Pijte vodu ! / Drink H2O !
Zasobovani pitnou vodou
Plzen byla vzdy s vodou silne spojena. V roce 1295 byla Plzen zalozena kralem Vaclavem II. mezi rekami Mzi a Radbuzou, v blizkosti rek Uhlavy a Uslavy. Zasobovani vodou nove vznikleho mesta bylo zpocatku individualni z mistnich zdroju, jednak z tehdy jeste cistych rek a jednak pro pitne ucely z domovnich studni vybudovanych ve sklepich mestanskych domu.
V roce 1532 nechalo mesto zbudovat prvni vodarenske zarizeni. Vodarna byla postavena v Prazske ulici a zasobovala z reky Radbuzy, z tzv. mlynskeho nahonu drevenym potrubim jedinou kasnu v rohu namesti na krizovatce ulic Prazske a Saske (dnesni Rooseweltova). Toto zarizeni slouzilo bezmala 300 let az do r. 1830. Kamenna vodarenska vez stoji dodnes a v Plzenskem podzemi lze nalezt zbytky dreveneho vodovodu. Posledni kralovsky purkmistr Martin Kopecky nechal ve 30. letech 19. stoleti postavit dalsi 3 kasny ve zbyvajicich rozich namesti s napojenim na vodarenskou vez. Jeho zasluhou byla take privedena pramenita voda z pramenu na Roudne od "Vsech svatych" do kasny v Dominikanske ulici pred dominikanskym klasterem.
V 80. letech 19. stoleti, kdy Plzen mela jiz 40 000 obyvatel, dosahl nedostatek vody vrcholu, a tak se predstavitele mesta rozhodli postavit zcela novy vodarensky komplex, na tehdejsi dobu velkoryse reseny. Projekt i stavba byly v r. 1886 zadany firme dr. Emila Skody. Behem roku byl vypracovan projekt a behem dalsich 2 let bylo cele dilo vybudovano a v r. 1889 uvedeno do provozu. Zdrojem vody se stala reka Uhlava, ktera tak od tohoto roku az do dnesni doby zasobuje Plzen pitnou vodou. Vodarensky komplex zahrnoval vodarnu o kapacite 10 000 m3/den, postavenou u reky Uhlavy, zdeny vodojem obsahu 6 500 m3 na kopci Homolka a zasobni a rozvodne litinove rady v delce 47 km.
Na konci 19. stoleti se jiz zacina projevovat pokles kvality vody v Uhlave vlivem rozvoje prumyslu v Klatovech a v dalsich mestech a obcich na Uhlave. Sprava mesta si byla vedoma techto nedostatku, a proto bylo v r. 1908 zahajeno jednani s parizskou firmou Puech-Chabal o postaveni nove filtracni stanice jejich systemu. Pro nedostatek penez a na nalehani lekaru, aby byla pro mesto opatrena voda pramenita, byla stavba filtracni stanice oddalena. Jako kompromisni reseni byl v r. 1916 vybudovan tzv. "pitny vodovod", se zdrojem podzemni vody z roudenskych studni Mestanskeho pivovaru a rozvodem vody do 120 stojanku ve meste a do 25 skol a verejnych budov. Plzen tak mela, jako jedno z mala mest, dva vodovodni systemy, a to tzv. "pitny vodovod" z roudenskych studni a tzv. "uzitkovy vodovod" z vodarny pod Homolkou. Tento dvoji rozvod vody fungoval az do roku 1970.
Po 1. svetove valce byl opet navazan kontakt mezi mestem a firmou Puech-Chabal z Parize a v r. 1922 byla podepsana smlouva na vypracovani projektu a stavbu nove filtracni stanice s kapacitou 40 000 m3 denne, tj. 460 l/s. Stavba byla dokoncena v r. 1926. Tento unikatni system fungoval az do konce roku 1997, kdy byl z duvodu dostatecne kapacity ostatnich casti upravny, narocnosti na obsluhu a potreby rekonstrukce odstaven.
Po 2. svetove valce se Plzen zacala rozrustat a rozsirovat o nova sidliste, obnovoval se prumysl a rostly naroky na potrebu vody. V 60. letech se zahajilo rozsahle rozsireni vodarny. Voda se upravovala ve dvou linkach. Prvni linku tvorila nova chemicka upravna, druhou linku tvorila filtrace Chabal s usazovaci nadrzi a pomalymi filtry. Tyto filtry byly v r. 1970 zruseny bez nahrady. Chabalova filtrace byla vyuzivana do roku 1997.
V roce 1986 byla zahajena stavba Rozsireni upravny vody, ktera obsahuje cely komplex vodarenskych objektu pro upravu vody na kapacitu 1 000 l/s s modernimi postupy, ktere by mely zabezpecit vyhovujici kvalitu upravene vody podle soucasnych zdravotnich pozadavku s ohledem na kvalitu vody ve zdroji. Po dokonceni a uvedeni do provozu v roce 1996, ma vodarna v Plzni kapacitu 1 500 l/s.
