). Prvotním záměrem bylo zřízení reálné školy (projekt zmařila školská reforma z let 1868–1869), jejíž výstavba byla připravována od roku 1858. Základy školního fondu položil hrabe František Antonín Thun, který také pečoval o jeho růst (výnosy z výstav květin a z divadelních představení na zámku).
V září 1899 zde bylo otevřeno komunální nižší reálné gymnázium, které se zásluhou ředitele A. Schlossera rozvinulo ve vyšší reálné gymnázium tzv. Děčínského typu – od r. 1904, kdy se škola stala jedním z prvních reformovaných středoškolských ústavu v monarchii. Od roku 1908 byla státním vyšším reálným gymnáziem. Jako zvláštní typ školy v sobě slučovala tři druhy středoškolského vzdělání: byla jednak gymnáziem pro další studium společenskovědních a jazykových oboru, jednak reálným gymnáziem pro vysokoškolské směry technické, ale také reálnou střední školou, z níž studenti odcházeli bud do praxe, nebo na vysoké školy technického směru. Jelikož se v průběhu doby nejvíce rozšířilo reálné gymnaziální zaměření, byl zrušen status Děčínského typu a ústav se stal Německým reálným gymnáziem (1937). Zásluhou prof. L. Necáska zde mohlo v září 1945 obnovit činnost československé státní reálné gymnázium.
Obecné a měšťanské školy z budovy postupně přesídlily (do r. 1906) do nových sousedních objektu. Chlapecké třídy našli místo v protější budově dnešní obchodní akademie a pro dívčí byla roku 1900 postavena budova nová sousedící s gymnáziem (dnes ZŠ).
Indicie: Na náměstí před gymnáziem se nachází busta významné české osobnosti. Zjistěte její jméno a získáte tak F:
Luděk Marold - F = 8
Jan Amos Komenský - F = 1
Josef Václav Sládek - F = 9
Otokar Březina - F = 4
Jindřich Hudeček - F = 2
František Ladislav Rieger - F = 6
Final
Cache se nachází v blízkosti další pseudobarokní stavby na souřadnicích:
N 50° [A-C][B+E-F].[D-C-F][(A*B/C)-F][D*C]' E 14° [A-E][E-C].[A*C/B][C-B+F][D+F]'