Psal se rok 1295, kdy ceský král Václav II. vydává príkaz založit nové královské mesto. Vlastním založením a výstavbou mesta poveril lokátora Jindricha. Tento beze sporu velmi schopný muž využil všech daru, které mu na pridelených pozemcích poskytuje sama príroda a buduje nové mesto prímo na križovatce trí hlavních obchodních cest (norimberské, rezenské a saské a na soutoku 4 rek (Radbuze, Mže, Úhlava a Úslava).
Mesto melo tak i výhodnou geografickou polohu.
Zacíná historie Nové Plzne. Do nove založeného mestá prichází vetšina osadníku ze Staré Plzne, z okolních mest Tachova, Stríbra, Klatov, remeslníci z blízkých i vzdálenejších vesnic a osad i mnozí Nemci ze severozápadních Cech. Nová Plzen se rídí mestským právem norimberským, kdy je rychtár predstaveným mestského soudu a ku pomoci je mu dvanáct konšelu. Prvním rychtárem se stal sám lokátor Jindrich, který zde vykonává právo a je hlavním vojenským velitelem.
Na zacátku 15. st. bylo na území mesta provozováno skoro 50 druhu remesel. Jednalo se o remesla tradicní jako napr. potravinárská, odevní, drevo- ci kovozpracující. Prevážná cást výrobku se prodávala na místním trhu, a proto byla remesla regulována. Žádný mistr napr. nemohl mít více než tri tovaryše. Tretina obyvatel se venovala zemedelství. Majetkový rozdíl mezi jednotlivými lidmi byl znacný, nekterí jako napr. Jindrich ze Dvora vlastnili mnoho dvoru a skupovala pozemky v okolí, jiní naopak žili v chudobe. Samo mesto také vlastnilo majetek a vystupovalo jako feudální vrchnost. K Plzni v 15. století také patrilo mnoho okolních vesnic napr. Skvrnany, Božkov, Koterov, Cernice, Radobycice, Útušice, Doudlevce a cást Lobez. Mestská rada byla zrejme sestavena už roku 1307, kdy byla vydána nejstarší listina plzenského puvodu. Dvanáct konšelu melo pravomoc soudit všechny pre krome hrdelních deliktu. Výmena složení rady vždy probíhala tak, že 6 odstupujících clenu navrhlo nové, kterí pak spravovali mesto s 6 puvodními, neboli menila se vždy polovina osazenstva. Zástupcem královské moci ve meste byl rychtár, který byl zprvu nadrízeným rady, a proto i vrchní hlavou soudnictví. Práve on projednával prevody nemovitostí, dluhy, záveti ci svatební smlouvy. Prvním rychtárem byl sám Jindrich a tento post byl dedicný.
Mesto se tešilo prízni ceských králu z rodu Lucemburku. Král Václav IV. chtel dokonce v dobe rozbroju (1392) preložit své sídlo z Prahy do Plzne. V dobe predhusitské mela Plzen asi 4 tisíce obyvatel. I Plzen zpocátku prijala ucení Jana Husa, ale spíše to byla jen chudina. Konšelé a duchovenstvo bylo verno Rímu. Na podzim roku 1419 zacal Jan Žižka vytváret z Plzne stredisko husitství - Mesto Slunce. Brzy, již v breznu 1420, však odsud odešel do Tábora. Cestou porazil katolické pány v bitve u Sudomere. Plzen byla v této dobe ovládána katolickým meštanstvem. Stala se katolickou pevností, vernou Rímu a králi Zikmundovi. Husité Plzen poté (v letech 1421,1427, 1431 a 1433-34) neúspešne obléhali, mesto se vždy ubránilo (získalo i vylepšení znaku o husitum odcizeného velblouda). Plzenské heslo "Semper fidelis" (vždy verná) bylo symbolem vztahu k Rímu.
Proto byl mestský znak nekolikrát "vylepšen" napr. o svatopetrské klíce ve stríbrném poli, zbrojnoše držícího polovinu orla ve zlatém poli, velblouda v zeleném poli a andelského štítonoše s krížem.