Plzensky vodovod
Historie vodovodni site v Plzni je uzce spjata s historii rozvoje mesta a s historii vodarny. Zakladem vodovodu se stal rozvod vody vybudovany Skodovymi zavody v r. 1889. Rozvod vody byl tehdy pouze gravitacni z vodojemu Homolka, ktery dodnes tvori zakladni 1. tlakove pasmo vodovodu. Vodovodni sit se postupne rozsirovala do vsech casti mesta a pozadovany tlak vody byl vesmes zabezpecovan precerpacimi stanicemi, ktere byly obsluhovany nejprve rucne, pozdeji se provoz postupne automatizoval. Tak vznikly cerpaci stanice pro vyse polozene casti mesta jako Bory, Lochotin, Bozkov, Slovany, Bila Hora, Doubravka a zaroven se zahajila i doprava vody do Dysine a Ejpovic, pozdeji az do Rokycan.
Vyznamnym meznikem ve vyvoji vodovodni site bylo zalozeni 2. a 3. tlakoveho pasma. Pro 2. pasmo se vybudoval vodojem Sylvan, ktery stoji u byvaleho statku Kosutka pri ulici Pod Sylvanem.Na 2. tlakove pasmo navazala vystavba 3. pasma, ktere zasobuje sidliste Kosutka a umoznuje dopravu vody mimo Plzen do Tremosne a okolnich obci v okrese Plzen-sever.
V soucasne dobe tvori plzensky vodovodni system 516 km potrubi, 16 000 pripojek o delce 126 km, 7 vodojemu, 12 cerpacich stanic, 13 stanic redukcnich. Na tomto rozsahlem systemu rocne vznikne a je opraveno pres 1 000 havarii a poruch. Kazdym kilometrem vodovodni site protece za den pres 90 m3 pitne vody, aby mohlo byt zasobeno 99,1% obyvatel Plzne, veskery prumysl, obchod a vybavenost a take dodavka do okresu Plzen-sever a Plzen-jih. Celkem je tak zajistovana potreba vody pro temer 200 000 obyvatel.
Plzenske studanky a prameny
Prestoze Plzen pusobi casto dojmem spinaveho prumysloveho mesta, i zde se daji najit studanky s kvalitni vodou. Jen malo z drive oblibenych studanek vsak stale splnuje hygienicke normy a honosi se udelenim osvedcenim "Voda je vhodna k prime konzumaci". Mezi vyjimky se stale pitnou vodou patri pramen, ktery vyteka ze strane v Bukovci u koupaliste a svou kvalitou se blizi kojenecke vode. I pramen u Zabele ma vysokou kvalitu vody. Pravidelnymi hygienickymi kontrolami uspesne prochazi take kvalita vody studanky v Ceskem udoli. Oproti tomu Cesalova studanka take na uzemi Ceskeho udoli k piti vhodna neni, protoze prekracuje limity niklu, kadmia i bakterii.
Asi nejznamejsi studanky jsou na Roudne. Pod kostelem Vsech svatych kdysi byvaly tri prameny s dobrou pitnou vodou. Voda z nich se vyuzivala hojne v minulosti, zminky o studankach jsou uz z roku 1459. V Pramenni ulici (zapadni casti) tu byla v roce 1827 prorazena stola skrz kopec, jeji druhy konec je dnes zazdeny a je mozne si ho vsimnout pri ceste parkem. Podle informaci mistnich pametniku pry ve stole bylo mozno narubat kvalitni cerne uhli. Chodbou pod vrchem Vsech svatych vedl od pramenu 3 270 m dlouhy gravitacni vodovod, ktery napajel nadrz vodarenske veze v Prazske ulici, kasny na namesti i kasnu u Dominikanskeho klastera. 
Koncem 19. stoleti se pokouseli Plzenane vrtanim az do 40 metru zvysit vydatnost pramenu, coz se vsak nepodarilo, a tak po roce 1919 sluzba studanek pod Vsemi Svatymi skoncila a do potrubi byla vypustena roudenska voda z Pivovarskych studni. Pred stavbou Fakultni nemocnice na Lochotine, tam vsak chodilo mnoho lidi pro pitnou vodu. Bohuzel stavba nemocnice a blizka nemocnicni kanalizace dokoncily dilo zkazy. Voda jiz neni k piti vhodne ani po prevareni. V pravem prameni je zvysene mnozstvi dusicnanu, v levem jsou navic jeste premnozene bakterie, treti pramen v houstinach dal vlevo od dvojice pramenu je jiz vyschly.
Na vrty Pivovarskych studni upozornuje cihlova stavba cerpaci stanice na Zadni Roudne pobliz zakrutu Berounky. Dva vrty s mosaznymi paznicemi o hloubce 84 m byly vyhloubeny na pocatku 20. stoleti a dalsi dva v letech 1960-70. Voda je odzeleznovana v pivovare odkud se cerpa do vodojemu v pivovarske vodarenske vezi. Vodarenska vez v arealu Prazdroje je 47 metru vysoka kopie holandskeho majaku. Celou kapacitu dnes spotrebuji pivovary. V letech 1916 az do 60. let byla voda rozvadena potrubim jako "pitny vodovod" do 120 verejnych stojanku a nekolika verejnych budov.