Opakem izolovanosti Plzne v Ceském království bylo navázání kontaktu s vyspelým jihonemeckým a severoitalským prostredím. Do národní ceské kultury se mesto zapsalo první ceskou tištenou knihou v roce 1468 - Kronikou trojánskou. K prosperite a rozvoji mesta prispely obchodní styky s Norimberkem a Regensburgem. Po uzavrení dekretu kutnohorského (1485) se Ceské zeme rozdelily na dve zneprátelené skupiny. Práve to bylo nejspíše duvodem nejvetší katastrofy mesta. Požáry z roku 1507 znicily více než 200 domu a i nekolik lidských životu. Poté se mesto zacalo kompletne prestavovat. Nové domy se sice stavely na starých parcelách a zpravidla se zachovával puvodní gotický pudorys, výrazne se však zlepšila kultura bydlení a jeho hygiena. V této dobe stále prevažovala gotika, ve které byl postaven i napr. kamenný most pres Mlýnskou strouhu pred Pražskou branou (1520) nebo vodárenská vež (1532). Stredovek (nejen v Plzni) koncí v Ceských zemích s nástupem Habsburku na ceský trun.
Významné stredoveké památky
Plzenské hradby
Plzenské opevnení bylo jedno z nejdukladnejších opevnení mesta. Mesto bylo obehnáno dvojitým pásem hradeb a v nekterých exponovaných místech bylo pak zesíleno další hradbou nebo predsunutými opevneními. Vnitrní hradbu tvorila silná, až 3 m široká zed s mnoha strílnami, pred ní se nacházel 3 - 6 m široký prostor tzv. parkánu, který umožnoval obráncum mesta predsunutou aktivní obranu. Parkán byl chránen tzv. parkánovou zdí silnou 2 - 4 m a hlubokým zavodneným nebo bahnitým príkopem. Tento pás hradeb byl zpevnen v jihovýchodním a severovýchodním rohu mesta stavbami klášteru (dominikánského a františkánského). Mimo to byly mestské hradby zesíleny radou bašt umožnujících obranu, prípadne postrelování volného prostoru mezi nimi. Vstup do mesta byl strežen a kontrolován 4 mestskými branami, jejichž vzhled byl zajímave mystický . Brány mely obloukový prurez. Všechny tyto brány vcetne mestských hradeb byly zboreny v 19. století, a to predevším od roku 1830 do roku 1870. Dnes na míste zasypaných príkopu a hradeb nalezneme odpocinkový prostor plzenských mestských sadu. Poslední soucást, a to jedna z nejvýznamnejších pro stredovekou ochranu mesta, tzv. Mlýnská strouha, která zavodnovala príkop na východní strane mesta, byla zasypána až ve 20. letech 20. století. V soucasné dobe je jediná cást stredovekých hradeb Plzne zachována v Sadech 5. kvetna za zadním traktem pivovarského muzea. V severozápadním rohu zpevnoval hradby klášter dominikánský. (Dominikáni, žebravý rád založený r. 1216 a do Cech uvedený po roce 1225, provádeli ve mestech kazatelskou a inkvizicní cinnost, nosili bílý hábit, kožený pás s ružencem, bílý škapulír s kapucí a cerný plášt s kapucí.) Klášter byl zrušen Josefem II. na konci 18. století a premenen na vojenský špitál. Poslední budovy kláštera byly zbourány v r. 1908 a na jejich míste byly postaveny budovy soudu. V jihovýchodním rohu se pak nachází klášter františkánský. (Žebravý mnišský rád založený r. 1209 Františkem z Assisi se venuje predevším náboženským otázkám; odev je cerný hábit s kapucí a provazové cingulum s ružencem.) Františkánský klášter zustal zachován do soucasnosti.
Plzenské podzemí
Ve 14. století dochází k budování podzemí. Plzenští meštané si pozvali horníky ze Stríbra, Jáchymova, Príbrami a Kutné Hory, aby jim vyhloubili sklepy pod již postavenými domy. Sklepy byly raženy dvoupatrové a místy pro lepší odvodnení mesta i trípatrové. První patro slouží dnešním obyvatelum domu, druhým patrem sklepu prochází prohlídkový okruh, který je dlouhý cca 750 m, pricemž celková délka sklepu a chodeb pod Plzní je cca 17,5 km. Sklepy sloužily pouze k hospodárským a technickým úcelum - meštané si zde ukládali potraviny, sudy s pivem a predmety, které potrebovali ke svému remeslu. Spojovací betonové chodby byly raženy až pri celkové rekonstrukci, která byla zahájena ve druhé polovine 60. let 20. století a trvala témer 25 let. Rozloha stredoveké Plzne byla asi 20 ha a na této ploše bylo vyhloubeno asi 1 500 studní historicky doložených. Takový velký pocet studní na malém prostoru zpusobil, že nekteré studny prestaly mít vodu a byly použity jako odpadní jímky nebo prevety (záchody). Odkryto a vycišteno bylo približne 540 studní, v nichž byly nalezeny ruzné stredoveké predmety. Ty se zachovaly proto, že k nim nemel prístup vzduch.
CACHE
START: Výchozí souradnice Vás zavedou pred budovu, ze které je možno vstoupit do plzenského podzemí. Cache byste zde hledali asi marne. Na uvedené souradnice chodit nemusíte, jsou jen pro zajímavost s odkazem na historické podzemí. Vydat se ovšem musíte na místo oznacené jako STAGE.
Kvíz STAGE: Pro zjištení místa STAGE musíte vylušit následující kvíz:
Plzeň ve středověku / Pilsen in the Middle Ages
Středověký plzeňský kvíz
1. Které zvíře přibylo v 15.století ve znaku města Plzně? velbloud (O)
sova (P)
lev (T)
2. V jakém roce zemřel český král Václav II.? 1295 (R)
1305 (B)
1306 (O)
3. Historické náměstí, jedno z největších v Čechách, se dnes jmenuje:
náměstí Republiky (L)
náměstí Václava II. (V)
Plzeňské náměstí (A)
4. V březnu jakého roku odešli husité z Plzně do Tábora? 1418 (S)
1422 (A)
1420 (O)
5. Pod vedením kterého kazatele vyhnali r.1414 měšťané německé rytíře?
Jan Hus (R)
Václav Koranda (U)
Jan z Rokycan (N)
6. V jakém roce se Plzeň stala členem protipoděbradské jednoty strakonické? 1549 (A)
1349 (S)
1449 (K)
7. Ve kterém roce byl založen Velký rybník v Bolevci? 1440 (N)
1450 (E)
1460 (S)
8. Nástupcem Karla IV. na trůnu (r.1378) byl jeho syn: Václav IV. (T)
Karel V. (O)
Zikmund Lucemburský (L)
9. V jakém roce Plzeňané odpadli od krále Jířího z Poděbrad? 1466 (A)
1406 (O)
1486 (T)
10. V jakém roce Plzeňané uznali Matyáše Uherského za svého krále? 1468 (V)
1408 (K)
1488 (M)
11. V jakém byla v Plzni vytištěna první česká kniha „Kronika trojánská“? 1467 (A)
1468 (B)
1469 (L)
12. Který panovník nastoupil po Jiřím z Poděbrad na český trůn?
Matyáš Uherský (Korvín) (A)
Vladislav Jagellonský (E)
Ludvík Jagellonský (O)
13. Kolik desítek druhů řemesel bylo na začátku 15.st. provozováno v Plzni? 5 (M)
10 (K)
15 (O)
14. Který panovnický rod vládl v českých zemích skoro celé 14.st? Přemyslovci (I)
Lucemburkové (Y)
Jagellonci (L)
15. V jakém ročním období r.1419 začal J. Žižka vytvářet střed.husitství (M. Slunce)?
jaro (T)
podzim (S)
léto (A)
16. Rok uzavření smíru Kutnohorského : 1485 (T)
1465 (S)
1475 (O)
17. Jaké latinské pojmen. měli Plzeňané pro vztah s Římem? „ROMA FIDELIS“ (R)
„SEMPER FIDELIS“ (I)
„FIDELIS ROMUS“ (V)
18. Jaká katastrofa se stala r. 1507 v Plzni? povodeň (O)
vpád nepřítelsých vojsk (H)
požáry (C)
19. Stále převažující sloh po katastrofě z r.1507 byl: sloh románský (A)
renesance (S)
gotika (K)
20. Který panovník založil katedrálu sv. Bartoloměje (13.st.)? Přemysl Otakar II. (A) Václav III. (S)
Jindřich Korutanský (K)
21. Rok postavení vodárenské věže? 1549 (P)
1532 (J)
1517 (M)