Plzensky pramen, ktery mel prinest Plzni slavu lazenskeho mesta, se jmenuje Kopeckeho pramen. Je to prirodni pamatka a slouzi jako zdroj plzenske lazenske vody, obsahujici znacne mnozstvi zeleza, manganu, siranu a oxidu uhliciteho. Z podnetu plzenskeho purkmistra Martina Kopeckeho ve snaze povznest Plzen vybudovanim lazni byl pramen v roce 1833 podchycen a vyuzivan pro pitne kury. Zcasti byla voda vedena potrubim do nove zrizene budovy lazni (dnes Lochotinsky pavilon) a vyuzivana pro vanove koupele. Nad pramenem byla postavena kamenna kolonada, pozdeji nahrazena drevenym altanem s pumpou. Lochotiskym laznim a parku je zasvecena tematicka cache Lochotin Lazne / Lochotin Spa.
Mezi 5. a 6. zastavenim v Sigmondovo stezce v rekreacni oblasti Boleveckych rybniku (viz. tematicka multicache Bolevecke rybniky (The Bolevec Ponds)) mijime Petrovsky pramen. Petrovsky byl nazvan podle okolnich mistnich nazvu (Mala a velka Petrovska dira, Petrovka apod.). Voda tece prevazne pod nanosy propustnych svahovych zvetralin jako tzv. pseudokrasovy tok, v kanonovitem useku po pevnem skalnim dne. Chodivalo sem pro vodu mnozstvi lidi. Povrchovy vytok pramene v posledni dobe z nezjistenych pricin zanikl.
Jeden z vyveru v miste zvanem U tri studanek severozapadne od Sytne dala obec Chotikov upravit a zakryt drevenou stavbou.
Miste ve svahu udoli Berounky jihovychodne od Sence se rika U dobre vody. Jmeno pochazi od nazvu pramene nad Certovym mlynem, ktery byl zdrojem vody pro dnes jiz zanikly pivovar Prior. Z pivovarskeho vodovodu byla castecne zasobovana i bukovecka papirna.
Dalsi studanky s kvalitni vodou v Zapadnich Cechach jiz jen jmenovite:
- Ceska studanka u Cerchova
- Dobra Voda u Hartmanic, Drazenova, Beharova, Zinkov
- Ujezd u Chanovic
- Svatobor na Klatovsku
- Nicov u Planice
- Hora Kremelna a jeji prameny
- Hanuv park v Domazlicich
- Mineralni pramen v Tachove
Cache
Uvodni souradnice smeruji pred hlavni vchod do objektu Vodarny Plzen a.s. v Malostranske ulici. Cely objekt muzete z tohoto mista ve smeru proti hodinovym rucickam obejit. Uplne nahore na kopci muzete skrze stromy zahlednout stary vodojem z neomitnutych cihel. Az projdete cestou mezi vodarnou a Sportparkem uvidite puvodni budovy stare vodarny, cache v teto oblasti ale nehledejte. Mala napoveda - pokud se Vam nedari napit se vody, zkuste se nejdrive napit mleka nebo rumu, treba budete moudrejsi...
V blizkosti umisteni 1. verze cache bylo cca 1 mesic po zvereneni vybudovano detske hriste. Na klidnem miste, kde desitky let bylo liduprazdno, zacalo byt rusno. Byli jsme nuceni premistit cache z dosahu pusobnosti malych mudlu. Cache je nyni na ne tak hezkem, ale mnohem bezpecnejsim miste a mirne se i vzdalila od tematickeho finale, ktere snadno naleznete cca 80 metru jihovychodnim smerem.
Budeme radi pokud pripojite k logu fotografii, ktera se nejak vody tyka. Velmi ocenime vtipne zabery, jako napriklad GPS s vodovahou, spolecne foto s vodnikem nebo zalogovani pres GPRS Vodafone. ;-)
Souvisejici cache
Pijte mleko! / Drink milk! - zacatek plzenske napojove serie
Pijte rum! / Drink Tuzemsky! - pokracovani plzenske napojove serie
Lochotin Lazne / Lochotin Spa - putovani s virguli do dob plzenskych lazni
Plzensky Prazdroj / Pilsner Urquell - nejznamejsi plzensky "pramen"
Kolem za sportem - multicache koncici ve Sportparku u vodarny
VZPOMINKA NA BRANNE CVICENI - multicache lesoparkem nad vodarnou
Park Homolka - Plzen Slovany - cache v zadni casti parku Homolka pobliz vodarny
Souvisejici odkazy
Vodarna Plzen a.s.
Balena voda versus voda z vodovodu
Voda na Wikipedii
Kolobeh vody