22. Zlatá bula řím.cís. Zikm. Lucemburského, jako odměna za věrnost, byla vydána v r.
1434 (E)
1430 (O)
1438 (A)
23. Od dob husitských se stala Plzeň hlavním pilířem : kalvinismu (H)
katolictví (D)
lutherismu (M)
24. Patronátní právo nad farním kostelem, po smrti M. Švihovského, Plzeň získala v r.:
1546 (N)
1548 (L)
1544 (I)
25. Italský architekt a stavit, Giovanni de Statia, působil vPlzni v letech: 1554 - 1596 (A)
1529 - 1553 (E)
1597 - 1615 (U)
26. Jan Žižka z Trocnova zemřel v roce: 1422 (P)
1423 (O)
1424 (Z)
27. První zmínka o plzeňském městském pivovaru je z roku: 1501 (E)
1551 (O)
1601 (D)
28. V jakém r. chtěl dokonce Václav IV. přesunout své sídlo z Prahy do Plzně? 1393 (K)
1388 (T)
1392 (C)
29. Zástupcem královské moci ve městě byl: rychtář (T)
purkmistr (L)
zeman (R)
30. Ve kterých letech byla postavena renesanční radnice v Plzni? 1554 - 1559 (Y)
1559 - 1564 (A)
1564 - 1569 (O)
31. K rozvoji města přispěly obchodní styky s: Římem (L)
Norimberkem (R)
Vídní (T)
32. Ve kterém století dochází k budování plzeňského podzemí? 13. století (J)
15. století (P)
14. století (L)
33. Kolik celkem bran měly historické středověké hradby? 4 (I)
5 (O)
6 (A)
34. Zavodňovací strouha, která byla význ. pro ochranu středov. města, se jmenovala:
Měšťanská(D)
Mlýnská (T)
Údolní (U)
35. V předhusitské době měla Plzeň asi: 4 tisíce obyvatel (I)
8 tisíc obyvatel (A)
14 tisíc obyvatel (K)
36. Plzeň měla velmi výhodnou geografickou polohu, jelikož ležela na soutoku:
dvou řek (R)
čtyř řek (C)
tří řek (Y)
37. V jakém roce byla Plzeň založena? 1268 (O)
1300 (S)
1295 (K)
38. S jakou událostí se pojí konec středověku (nejen) v Plzni?
kapitulace římského císaře (T)
vymření rodu Lucemburků (E)
nástup Habsburků na trůn (A)
--------------------------------------------KONEC KVÍZU-----------------------------------------------
* kdo si přečetl pozorně středověkou historii m. Plzně, měl z 90% ulehčenou práci…:-)
výsledek(dosadte z kvízu):
(1.)(2.)(3.)(4.)(5.)(6.) - (7.)(8.)(9.)(10.)(11.)(12.) (13.)(14.)(15.)(16.)(17.)(18.)(19.)(20.);
(21.)(22.)(23.)(24.)(25.) (26.)(27.) (28.)(29.)(30.)(31.) - (32.)(33.)(34.)(35.)(36.)(37.)(38.)
Ted už víte, kam se vydat,
letopocet (X) máte uvnitr hledat.
(Pozn.: objekt bývá nekdy uzavren (nocní hodiny, víkend), avšak letopocet se dá získat beze vstupu do objektu ze správného úhlu)
Finální souradnice / Final coordinations:
49°44.(X-1074)'
013°22.(X-1034)'
Pro ty, kteří mají vyluštěno z dřívější doby je potřeba přepočítat finálové souřadnice podle nového vzorečku. Keš musela být z provozních důvodů z původního místa přemístěna.
English: Sorry, only in Czech :-/.
Zajímavosti: Od 1.11.06 jsi 
. kešer, který navštívil tuto historickou cache.